Rozhodnutí 20 CO 67/2022-139

1. Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 8. 3. 2022 č. j. 4C 51/2022-60 vydal předběžné opatření, jímž nařídil žalovanému 2), že je povinen zdržet se nakládání se spoluvlastnickým podílem žalobkyně o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech: pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a pozemků parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], spočívajícím v provedení dražebního jednání, nařízeného na den [datum] od 10:00 hodin podle dražební vyhlášky vydané žalovaným 2) dne 28. 1. 2022 pod č. j. 158 ED 2/22-9, a spočívajícím v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi, a to dnem doručení tohoto usnesení žalovanému 2) ,.

2. Proti tomuto usnesení podali odvolání oba žalovaní. První žalovaný v podaném odvolání namítal, že se žalobkyně domáhá určení nepřípustnosti prodeje nemovitosti, kdy v řízení není vůbec legitimována k podání návrhu, který se týká nakládání s majetkem sepsaným do majetkové podstaty dlužnice v insolvenčním řízení vedeným u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Jedna ideální polovina nemovitých věcí, které jsou předmětem rozhodnutí, byla sepsána do majetkové podstaty úpadkyně – žalobkyně. Dále namítl, že o vydání předběžného opatření v projednávané věci by mohl rozhodnout pouze insolvenční soud – Krajský soud v Praze. V projednávané věci se jedná o dobrovolnou dražbu podle § 76 odst. 2 ex.ř., při kterých se nevydává usnesení o ceně, cena je určena dohodou oprávněné osoby – insolvenčního správce dlužnice, který je vázán podle § 293 ins.zák. pokynem zajištěného věřitele. Otázku stanovené ceny je oprávněn přezkoumat pouze insolvenční soud. Dále odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 26 Co 314/2019-14, ve kterém tento soud dospěl k závěru, že dlužník není účastníkem dražby prováděné soudním exekutorem v rámci insolvenčního řízení. Poukázal na průtahy v řízení, které způsobuje žalobkyně podáváním různých návrhů. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá.

3. Druhý žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že jediným důvodem pro vydání napadeného usnesení, je domněnka soudu I. stupně, že byl porušen zákon tím, že nebylo vydáno usnesení o ceně. V projednávané věci se jedná o dražbu prováděnou podle ust. § 76 odst. 2 ex.ř., kdy se ustanovení exekučního řádu a občanského soudního řádu použijí pouze přiměřeně. Jedná se o quasi dobrovolnou dražbu, kdy navrhovatelem je insolvenční správce dlužníka, který je vázán pokyny zajištěného věřitele (§ 293 ins.zák.). Pro stanovení ceny není třeba souhlasu věřitelského výboru ani insolvenčního soudu. V dobrovolných dražbách podle § 76 odst. 2 ex.ř. se nevydává usnesení o ceně. Odkázal na stejné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a rovněž zpochybnil příslušnost Okresního soudu v Rakovníku. Navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že návrh na předběžné opatření zamítá, in eventum odmítá.

4. Žalobkyně k podaným odvoláním ve vyjádření uvedla, že z exekučního řádu nevyplývá, že by v případě prováděné dražby podle § 76 odst. 2 ex.ř. nemělo být vydáno usnesení o ceně. Domnívá se, že smlouva o další činnosti exekutora, na jejímž základě má být provedena dražba, je pro neurčitost neplatná. Nesouhlasí s tím, že jedná obstrukčně a maří insolvenční řízení. Žalobkyně nesouhlasí s postupen insolvenčního správce při zjišťování ceny nemovité věci, i se znaleckým posudkem. Žalobkyně se snaží o co nejvyšší cenu nemovité věci tak, aby byl při prodeji co nejvyšší výnos. Žalobkyně vznesla námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Praze z důvodu, že je u Krajského soudu vedeno insolvenční řízení, a z tohoto důvodu by měla být věc delegována Krajskému soudu v Ostravě, pobočka [obec]. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil.

5. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 8. 2022 č. j. 21 Nd 330/2022-134 bylo rozhodnuto, že se projednávaná věc nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě-pobočce v Olomouci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Krajský soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně v napadených výrocích podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 953/2014 uvedl:„ Podle ustálené judikatury soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) se může domáhat určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby v zákonem určené lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby jen některá z osob uvedených v § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách; jiné osoby takové právo nemají a nemohou se postupem podle § 80 písm. c) o. s. ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka (ne) platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2008, sp. zn. 21 Cdo 718/2007).“

8. Nejvyšší soud k účastenství při prodeji majetkové podstaty v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 708/2001 uvedl:„ Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal, a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby.“ Toto rozhodnutí lze použít i pro zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.

9. Účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem podle ustanovení § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona je insolvenční správce, na jehož návrh se provádí zpeněžení majetkové podstaty úpadce v dražbě prováděné soudním exekutorem; v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v takovéto dražbě nemovitosti příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze insolvenční správce, vydražitel a dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech, a osoby, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby (21 Cdo 559/2014).

10. V projednávané věci podal návrh na dražbu první žalovaný, insolvenční správce dlužníka [titul] [jméno] [příjmení], tedy žalobkyně. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu není úpadce aktivně legitimován k podání žaloby, kterou by se domáhal vydání předběžného opatření, jímž by mohl zabránit dražbě provedené soudním exekutorem, který ji provádí na základě smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem podle § 76 odst. 2 ex.ř. jako zpeněžení majetku insolvenční podstaty.

11. Pokud jde o cenu nemovité věci, za kterou je nemovitá věc dražena, tato není určována soudním exekutorem usnesením o ceně, ale insolvenčním správcem v uzavřené smlouvě, kdy insolvenční správce při stanovení ceny postupuje podle insolvenčního zákona, a exekuční soud není oprávněn takto stanovenou cenu přezkoumávat, stejně jako není oprávněn přezkoumávat obsah smlouvy uzavřené mezi soudním exekutorem a insolvenčním správcem. Úpadce a další osoby, které mají za to, že nemovitá věc by neměla být dražena, popř. nesouhlasí s dohodnutou cenou, se mohou bránit pouze způsoby, které stanoví insolvenční zákon, a to pouze v rámci insolvenčního řízení.

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá aktivní legitimaci v tomto řízení, bylo usnesení soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změněno tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá.