Rozhodnutí 20 CO 67/2022-139
JUDr. Eva Dlouhá · Rozhodnutí ze dne 1. 9. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovaným: 1) [právnická osoba], [IČO]
sídlem [adresa]
2) JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor
sídlem [adresa]
o určení nepřípustnosti prodeje nemovitosti v dražbě, o vydání předběžného opatření, o odvolání žalovaných proti usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 8. 3. 2022 č. j. 4C 51/2022-60,
Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že se návrh žalobkyně na vydání předběžného opatření, kterým by bylo nařízeno, že žalovaný 2) je povinen zdržet se nakládání se spoluvlastnickým podílem žalobkyně o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech: pozemku parc. č. st. 42, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno], a pozemků parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], spočívajícím v provedení dražebního jednání, nařízeného na den [datum] od 10:00 hodin podle dražební vyhlášky vydané žalovaným 2) dne [datum] pod č. j. 158 ED 2/22-9, a spočívajícím v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi, a to dnem doručení tohoto usnesení žalovanému 2), se zamítá.
1. Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 8. 3. 2022 č. j. 4C 51/2022-60 vydal předběžné opatření, jímž nařídil žalovanému 2), že je povinen zdržet se nakládání se spoluvlastnickým podílem žalobkyně o velikosti id. 1/2 na nemovitých věcech: pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a pozemků parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], spočívajícím v provedení dražebního jednání, nařízeného na den [datum] od 10:00 hodin podle dražební vyhlášky vydané žalovaným 2) dne 28. 1. 2022 pod č. j. 158 ED 2/22-9, a spočívajícím v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi, a to dnem doručení tohoto usnesení žalovanému 2) ,.
2. Proti tomuto usnesení podali odvolání oba žalovaní. První žalovaný v podaném odvolání namítal, že se žalobkyně domáhá určení nepřípustnosti prodeje nemovitosti, kdy v řízení není vůbec legitimována k podání návrhu, který se týká nakládání s majetkem sepsaným do majetkové podstaty dlužnice v insolvenčním řízení vedeným u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Jedna ideální polovina nemovitých věcí, které jsou předmětem rozhodnutí, byla sepsána do majetkové podstaty úpadkyně – žalobkyně. Dále namítl, že o vydání předběžného opatření v projednávané věci by mohl rozhodnout pouze insolvenční soud – Krajský soud v Praze. V projednávané věci se jedná o dobrovolnou dražbu podle § 76 odst. 2 ex.ř., při kterých se nevydává usnesení o ceně, cena je určena dohodou oprávněné osoby – insolvenčního správce dlužnice, který je vázán podle § 293 ins.zák. pokynem zajištěného věřitele. Otázku stanovené ceny je oprávněn přezkoumat pouze insolvenční soud. Dále odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 26 Co 314/2019-14, ve kterém tento soud dospěl k závěru, že dlužník není účastníkem dražby prováděné soudním exekutorem v rámci insolvenčního řízení. Poukázal na průtahy v řízení, které způsobuje žalobkyně podáváním různých návrhů. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá.
3. Druhý žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že jediným důvodem pro vydání napadeného usnesení, je domněnka soudu I. stupně, že byl porušen zákon tím, že nebylo vydáno usnesení o ceně. V projednávané věci se jedná o dražbu prováděnou podle ust. § 76 odst. 2 ex.ř., kdy se ustanovení exekučního řádu a občanského soudního řádu použijí pouze přiměřeně. Jedná se o quasi dobrovolnou dražbu, kdy navrhovatelem je insolvenční správce dlužníka, který je vázán pokyny zajištěného věřitele (§ 293 ins.zák.). Pro stanovení ceny není třeba souhlasu věřitelského výboru ani insolvenčního soudu. V dobrovolných dražbách podle § 76 odst. 2 ex.ř. se nevydává usnesení o ceně. Odkázal na stejné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a rovněž zpochybnil příslušnost Okresního soudu v Rakovníku. Navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že návrh na předběžné opatření zamítá, in eventum odmítá.
4. Žalobkyně k podaným odvoláním ve vyjádření uvedla, že z exekučního řádu nevyplývá, že by v případě prováděné dražby podle § 76 odst. 2 ex.ř. nemělo být vydáno usnesení o ceně. Domnívá se, že smlouva o další činnosti exekutora, na jejímž základě má být provedena dražba, je pro neurčitost neplatná. Nesouhlasí s tím, že jedná obstrukčně a maří insolvenční řízení. Žalobkyně nesouhlasí s postupen insolvenčního správce při zjišťování ceny nemovité věci, i se znaleckým posudkem. Žalobkyně se snaží o co nejvyšší cenu nemovité věci tak, aby byl při prodeji co nejvyšší výnos. Žalobkyně vznesla námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Praze z důvodu, že je u Krajského soudu vedeno insolvenční řízení, a z tohoto důvodu by měla být věc delegována Krajskému soudu v Ostravě, pobočka [obec]. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně potvrdil.
5. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 8. 2022 č. j. 21 Nd 330/2022-134 bylo rozhodnuto, že se projednávaná věc nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě-pobočce v Olomouci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
6. Krajský soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně v napadených výrocích podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
7. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 953/2014 uvedl:„ Podle ustálené judikatury soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) se může domáhat určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby v zákonem určené lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby jen některá z osob uvedených v § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách; jiné osoby takové právo nemají a nemohou se postupem podle § 80 písm. c) o. s. ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka (ne) platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2008, sp. zn. 21 Cdo 718/2007).“
8. Nejvyšší soud k účastenství při prodeji majetkové podstaty v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 708/2001 uvedl:„ Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal, a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby.“ Toto rozhodnutí lze použít i pro zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.
9. Účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem podle ustanovení § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona je insolvenční správce, na jehož návrh se provádí zpeněžení majetkové podstaty úpadce v dražbě prováděné soudním exekutorem; v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v takovéto dražbě nemovitosti příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze insolvenční správce, vydražitel a dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech, a osoby, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby (21 Cdo 559/2014).
10. V projednávané věci podal návrh na dražbu první žalovaný, insolvenční správce dlužníka [titul] [jméno] [příjmení], tedy žalobkyně. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu není úpadce aktivně legitimován k podání žaloby, kterou by se domáhal vydání předběžného opatření, jímž by mohl zabránit dražbě provedené soudním exekutorem, který ji provádí na základě smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem podle § 76 odst. 2 ex.ř. jako zpeněžení majetku insolvenční podstaty.
11. Pokud jde o cenu nemovité věci, za kterou je nemovitá věc dražena, tato není určována soudním exekutorem usnesením o ceně, ale insolvenčním správcem v uzavřené smlouvě, kdy insolvenční správce při stanovení ceny postupuje podle insolvenčního zákona, a exekuční soud není oprávněn takto stanovenou cenu přezkoumávat, stejně jako není oprávněn přezkoumávat obsah smlouvy uzavřené mezi soudním exekutorem a insolvenčním správcem. Úpadce a další osoby, které mají za to, že nemovitá věc by neměla být dražena, popř. nesouhlasí s dohodnutou cenou, se mohou bránit pouze způsoby, které stanoví insolvenční zákon, a to pouze v rámci insolvenčního řízení.
12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá aktivní legitimaci v tomto řízení, bylo usnesení soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změněno tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.