Rozhodnutí 20 CO 289/2021-117

1. Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) shora uvedeným usnesením, ve znění opravného usnesení, nařídil prodej zástavy – spoluvlastnických podílů zástavní dlužnice 1. a zástavní dlužnice 2., každé ve výši id. ½ vzhledem k celku, na nemovitých věcech - pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 1 734 630,33 Kč s úrokem ve výši 3,23 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení. Soud prvního stupně takto rozhodl na podkladě zjištění z listin předložených zástavní věřitelkou uvedených v odůvodnění napadeného usnesení (zejm. smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne [datum], zástavní smlouvy [číslo] ze dne [datum], oznámení banky ze dne [datum] o změně úrokové sazby, výzvy k úhradě ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], vyčíslení úvěru ke dni [datum], výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území a [územní celek], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]), jimiž považoval za osvědčené všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy dle § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.).

2. Proti usnesení o nařízení prodeje zástavy podala včasné odvolání 2. zástavní dlužnice [jméno] [příjmení] (dále také odvolatelka), která požadovala zrušení napadeného usnesení s tím, že„ odpadl důvod sporu a ve věci je jednáno“. Uváděla, že byla sepsána dohoda, v níž byl zástavním dlužnicím poskytnut časový prostor k vyřešení situace v trvání šesti měsíců, s možností prodloužení o dalších šest měsíců, a byla sjednána částečná úhrada závazků po 10 000 Kč do vyrovnání dluhu. V rámci odvolacího jednání doplnila, že nezpochybňuje splnění předpokladů pro nařízení soudního prodeje zástavy, avšak potřebuje další časový prostor k získání finančních prostředků na úhradu dluhu, případně vyplacení ceny zástavy. Spolu s další zástavní dlužnicí jednají se zástavní věřitelkou a snaží se situaci vyřešit, aby nemuselo dojít k prodeji zastavených nemovitostí

3. Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání uvedla, že předloženými listinami byly řádně doloženy všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy, což odvolatelka nikterak nepopírá a nesporuje. Z hlediska osvědčení uvedených předpokladů není relevantní tvrzení odvolatelky o údajné dohodě o částečné úhradě splatného dluhu, které se nijak nedotýká existence splatného závazku, který zástavní dlužnice výslovně uznaly. Navrhovala proto potvrzení napadeného usnesení, které je věcně správné.

4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu /dále o.s.ř.) v rámci nařízeného odvolacího jednání přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně, jakož i jeho předcházející postup, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Předmětem přezkumu na podkladě odvolání podaného 2. zástavní dlužnicí (podílovou spoluvlastnicí) bylo (mohlo být) rozhodnutí jen ohledně nařízení prodeje zástavy ve vztahu k jejímu spoluvlastnickému podílu a rozhodnutí v části nařízení prodeje spoluvlastnického podílu 1. zástavní dlužnice, která odvolání nepodala, nabylo samostatně právní moci, neboť odvoláním nebylo dotčeno (srov. k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1088/2017).

5. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy - spoluvlastnických podílů zástavních dlužnic, každé ve výši id. ½ na nemovitých věcech, zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území [obec], [územní celek], k uspokojení pohledávky ve výši 1 734 630,33 Kč, sestávající z jistiny 1 712 844,92 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru do dne zesplatnění (tj. ke dni [datum]) ve výši 21 297,10 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení do dne zesplatnění ve výši 488,31 Kč, s úrokem ve výši 3,23 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 712 844,92 Kč od [datum] do zaplacení. Obsahem spisu bylo doloženo, že původní zástavní věřitelkou byla spol. [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením, a pohledávka přešla na spol. [právnická osoba], která podala návrh na soudní prodej zástavy; na její místo pak v průběhu řízení vstoupila stávající zástavní věřitelka, která pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum], o jejímž procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením ze dne 25. 5. 2021 č. j. 9 C 212/2021-69.

6. Hmotněprávní úprava zástavního práva je zakotvena v ust. § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 1309 odst. 1 o.z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Podle § 1359 odst. 1 věta první o.z. jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.

7. Podle § 358 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Procesními předpoklady pro nařízení prodeje zástavy je tedy doložení (osvědčení) zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a osoby zástavního dlužníka.

8. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel z listin předložených zástavní věřitelkou, z nichž soud prvního stupně učinil podrobná skutková zjištění uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, na jejichž obsah odvolací soud odkazuje. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že byly osvědčeny (doloženy) všechny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy (s výjimkou části úroků z prodlení přesahujících zákonnou sazbu).

9. Smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi původní věřitelkou jako věřitelkou a 1. zástavní dlužnicí [jméno] [příjmení], jako dlužnicí a potvrzením o čerpání úvěru bylo osvědčeno, že dlužnici byl poskytnut úvěr ve výši 1 820 00 Kč, který se zavázala splácet, včetně příslušenství, v měsíčních splátkách 6 627 Kč. Úroky z úvěru byly původně sjednány v sazbě 1,89% p. a. ročně a po skončení 3 leté fixace (od [datum]) byla na úroková sazba zvýšena na 3,23 % p. a. a v souvislosti s tím byly zvýšeny splátky na 7 779 Kč měsíčně. Úroky z prodlení byly sjednány v zákonné sazbě. Zástavní smlouvou reg. [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi původní zástavní věřitelkou a zástavními dlužnicemi a výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a kat.úz. [obec] bylo osvědčeno zřízení zástavního práva na předmětných nemovitých věcech – spoluvlastnických podílech zástavních dlužnic ve výši id. 1/2 k zajištění pohledávek a jejich příslušenství ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo]. Zástavní právo smluvní na základě zástavní smlouvy bylo do katastru nemovitostí zapsáno, s právními účinky ke dni [datum], zápisem ze dne [datum]. Výpisy z katastru nemovitostí bylo dále osvědčeno, že zástavní dlužnice jsou zapsány jako podílové spoluvlastnice předmětných nemovitých věcí, každá ve výši podílu ½. Výzvou k úhradě před zesplatněním ze dne [datum] a oznámeními o zesplatnění (s připojenými dodejkami) bylo osvědčeno, že zástavní věřitelka (věřitelka) úvěr zesplatnila ke dni [datum] v souladu se smlouvou o úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami, z důvodu porušování smluvních závazků (nesplácení sjednaných splátek). Zástavní dlužnice 2. byla o zesplatnění úvěru vyrozuměna s upozorněním, že zástavní věřitelka má právo na uspokojení ze zástavy pohledávky ve výši 1 734 630,33 Kč ke dni zesplatnění s tím, že byl započat výkon zástavního práva.

10. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR se v řízení o soudním prodeji zástavy, jakožto první fázi soudního prodeje zástavy, z hlediska skutkového stavu soud zabývá jen tím, zda zástavní věřitel osvědčil (doložil) pohledávku, resp. její příslušenství, zajištěné zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodné skutečnosti nemusí být v první fázi řízení prokázány (postaveny najisto), ale pro nařízení soudního prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen osvědčení rozhodných skutečností, které může být zpochybněno (vyvráceno) až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem zástavy, zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) nebo vylučovací (excindační) žaloby podle ust. § 267 o.s.ř.

11. Jak bylo výše uvedeno (v bodě 9), zástavní věřitelka předloženými listinami osvědčila existenci splatné pohledávky a (převážně) i požadovaného příslušenství, jakož i jejich zajištění zástavním právem a osobu zástavní dlužnice (spoluvlastnice předmětných nemovitostí) a byly tedy splněny předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy dle ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. Výjimkou byl úrok z prodlení, požadovaný v sazbě 10 % p. a., která neodpovídá zákonné úrokové sazbě platné ke dni zesplatnění. V úvěrové smlouvě byl úrok z prodlení sjednán v zákonné sazbě podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy jako roční úrok ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (ust. § 2 nař. vl.). V kalendářním pololetí od [datum] do [datum] repo sazba činila 0,25 % a úrok z prodlení vztahující se k dluhu zesplatněnému ke dni [datum] tak činil 8,25 % ročně. Úrok z prodlení z jistiny byl tedy osvědčen jen do této výše.

12. Odvolatelka žádné námitky, jimiž by zpochybňovala doložení výše uvedených předpokladů pro nařízení soudního prodeje zástavy, neuplatnila. Dovolávala se jen toho, že jednala, a nadále chce jednat, o úhradě splatné pohledávky a snaží se získat finanční prostředky, aby nemuselo dojít ke zpeněžení zástavy. Poukazovala v tomto směru na listinu (zápis z jednání ze dne [datum]), v níž byl úvěrové dlužnici poskytnut časový prostor k vyřešení situace v délce 6 měsíců (s možností prodloužení) s tím, že od července 2021 bude na dluh částečně plněno splátkami 10 000 Kč do doby jednorázové úhrady zbylé částku dluhu.

13. Výše uvedené„ ujednání“ nemá žádnou relevanci z hlediska předpokladů pro nařízení prodeje zástavy, potažmo nikterak nezpochybňuje právo zástavní věřitelky domáhat soudního prodeje zástavy k uspokojení zajištěné pohledávky s příslušenstvím. Až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, v rámci výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, dochází ke zpeněžení zástavy, a pokud by pohledávka včetně veškerého příslušenství byla do té doby uhrazena, nebo by jiným způsobem zástavní právo zaniklo, např. složením ceny zástavy (tj. v případě zástavní dlužnice ceny jejího spoluvlastnického podílu), k další fázi prodeje zástavy by nebyl důvod ani podmínky. Záleží tedy jen na zástavní dlužnici, resp. obligační dlužnici, zda se jim podaří získat finanční prostředky na úhradu dluhu, což se jim zjevně v 6 měsíční lhůtě, kterou jim zástavní věřitelka poskytla, zatím nepodařilo. Rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nikterak nebrání v dalším jednání se zástavní věřitelkou, na které závisí, kdy, potažmo zda vůbec, návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem zástavy podá. Pokud bylo (bude) na úvěrovou pohledávku částečně plněno, aniž by toto plnění zástavní věřitelka zohlednila, zástavní dlužnice se mohou bránit proti uspokojení pohledávky ve větším rozsahu, než který odpovídá skutečné výši dluhu, v další fázi řízení, tedy v rámci výkonu rozhodnutí, resp. exekuce (bude-li k návrhu zástavní věřitelky zahájena), návrhem na (částečné) zastavení. Mohou takto uplatnit i další skutečnosti vztahující se k výši pohledávky, požadovaného příslušenství, potažmo i jiné důvody, které by mohly vést k zastavení nebo částečnému zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), které nelze účinně uplatnit v této první fázi soudního prodeje zástavy.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud vycházel z toho, že listinami předloženými zástavní věřitelkou byly doloženy (osvědčeny) všechny zákonné předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy, s výjimkou zákonného úroku z prodlení požadovaného nad zákonnou sazbu. Usnesení soudu prvního stupně – v napadeném rozsahu, tj. v části nařízení prodeje zástavy - id. spoluvlastnického podílu 2. zástavní dlužnice [jméno] [příjmení] - proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že návrh na nařízení prodeje zástavy pro zákonný úrok z prodlení nad zákonnou sazbu 8,25 % p. a., tedy co do výše 1,75 % p. a., zamítl a v dalším ho podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

15. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, nerozhodoval, při respektování ustálených právních názorů vyjádřených v judikatuře Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR (srov. zejm. nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 114/06 sp. zn. III. ÚS 69/16, sp. zn. I. ÚS 2246/17 a rozh. Nejvyššího soudu ČR např. zn. 21 Cdo 3126/2018, sp. zn. 21 Cdo 2046/2018, sp. zn. 21 Cdo 213/2019, sp. zn. 21 Cdo 2957/2019, sp. zn. 21 Cdo 1114/2020).