Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 20 CO 188/2021-308 ECLI:CZ:KSPH:2022:20.Co.188.2021 .1 Usnesení

Rozhodnutí 20 CO 188/2021-308

JUDr. Eva Dlouhá · Rozhodnutí ze dne 2. 2. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Dlouhé a soudkyň JUDr. Pavly Havlíkové a JUDr. Ivany Muchové ve věci

zástavního věřitele: [osobní údaje zástavního věřitele]

zastoupeno advokátem JUDr. [jméno] [příjmení],

sídlem [adresa],

proti

zástavnímu dlužníku: [anonymizováno 6 slov] [číslo]

sídlem [adresa], [ulice] republika

zastoupená advokátem Mgr. [anonymizována dvě slova]

sídlem [adresa]

o soudní prodej zástavy, o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 3. 2021 č. j. 12 C 53/2020-163,


Usnesení soudu prvního stupně se mění ve výroku I. tak, že se prodej zástavy nařizuje pro pohledávku 35 719 128,20 Kč, která se skládá z jistiny 14 737 147,69 Kč, úroků ve výši 9% z jistiny od [datum] do [datum] – 5 920 369,93 Kč, poplatku 9 600 Kč, sankčních poplatků za měsíce srpen 2014 až duben 2019 - 547 199,52 Kč, úroku z jistiny 9% od [datum] do [datum] – 8 831 448,01 Kč, úroků z prodlení 35% z nesplacených splátek od [datum] do [datum] - 3 304 903,85 Kč, a ve výroku II. tak, že se o nákladech nerozhoduje; v dalším se potvrzuje.

1. Soud prvního stupně shora citovaným usnesením rozhodl, že se nařizuje prodej zástavy, a to: a) prodej pozemku st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, b) st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, c) pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, d) pozemku [číslo] o výměře 4462 m2 – ovocný sad, e) pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ovocný sad, f) pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] území a [územní celek], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], naposledy bytem [adresa], ve výši 35 719 128,20 Kč, vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Zástavnímu dlužníku uložil zaplatit náklady řízení ve výši 2 458 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč.

2. Soud I. stupně v napadeném usnesení uvedl, že v posuzované věci zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] spotřební družstvo a [jméno] [příjmení] (na základě usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 To 48/2016 byla pohledávka za [jméno] [příjmení] součástí zajištění majetku a věci v trestním řízení a přešla na zástavního věřitele). Zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem pak doložil smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] spotřební družstvo a [jméno] [příjmení], týkající se předmětných nemovitostí a výpisem z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] pro obec a k. [obec], zapsané na [list vlastnictví] ve prospěch zástavního dlužníka, z něhož vyplývá, že zástavní dlužník je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. [příjmení] těchto nemovitostí se stal na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] zástavní dlužník. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitel doložil všechny tři nezbytné formální náležitosti podle § 358 odst. 1 z.ř.s. a žádné jiné skutečnosti nejsou pro rozhodnutí významné, soud nemohl jinak než prodej zástavy nařídit. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník nepopřel, že dluh z úvěru uhrazen není, pouze odmítl uhradit částku, která vznikla s tím, že by měl úvěr být omezen na výši spotřebitelského úvěru, soud má však za to, že zákon o spotřebitelském úvěru se na tento úvěr nevztahuje, neboť smlouva byla uzavřena v roce 2010, před účinností citovaného zákona o úvěru 257/2016 Sb., který je platný od [datum]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že byly splněny podmínky, byla doložena výše pohledávky včetně příslušenství, zástavní právo k zástavě a vlastnictví nemovitostí zástavním dlužníkem a proto žalobě vyhověl.

3. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání zástavní dlužník, který namítal, že [anonymizováno 7 slov] není aktivně legitimován k podání předmětného návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč. Důvodem absence jeho legitimace k podání předmětného návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč je to, že v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017 sp. zn. 6 To 48/2016 o zajištění pohledávek podle ustanovení § 79e odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, na str. 2 předmětného usnesení pozice [číslo] je jasně uvedená zajištěná pohledávka ve výši 15 235 487,69 Kč. Z předmětného usnesení nevyplývá to, že zajištěnou pohledávkou je částka 33.350.669 Kč. Opatření Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 4. 8. 2017, č. j. 4 VZN 1577/2014-1633 podle ustanovení § 9 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, opravňuje zástavního věřitele nakládat pouze se zajištěnými pohledávkami, v daném případě zajištěnou pohledávkou ve výši 15 235 487,69 Kč. Na základě výše uvedeného je zástavní věřitel aktivně legitimován pouze k podání návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 15 235 487,69 Kč a příslušenství, nikoliv k podání návrhu na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč. Navíc je zcela irelevantní i to, že zástavní věřitel podal návrh na soudní prodej zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč, přičemž v petitu předmětného návrhu se domáhá vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], poslední známá adresa [adresa], ve výši 35.719.128,20 Kč. Dále se měl soud I. stupně zabývat tím, zda došlo k zesplatnění dluhu, a ve kterém okamžiku. Zástavní dlužník se domnívá, že ke zesplatnění dluhu nedošlo, neboť dlužníku ani zástavnímu dlužníku nedošla žádost o zaplacení zbytku dluhu z důvodu prodlení se splátkami. Věřitel nesplnil podmínku uvedenou ve smlouvě a nedoručil písemnou výzvu dlužníkovi. Rovněž zástavnímu dlužníkovi nebyla podle čl. VI. odst. 4 poslední odstavec doručena výzva. Nesouhlasil rovněž s rozhodnutím o nákladech řízení. Z těchto výše uvedených důvodů zástavní dlužník navrhuje, aby Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, napadené usnesení změnil a rozhodl tak, že se žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy zamítá a zástavní dlužník má nárok na náhradu nákladů řízení.

4. V doplnění odvolání pak poukázal na to, že zástavní věřitel nesprávně uvedl dlužné částky. Dlužná jistina by měla být 14 723 215,94 Kč, čímž je nesprávně uveden i úrok, který je z jistiny vypočten. Namítl také, že část úvěrové smlouvy je neplatná, a to v části, ve které se dlužník zavázal uhradit poplatky a úrok do listopadu 2030 bez ohledu na to, kdy bude úvěr uhrazen, neboť dlužník byl v postavení spotřebitele. Rovněž sankce ve výši 3 304 903,85 Kč jsou neplatné, neboť nejsou řádně specifikovány ve smlouvě.

5. Zástavní věřitel ve vyjádření k odvolání zástavního dlužníka uvedl, že v čl. V. odst. 7 smlouvy je stanoveno, že dostane-li se dlužník do prodlení se splácením dobu delší než 14 dnů, může věřitel zesplatnit celý úvěr, včetně všech budoucích splátek. Úvěr byl zesplatněn dne [datum], což doložil potvrzením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zástavní věřitel dále doložil tabulku, ze které vyplývá výše jednotlivých splátek. Jistina je ve výši 14 737 147,69 Kč, úroky 5 920 369,93 Kč jsou úroky 9% z dlužné částky od [datum] do [datum], částka 9 600 Kč je nezaplacený poplatek za měsíc květen 2019, částka 547 199,52 Kč jsou nesplacené poplatky za vedení účtu srpen 2014 až duben 2019. Při jednání u odvolacího soudu doplnil, že částka 8 831 448,01 Kč je úrok z jistiny 9% od [datum] do [datum], a částka 3 304 903,85 Kč je úrok z prodlení 35% z nesplacených splátek od [datum] do [datum]. K tomu, že zesplatnění úvěru se nepodařilo dlužníku [jméno] [příjmení] doručit, poukázal na čl. X. odst. 6 všeobecných úvěrových podmínek, ze kterých vyplývá, že se veškerá korespondence zasílá na adresu uvedenou ve smlouvě prostřednictvím držitele poštovní licence a považuje se za doručenou třetím dnem po dni odeslání zásilky, bez ohledu na to jestli klient zásilku převzal. Navrhl potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného.

6. Odvolací soud podle ust. § 212, § 212a a násl. o.s.ř. přezkoumal v rámci nařízeného jednání napadené usnesení včetně postupu soudu prvního stupně, který předcházel jeho vydání a odvolání neshledal důvodným. V průběhu odvolacího řízení vstoupil do řízení na místo zástavního věřitele [anonymizována dvě slova], spotřební družstvo v likvidaci.

7. Vzhledem k tomu, že odvolatel je cizím státním příslušníkem (cizincem - § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém) a jde o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb.), bylo třeba zabývat se nejprve otázkou, zda je dána pravomoc českých justičních orgánů, a pokud ano, podle jakého právního řádu je namístě postupovat. Pravomoc českých soudů je dána vzhledem k ust. § 6 odst. 1, § 68 zákona č. 91/2012 Sb. a postup podle českého právního řádu (procesně právních i hmotněprávních předpisů) vyplývá z ust. § 8 odst. 1, § 9, § 41, § 42. § 68, § 69 a § 70 zákona č. 91/2012 Sb. a ze Sdělení č. 64/2006 Sb. Ministerstva zahraničních věcí Úmluvy o přistoupení k Úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum] a k Prvnímu a Druhému protokolu o jejím výkladu Soudním dvorem Evropských společenství, hlava I, čl. 1 odst. 1, čl. 4 odst. 3. Soud prvního stupně proto – i když to v odůvodnění napadeného usnesení výslovně nezmínil – při posouzení otázky pravomoci českých justičních orgánů a použití českého právního řádu, postupoval v souladu s právní úpravou mezinárodního práva a mezinárodní úmluvy.

8. V průběhu odvolacího řízení vstoupil zástavní věřitel [anonymizována dvě slova], spotřební družstvo v likvidaci do řízení na místo původního zástavního věřitele [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

9. Řízení o soudním prodeji zástavy je od [datum] upraveno v ust. § 353a až § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V ust. § 354 a § 355 se uvádí, že řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Podle ust. § 356 tohoto zákona, ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Podle ust. § 357 zákona, v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí. Podle ust. § 358 zákona, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

10. Podle § 358 odst. 1 zák. č. 293/2013 Sb. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Všechny tři tyto skutečnosti musí být splněny. Další skutkové okolnosti pak soud při rozhodování o nařízení prodeje zástavy nezkoumá. Není proto ani rozhodné, zda dříve vzniklá pohledávka zástavního věřitele existuje i v okamžiku rozhodování o nařízení prodeje zástavy, příp. zda existuje ve výši, v jaké původně vznikla. Těmito dalšími otázkami se soud v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nezabývá a své uplatnění mohou mít jen ve fázi druhé, nařídí-li soud na návrh zástavního věřitele výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy přitom nemusí být rozhodné skutečnosti (zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, a kdo je zástavním dlužníkem) prokázány (postaveny najisto), ale postačuje, budou-li takové skutečnosti listinami nebo jinými důkazy osvědčeny. Cílem první fáze soudního prodeje zástavy totiž není zjišťování skutečného stavu věci, nýbrž toliko zjištění, zda rozhodné skutečnosti jsou osvědčeny. (srov. např. rozh. Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [číslo] 2014). Postačuje tedy, aby zástavní věřitel předložil takové listiny, které jsou způsobilé rozhodné skutečnosti osvědčit, tj. jeví-li se z předložených listin nebo z jiných důkazů rozhodné skutečnosti alespoň jako pravděpodobné, resp. vedou-li takové listiny a důkazy k jejich posouzení jako pravděpodobných. Zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat proto pouze to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 384/2016). To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 zák. č. 293/2013 Sb. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti, nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. např. rozh. Nejvyššího soudu z 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4305/2010). Tato ustálená judikatura Nejvyššího soudu byla aprobována i Ústavním soudem (viz např. usnesení Ústavního soudu z [datum], sp. zn. IV. ÚS 2858/15).

11. Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byly doloženy rozhodné skutečnosti, vždy přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z 15. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3837/2015 to, že důvod neplatnosti smlouvy vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy, neboť povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 200z o.s.ř. (nyní § 358 z.ř.s.), neumožňuje soudu provést dokazování k takovým tvrzením. Podle usnesení Ústavního soudu z [datum], sp. zn. II. ÚS 552/17 přihlíží soud – jako k výjimce – i při rozhodování o nařízení prodeje zástavy též k eventuální neplatnosti např. zástavní smlouvy, tato neplatnost však musí být„ zjevná“.

12. Odvolací soud v dané věci shodně se soudem prvního stupně shledal osvědčenými předpoklady pro nařízení prodeje nemovité zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi zástavním dlužníkem a [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že zástavní dlužník koupil od [jméno] [příjmení] [příjmení] nemovité věci, které jsou předmětem zástavy.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] bylo zjištěno, že zapsaným vlastníkem nemovitých věcí pozemků st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, st. [parcelní číslo] o výměře [výměra] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ovocný sad, pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ovocný sad, pozemku [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, zapsané na [list vlastnictví], je zástavní dlužník. Na nemovitých věcech je zapsáno zástavní právo ve prospěch zástavního věřitele na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále zjištěno, že parcela [číslo] byla přečíslována na parcelu [číslo].

14. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářským kandidátem Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zástavní věřitel jako osoba oprávněná a dlužník [jméno] [příjmení] shodně prohlásili, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se zástavní věřitel zavázal poskytnout dlužníku částku 16 000 000 Kč s 9% úrokem a dlužník se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků, poplatku za vedení účtu ve výši 9 600 Kč, které jsou stanoveny v příloze notářského zápisu. Věřitel poskytl peněžní prostředky dlužníku ve výši 16 000 000 Kč dne [datum]. Věřitel svůj závazek splnil a dlužník se zavázal splnit pohledávku s tím, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou o čtrnáct dní se stávají nesplacené splátky úvěru splatné bez ohledu na to, že bude splátka doplacena. Patnáctým dnem prodlení s úhradou kterékoliv splátky nastává splatnost všech dosud nesplacených splátek úvěru, úhrada úroku a úhrada poplatku. Dále obsahuje notářský zápis dohodu se svolením k vykonatelnosti, podle které se dlužník zavával zaplatit částku 16 000 000 Kč z úvěru v dvě stě třiceti devíti měsíčních splátkách počínaje [datum] a konče dnem [datum] v částce 153 380 Kč s tím, že poslední splátka [datum] bude činit 150 597,38 Kč. V případě prodlení nastane patnáctým dnem splatnost všech zbývajících splátek. Dlužník svolil k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu.

15. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi věřitelem [anonymizována dvě slova], spotřební družstvo a dlužníkem [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že věřitel zavázal poskytnout dlužníku úvěr 16 000 000 Kč s 9% úrokem a dlužník se zavázal splácet úvěr ve splátkách podle splátkového kalendáře, který byl přílohou smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že dostane-li se dlužník do prodlení se splátkou 14 dní, patnáctým dnem se stanou splatnými všechny zbývající splátky.

16. Zástavní věřitel doložil zesplatnění úvěru Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne [datum], která byla dlužníku doručena dne [datum].

17. Sazebníkem zástavního věřitele bylo prokázáno, že úroky z prodlení z úvěru byly stanoveny ve výši 35% p.a.

18. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] uzavřené mezi zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na nemovité věci – pozemky parc. č. st. p. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku parcelní [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky z úvěru [číslo] ve výši 16 000 000 Kč, veškerého příslušenství, a dále poplatků, nákladů, smluvních pokut, jakož i dalších pohledávek vyplývajících ze smlouvy nebo z bezdůvodného obohacení, pokud by byl úkon neplatný, dále i k zajištění pohledávek, které by vznikly případnými dodatky ke smlouvě o úvěru do celkové výše 16 000 000 Kč, vzniklé do [datum].

19. Listinami, které předložil zástavní věřitel, bylo doloženo, že dlužník [jméno] [příjmení] uzavřel se zástavním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které byla dlužníku vyplacena částka 16 000 000 Kč. Dlužník se zavázal uvedenou částku splácet ve sto sedmdesáti sedmi splátkách po 153 380 Kč s 9% úrokem pod ztrátou výhody splátek. Dále se zavázal platit věřiteli měsíčně poplatky 9 600 Kč Zástavní smlouvou bylo doloženo, že všechny pohledávky z úvěru jsou zajištěny zástavním právem, které vázne na nemovitých věcech, které jsou předmětem tohoto řízení. Zástavní věřitel doložil, že pohledávka z úvěru byla zpoplatněna Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, navíc dlužník sepsal s věřitelem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, podle kterého nesplacením byť jediné splátky, patnáctým dnem nastává splatnost všech dosud nesplacených splátek. Vymáhané pohledávky se staly splatnými.

20. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně nařídil prodej zástavy pro souhrnnou částku 35 719 128,20 Kč, aniž by stanovil, výši jistiny, úroků, úroků z prodlení a poplatků, pro které se prodej zástavy nařizuje, odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř., změnil usnesení soudu I. stupně tak, že stanovil jednotlivé části pohledávky zástavního věřitele, pro něž byl prodej zástavy nařízen. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti, kdy na místo správného data u částky 5 920 369,93 Kč – úrok od [datum] do [datum], bylo nesprávně uvedeno od [datum] do [datum], a u částky 547 199,52 Kč nebyl časový údaj uveden vůbec, odvolací soud v souladu s ust. § 164 o.s.ř. opravil nesprávné údaje ve vyhlášeném rozsudku tak, že na místo [datum] uvedl údaj [datum], a doplnil časový údaj srpen 2014 až duben 2019. Určení výše jednotlivých pohledávek, doby, za kterou jsou požadovány, je nutné z hlediska vykonatelnosti rozhodnutí tak, aby se případně mohl zástavní dlužník bránit ve druhé fázi řízení návrhem na zastavení exekuce s tím, které z pohledávek již, byť částečně, uhradil.

21. Pokud zástavní dlužník namítal neplatnost úvěrové smlouvy v některých jejích částech z důvodu, že ji dlužník [jméno] [příjmení] uzavíral jako spotřebitel, dále, že částky, které uvádí zástavní věřitel, nejsou správně vypočteny, tedy neodpovídají plnění dlužníka, těmito námitkami se odvolací soud nezabýval, neboť by k těmto tvrzením musel provádět dokazování, které se v této fázi řízení o prodej zástavy neprovádí. Zástavní dlužník, bude-li nařízena exekuce prodejem zástavy, může tyto námitky uplatnit návrhem na zastavení (částečné zastavení) exekuce.

22. S ohledem na to, že Nejvyšší soud změnil judikaturu ohledně přiznání nákladů řízení v první fázi nařízení prodeje zástavy (sp. zn. 21 Cdo 3126/2018, sp. zn. 21 Cdo 2046/2018, sp. zn. 21 Cdo 213/2019, sp. zn. 21 Cdo 2957/2019, sp. zn. 21 Cdo 1114/2020), odvolací soud v souladu s touto judikaturou změnil výrok II. napadeného usnesení tak, že se o nákladech řízení nerozhoduje. O nákladech této fáze řízení bude rozhodnuto v rámci exekučního řízení, pokud zástavní věřitel podá exekuční návrh. V dalším odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.