o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ č. j. 35 C 410/2020-31 ze dne 29. července 2021

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem č. j. 35 C 410/2020-31 ze dne 29. 7. 2021 zastavil řízení v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok I.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Současně soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], a ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, mezi úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, mezi úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení dle výroku II. rozsudku (výrok III.). Současně soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, přičemž výrokem IV. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku si žalobce podal včas odvolání, a to pouze do výroku IV., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Poukázal na to, že soud prvního stupně přiznal žalobci náklady řízení s odkazem na ustanovení § 14b advokátního tarifu, ovšem pro přiznání náhrady nákladů řízení podle tohoto ustanovení není důvodu a z odůvodnění rozsudku ani není zřejmé, z jakého důvodu soud takto postupoval. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a tyto náklady řízení žádá přiznat, a to za 3 úkony právní pomoci po [částka], 3 × režijní paušál a [částka], 21 % DPH z těchto částek ve výši [částka] a za zaplacený soudní poplatek [částka]. Současně žádá přiznat i náhradu nákladů odvolacího řízení v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle § 212 a § 212a odstavec 1, 5, 6 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odstavec 2 písmeno e) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

4. Protože rozsudek soudu prvního stupně byl napaden pouze ve výroku IV. o nákladech řízení, pouze v tomto rozsahu byl odvolacím soudem přezkoumáván. Pokud jde o výroky I. o částečném zastavení řízení, II., kterým bylo žalobě částečně vyhověno, a III. o částečném zamítnutí žaloby, tyto výroky odvoláním napadeny nebyly a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odstavec 3 o. s. ř.).

5. Z obsahu předloženého spisu sp. zn. 35 C 410/2020 odvolací soud zjistil, že řízení v dané věci bylo zahájeno na základě žaloby ze dne [datum], kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neplaceného nájemného sjednaného dohodou smluvních stran ve výši [částka] měsíčně včetně DPH a pojistného v částce [částka] měsíčně na základě smlouvy o podnájmu nebytových prostor ke skladování ze dne [datum], jejímž předmětem byl podnájem skladovacích prostor v objektu na adrese [adresa]. Žaloba byla odůvodněna tím, že kontrolou účetních dokladů bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil nájemné a pojistné za skladovací prostor za měsíce září 2020 až listopad 2020. Celková dlužná částka ke dni podání žalobního návrhu činila, včetně jednorázových poplatků v souvislosti s vystavením upomínky částku [částka]. Soud prvního stupně v dané věci rozhodl rozsudkem č. j. 35 C 410/2020-31 ze dne 29. 7. 2021, kdy řízení ohledně částky [částka] zastavil, žalobu částečně zamítl ohledně částky [částka] a části požadovaných úroků z prodlení a žalobě vyhověl výrokem II. rozsudku co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jednotlivých splátek nájemného. Současně soud rozhodoval o nákladech řízení, kdy postupoval podle § 142 odstavec 2 o. s. ř. a přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], což představuje 64 % vypočtených nákladů řízení, když žalobce byl úspěšný v rozsahu 82 % a neúspěšný v rozsahu 18 %. Pokud jde o výpočet nákladů řízení, soud vycházel z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Postup podle tohoto zákonného ustanovení však v odůvodnění rozsudku nijak nevysvětlil a neodůvodnil a pouze poukázal na to, že náklady řízení stanovil z tarifní hodnoty ve výši [částka], přičemž v návaznosti na ustanovení § 14b advokátního tarifu činí odměna za 1 úkon právní služby [částka] a paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkon částku [částka] v návaznosti na ustanovení § 14b odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu. Soud přiznal žalobci nárok na odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby, takže odměna činila [částka], paušální náhrada hotových výdajů [částka], 21 % DPH z těchto částek [částka] a dále přiznal žalobci i soudní poplatek ve výši [částka] 64 % z takto vypočtených nákladů řízení představují právě přiznanou částku [částka].

6. S ohledem na podané odvolání žalobcem se odvolací soud zabýval správností postupu soudu prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení. S tímto postupem se však odvolací soud neztotožňuje. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce se v projednávané věci domáhá po žalovaném zaplacení dlužného nájmu v souvislosti s uzavřenou smlouvou o podnájmu nebytových prostor ke skladování na adrese [adresa]. Žalovaný neplatil dohodnutý nájem z tohoto podnájmu, přičemž v žalobě žalobce vylíčil skutková tvrzení ohledně uplatněného nároku a připojil důkazy, z nichž nakonec soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel. Z obsahu spisu odvolací soud nezjistil, že by návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném vzoru, který by byl ze strany žalobce v obdobných věcech opakovaně používán. Z obsahu spisu nevyplynulo ani to, že by obdobnou žalobu soud prvního stupně již projednával a soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku nevysvětlil, z jakého důvodu aplikoval na rozhodnutí o nákladech řízení ustanovení § 14b advokátního tarifu. Odvolací soud pak lustrací projednávaných věcí u Krajského soudu v Praze nezjistil, že by obdobná věc byla již v minulosti projednávána a žalobce vedl vícero obdobných sporů. Jediným pojítkem mezi rozhodováním o nákladech řízení podle § 14b advokátního tarifu je tak výše uplatněného nároku. To samo o sobě však nepostačuje k tomu, aby soud při rozhodování o nákladech řízení ustanovení § 14b advokátního tarifu aplikoval. Odvolací soud tak vycházel ze zjištění, že žaloba v dané věci nebyla podána na ustáleném vzoru a projednávaná věc by byla po skutkové a právní stránce obdobná s dalšími žalobami žalobce v jiných případech. Nelze tak dospět k závěru, že by se v dané věci jednalo o tzv. formulářovou žalobu, jejíž popis obsahuje ustanovení § 14b advokátního tarifu. Pokud tedy soud prvního stupně podle tohoto zákonného ustanovení postupoval, pochybil a odvolání žalobce nelze upřít důvodnost.

7. To vše znamená, že v dané věci je třeba na poměry účastníků aplikovat, pokud jde o výši náhrady nákladů řízení, ustanovení § 7 a § 13 odstavec 1, 3 advokátního tarifu. Pokud žalobce byl zastoupen advokátem, který v řízení účelně učinil 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby), náleží mu odměna za tyto 3 úkony právní služby. Odměna za 1 úkon právní služby činí z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bod 3 advokátního tarifu částku [částka]. Pokud jde o předžalobní výzvu, jedná se o jednoduchou výzvu k plnění, za niž náleží právnímu zástupci žalobce odměna v rozsahu ½ sazby podle § 11 odstavec 2 písmeno h) advokátního tarifu. Lze tak dospět k závěru, že právní zástupkyně žalobce má nárok na 2 úkony právní služby v plném rozsahu a 1 úkon právní služby v rozsahu ½ sazby. Celkem tak má nárok na odměnu [částka] (2x [částka] + [částka]). Kromě toho jí náleží i paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony právní služby ve výši [částka] (3x [částka]) podle § 13 odstavec 1, 3 advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalobce má nárok i na 21 % DPH z těchto částek podle § 137 odstavec 1 o. s. ř., což představuje DPH ve výši [částka]. Žalobce má nárok i na úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a celkem tak žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce však byl ve věci úspěšný pouze v rozsahu 82 % ([částka] z žalované částky [částka]) a neúspěšný byl v rozsahu 18 %. V tomto posouzení se odvolací soud s rozhodnutím soudu prvního stupně odůvodněném v odstavci 9 odůvodnění rozsudku ztotožňuje. Žalobce tak má nárok podle § 142 odstavec 2 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % (82 % - 18 %). 64 % z vypočtených nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka] představuje částku [částka]. Tato částka měla být správně na nákladech řízení úspěšnějšímu žalobci přiznána.

8. Odvolací soud proto podle § 220 odstavec 1 písmeno a) o. s. ř. změnil odvoláním napadený výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení tak, že výši nákladů řízení stanovil částkou [částka]. Jinak byl rozsudek v tomto výroku ohledně lhůty splatnosti a místa splatnosti podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

9. Současně odvolací soud rozhodoval o nákladech odvolacího řízení, kdy postupoval podle § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř., podle něhož vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení procesně úspěšnému žalobci. Žalobce v odvolacím řízení učinil pouze 1 úkon právní služby, a to podané odvolání, a má tak nárok na odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za tento jeden úkon právní služby. Tarifní hodnota nákladů odvolacího řízení činí částku [částka], přičemž této tarifní hodnotě odpovídá podle § 7 bod 3 advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon. Právní zástupkyně žalobce má podle § 11 odstavec 2 písmeno c) advokátního tarifu nárok na odměnu ve výši poloviny této sazby, tedy v částce [částka] za podané odvolání ve věci nákladů řízení. Dále má nárok i na paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za tento 1 úkon právní služby podle § 13 odstavec 1, 3 advokátního tarifu a na 21 % DPH z těchto částek podle § 137 odstavec 1 o. s. ř., což představuje DPH ve výši [částka] Celkem tak náklady odvolacího řízení byly odvolacím soudem vypočteny částkou [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Odvolací soud v dané věci nezjistil takové okolnosti případu nebo poměry účastníků, které by odůvodňovaly postup podle § 150 o. s. ř. a pro které by nemusel soud výjimečně náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci zcela nebo zčásti přiznat. Bylo proto současně rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odstavec 1 a § 160 odstavec 1 o. s. ř.).