Rozhodnutí 19 CO 51/2022-284
JUDr. Jana Hráchová · Rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Hráchové a soudců Mgr. Miroslava Nováka a JUDr. Jiřího Škopka ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
bytem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zaplacení částek [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. září 2021, č. j. 5 C 6/2020-241,
Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku zamítl Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení. Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. vzájemnou žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl. O nákladech řízení účastníků rozhodl výrokem IV. tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z nich.
2. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala uložit žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a vzniklé náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Podanou žalobu odůvodnila tvrzením, že se na žalovaného jako podnikatele obrátila s poptávkou na kompletní dodání vrtané studny na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Švastalova Lhota, předala žalovanému rozhodnutí Městského úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí ze dne [datum] o povolení k nakládání s vodami, včetně povolení stavby vodního díla a ověřenou projektovou dokumentaci vrtané studny. Dne [datum] uzavřela jako objednatelka s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejíž text byl připraven žalovaným a jejím předmětem bylo provedení vrtu na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Švastalova Lhota, hlubokého 90 m, pro domovní vrtanou studnu, podle technického projektu díla, který byl přílohou smlouvy. Na cenu díla zaplatila žalovanému na základě jeho faktury [číslo] 2018 částku [částka]. Ještě před tím, než bylo dílo na základě uvedené smlouvy žalovaným dokončeno, odstoupila přípisem ze dne [datum] doručeným žalovanému od účastníky uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum], a to proto, že obsahem smlouvy o dílo vypracované žalovaným byla uvedena v omyl, neboť žalovaný jako odborná firma uvedl do textu smlouvy odlišné rozměrové parametry neodpovídající závazné projektové dokumentaci a povolení stavby díla, když dle obsahu smlouvy měla být studna vystrojena ocelovou technickou pažnicí o průměru 168 mm, oproti tomu projektová dokumentace a povolení vodního díla stanovují průměr 186 mm, dle smlouvy o dílo měl být zhotoven vrt v průměru 150 mm oproti 180 mm dle projektové dokumentace a zapažen pažnicí PVC – U 110 mm, oproti stanoveným [číslo] mm. Dalšími důvody odstoupení od smlouvy byla hloubka vrtu, kterou žalovaný prováděl naprosto účelově ve snaze dosáhnout pouze co největší hloubky vrtu a vyúčtovat k úhradě žalované vysokou cenu díla, kdy běžná hloubka vrtaných studní s dostatkem vody v dané lokalitě činí 30 až 50 m a nepotřebné použití ocelové pažnice vrtu do hloubky 28 m a dále to, že žalobkyně nebyla žalovaným informována o podstatných věcech při provádění díla a byla uvedena v omyl o nekvalitní povrchové vodě v 10 až 12 metrové hloubce vrtu. Přestože odstoupením od smlouvy o dílo byla tato smlouva zrušena, nevrátil žalovaný žalobkyni zaplacenou zálohu na cenu díla ve výši [částka]. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Na svoji procesní obranu tvrdil, že žalobkyně měla možnost se s obsahem účastníky uzavřené smlouvy o dílo předem seznámit, předmětem uzavřené smlouvy bylo provedení vrtu pro domovní vrtanou studnu na označeném pozemku o hloubce 90 m a účastnici dne [datum] uzavřeli dodatek [číslo] k uvedené smlouvě, jímž bylo dohodnuto, že dílo bude vypaženo ocelovou pažnicí o průměru 168 mm do hloubky 28 m. Ve shodě s těmito smluvními ujednáními žalovaný dílo zhotovil a oproti obsahu uzavřené smlouvy nebylo dílo žalovaným vystrojeno plastovými pažnicemi, kdy toto výslovně nebylo žalobkyní požadováno. Dílo bylo žalovaným řádně zhotoveno v souladu se smlouvou a technickým projektem díla, vrt účelově neprohluboval a zhotovil jej do hloubky, která odpovídala stavebnímu povolení, přičemž povinností žalobkyně bylo vrt zhotovit právě do hloubky odpovídající stavebnímu povolení. Dílo bylo řádně zhotoveno a předáno v souladu se smlouvou a důvody pro odstoupení od smlouvy tvrzené žalovanou nebyly naplněny. V argumentaci dále uvedl, že žalobkyně nebyla s ohledem na ustanovení § 2615 odst. 2 o. z., eventuálně § 2110 o. z. oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit, neboť se jedná o plnění, které žalobkyně vzhledem k povaze díla není schopna vrátit nebo předat žalovanému. Pokud by však k odstoupení od smlouvy došlo, nebyla by podaná žaloba důvodná, neboť účastníci by museli vzájemné nároky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. V obsahu písemného vyjádření k podané žalobě žalovaný uplatnil proti žalobkyni vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení s argumentací, že zhotovené dílo bylo řádně předáno, žalovanému vznikl vůči žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla, resp. doplacení zbývající části ceny díla ve výši [částka], včetně DPH, kterou žalovaný žalobkyni vyfakturoval fakturou ze dne [datum], [číslo] 2018 a žalobkyně svoji platební povinnost nesplnila. V dalším průběhu řízení žalobkyně ke své argumentaci doplnila, že žalovaný měl k dispozici jak stavební povolení, tak projektovou dokumentaci, přesto prováděl dílo v nesouladu s těmito podklady, aniž by na to žalobkyni upozornil. Uvedla dále, že vztah založený účastníky uzavřenou smlouvou o dílo je vztahem spotřebitelským, v němž žalovaný nejednal poctivě a čestně, neboť do jím sepsané smlouvy o dílo uvedl zcela jiné rozměrové parametry, včetně jiného technického provedení díla a v té souvislosti argumentovala možnou neplatností účastníky uzavřené smlouvy.
3. Z obsahu spisu dále vyplývá, že o podané žalobě rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. 7. 2020, č. j. 5 C 6/2020-108, jímž žalobkyní podanou žalobu zamítl a zcela vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného. K odvolání žalobkyně byl uvedený rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020, č. j. 19 Co 284/2020-178 a prvoinstančnímu soudu bylo uloženo vést účastníky k dolíčení rozhodných tvrzení, objasnit po skutkové stránce věc úplně, o podaných návrzích opětovně rozhodnout a v rozhodnutí se vypořádat s veškerou relevantní argumentací účastníků.
4. V dalším průběhu řízení žalobkyně ke svým tvrzením doplnila, že žalovaný, do jím vyhotoveného textu účastníky následně uzavřené smlouvy o dílo lživě uvedl jiné rozměrové parametry díla, než které vyplývaly z projektové dokumentace a ze stavebního povolení, neboť nedisponoval technickým vybavením, kterým by mohl dílo provést v souladu s projektovou dokumentací. Tvrdila dále, že žalovaným nebylo v souladu s jimi uzavřenou smlouvou dílo dokončeno, sjednaným způsobem žalobkyni předáno a žalovanému nevzniklo právo na zaplacení ceny díla. Předmětné dílo je neupotřebitelné, nevyužitelné, nezkolaudované a žalobkyni vzniknou další náklady spjaté s jeho likvidací. Argumentovala dále tím, že dílo žalovaný zhotovil v rozporu se závaznou technickou normou. Žalovaný ke svým tvrzením doplnil, že účastníky uzavřená smlouva o dílo, ve znění jejího dodatku [číslo] nebyla dohodou účastníků měněna. Tvrdil dále, že jím zhotovený vrt nebyl vypažen pažnicemi, neboť si to žalobkyně nepřála a uvedené žalovaný zohlednil ve fakturaci ceny díla. Tvrdil dále, že zhotovené dílo byla žalobkyni předáno, neboť jí byl zaslán žalovaným vyhotovený předávací protokol. Uvedl dále, že ve vztahu k jím zhotovenému dílu by byla technická norma závazná pouze v případě, pokud by takovou závaznost účastnici v obsahu smlouvy sjednali a k tomu nedošlo.
5. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování ze skutkového zjištění, že rozhodnutím Městského úřadu Sedlčany, odboru životního prostředí, o povolení k nakládání s vodami a společném povolení stavby vodního díla ze dne [datum], č. j. ŽP [číslo] 2018 bylo žalované povoleno nakládání s vodami a umístění a provedení stavby vodního díla„ vrtaná studna“. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a dílo mělo být provedeno podle projektové dokumentace„ domovní vrtaná studna“ zpracované Ing. [jméno] [příjmení] v měsíci dubnu 2018. Považoval dále za prokázané, že žalobkyně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem dohodnutým v článku I bylo provedení vrtu hlubokého 90 m pro domovní vrtanou studnu dle technického projektu, jenž byl přílohou smlouvy. Dle ujednání účastníků měla být úvodní část vrtu provedena v průměru 240 mm do hloubky vyžadující pažení v nesoudržných horninách, tato část vrtu měla být vypažena pažnicí o vnějším průměru 168 mm a dále mělo být pokračováno ve vrtání koncovým průměrem 150 mm do konečné hloubky. Dle obsahu smlouvy měl být zvodněný horizont vypažen perforovanými pažnicemi. Soud prvního stupně dále zjistil, že v článku II účastníky uzavřené smlouvy o dílo byla dohodnuta doba a místo plnění, v článku III téže smlouvy byla sjednána cena díla zahrnující i vypažení vrtu pažnicemi. Považoval dále za prokázané, že dodatek [číslo] k uvedené smlouvě o dílo datovaný dnem [datum] řešil zhotovení technického pažení vrtu ocelovou pažnicí o průměru 168 mm s tím, že cenu za tyto práce řeší samotná smlouva. Zjistil dále, že žalovaný vyhotovil protokol o předání vrtu datovaný dnem [datum] a fakturu [číslo] 2018 Sb., kterou vyzval žalovanou k úhradě částky [částka] za zhotovení vrtu a jeho pažení, včetně DPH. K uvedené faktuře byl připojen rozpis vyúčtování za provedení vrtu ze dne [datum], dle jehož obsahu žalovaný účtoval za zhotovení vrtu bez jeho vypažení plastovými pažnicemi [částka] a za pažení ocelovými pažnicemi [částka], celkem [částka], včetně DPH. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako svědka považoval soud prvního stupně za prokázané, že ten zpracoval znalecký posudek týkající se předmětného díla a při ohledání zjistil, že vrt zhotovený žalovaným byl zapečetěný a zajištěný kovovou pažnicí se zavářeným plechem. Bylo provedeno odečtení hladiny podzemní vody ve sloupci 85 m a zjištěno vypažení vrtu kovovou pažnicí, která byla instalována ke stabilizaci hloubkového intervalu. Mezikruží mezi vnější stěnou kovové pažnice a stěnou vrtu bylo vyplněno cementovou směsí. Zhotovený vrt byl shledán v souladu s normou ČSN [číslo]. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], předsedy [obec] asociace hydrologů z. s. soud prvního stupně zjistil, že žalovaným zhotovované dílo není v souladu s projektovou dokumentací a je v rozporu s normou. Vrt není utěsněn proti znečištění podzemní vody. U vrtu byla použita ocelová pažnice 168 mm, kterou je možné osadit čerpadlem, jenž je oproti běžným čerpadlům dražší. Zhotovený vrt může být zdrojem pitné vody, avšak za vyšší náklady a byl zhotoven zbytečně hluboký. V předmětném vrtu je ocelová pažnice a vrt není vystrojen výstrojnými trubkami. Soud prvního stupně dále považoval za prokázané, že žalobkyně ve vztahu k žalovanému trvá na odstoupení od smlouvy a žalovaný již nemá možnost vstoupit na pozemek žalobkyně a dílo dokončit.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § [číslo], § 2604 a § 2610 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) dospěl k závěru, že žalobkyně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] platně smlouvu o dílo. Uzavřel dále, že k tíži žalovaného nemůže být kladeno, že žalobkyně podepsala předmětnou smlouvu bez přečtení a z obsahu smlouvy byly obě smluvní strany informovány o tom, že jimi sjednané dílo neodpovídá stavebnímu povolení vydanému dne [datum] a projektové dokumentaci vypracované Ing. [jméno] [příjmení]. Smluvními ujednáními uvedené smlouvy jsou proto obě strany smlouvy vázány a nelze přisvědčit argumentaci žalobkyně, že ta byla při uzavření smlouvy uvedena žalovaným v omyl, neboť takové tvrzení nebylo provedenými důkazy prokázáno. Dovodil dále, že žalovaný nemá možnost dílo dokončit a předmětné dílo žalobkyni předal prostřednictvím předávacího protokolu, jenž byl žalobkyni zaslán dne [datum]. S odkazem na ustanovení § 2610 odst. 2 o. z. dovodil, že žalovanému vzniklo právo na zaplacení ceny díla, neboť to lze použít jako zdroj pitné vody, byť vrt nebyl opatřen výstrojními trubkami, včetně obsypu a izolací vrchní části. Tyto práce však nemohou být provedeny, neboť žalovaný nemá možnost vstupu na pozemek žalobkyně.
7. Bez odkazu na zákonné ustanovení soud prvního stupně dále uzavřel, že na vzniklé situaci nesou vinu oba účastníci řízení tím, že ani jeden z nich nerespektoval stavební povolení díla a projektovou dokumentaci vypracovanou Ing. [jméno] [příjmení], neboť smlouvou sjednali zhotovení díla v rozporu s rozhodnutím správního orgánu. Shodný rozsah tohoto zavinění obou účastníků řízení soud prvního stupně promítl do závěru, že žalovanému vzniklo proti žalobkyni právo na zaplacení jedné poloviny sjednané ceny za vrtné práce (tj. jedné poloviny z částky [částka]) ve výši [částka]. Protože žalobkyně zaplatila žalovanému zálohu na cenu díla ve výši [částka], vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného do částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.), žalobu podanou žalobkyní do částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok I.) a zamítl též vzájemný návrh žalovaného do částky [částka] s příslušenstvím (výrok III.). O nákladech řízení účastníků rozhodl bez odkazu na použité zákonné ustanovení výrokem IV. tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z nich s tím, že na vzniku sporu nesou vinu oba účastníci řízení stejnou měrou.
8. Proti výrokům I., II. a IV. rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání, kterým uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (soud nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům), písm. d) o. s. ř. (neúplně zjištěný skutkový stav věci), písm. e) o. s. ř. (nesprávná skutková zjištění) a písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhla rozsudek v napadeném rozsahu zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změnit tak, že se podané žalobě vyhovuje. V důvodech podaného odvolání poukázala na to, že soud prvního stupně nepřihlédl při svém rozhodování k argumentaci žalobkyně, že žalovaným prováděný vrt na základě účastníky uzavřené smlouvy o dílo v rozporu s ČSN [číslo] a nepřihlédl ani k žalobkyní označenému a předloženému důkazu znaleckým posudkem vypracovaným RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., s nímž se v odůvodnění rozsudku nevypořádal. Dle argumentace odvolatelky učinil soud prvního stupně nesprávná skutková zjištění, pokud považoval za prokázané, že obě strany sporu byly před uzavřením smlouvy o dílo informovány o jejím obsahu a chybně nepovažoval za prokázané, že žalovaný jednostranně změnil rozměrové parametry díla v jím připravené smlouvě o dílo, jimiž nerespektoval stavební povolení a projektovou dokumentaci a tím uvedl žalobkyni v omyl. S ohledem na uvedené pak žalovaný vykonává v řízení své právo v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně dále uvedla, že soud prvního stupně nehodnotil provedené důkazy ve vzájemných souvislostech a dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že dílo bylo žalovaným dokončeno a žalobkyni předáno a v této souvislosti pominul zjištění, že ve shodě s obsahem smlouvy žalovaný vrt nevystrojil, nedokončil a v souladu s ujednáními účastníků dílo žalobkyni nepředal. Na základě neúplných a dílem nesprávných skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k chybnému právnímu závěru, že se žalobkyně svého práva nedomáhá po právu.
9. Proti výrokům III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, kterým uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (řízení je postiženo vadou), písm. d) o. s. ř. (neúplně zjištěný skutkový stav věci) a písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhl rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnit tak, že se vzájemnému návrhu žalovaného zcela vyhovuje a žalovanému se přiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. V důvodech podaného odvolání poukázal na to, že soud prvního stupně neučinil z účastníky uzavřené smlouvy o dílo úplná skutková zjištění, neboť v čl. IV odst. 12 uvedené smlouvy se žalobkyně jako objednatel zavázala zajistit vyjádření, souhlasy a povolení příslušných orgánů, pokud jsou potřebná k provedení díla a bylo proto na ní, aby v souladu s touto smluvní povinností uvedla stavební povolení a projektovou dokumentaci do souladu s účastníky uzavřenou smlouvu o dílo. Uvedl dále, že z odůvodnění rozsudku není zřejmé, zda dle závěru prvoinstančního soudu došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy po právu či nikoliv a dále které zákonné ustanovení aplikoval při úvahách o zavinění smluvních stran, jež promítl do zamítnutí žalobkyní podané žaloby a částečného zamítnutí vzájemné žaloby. Po právní stránce chybně posoudil vzájemný návrh žalovaného, pokud mu v celém rozsahu nevyhověl, neboť žalovaný žalobkyni dílo předal a vzniklo mu právo na zaplacení celé ceny díla.
10. V písemných vyjádřeních k podaným odvoláním žalobkyně i žalovaný setrvali na argumentaci uvedené v jimi podaných odvoláních a odvolání protistran považovali za nedůvodné.
11. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně i žalovaný navrhli rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podanými odvoláními napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a shledal důvody ke zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
13. V průběhu odvolacího řízení považovali žalobkyně a žalovaný shodně za nesporné, že součástí účastníky uzavřené smlouvy o dílo byl technický projekt na jedné straně o velikosti A4, který vyhotovil žalovaný a kromě předloženého dodatku smlouvy o dílo nebyla účastníky uzavřená smlouva o dílo měněna, a to ani co do rozsahu díla.
14. V posuzované věci se žalobkyně žalobou uplatněného nároku domáhala s odůvodněním, že jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení vrtu na označeném pozemku pro domovní vrtanou studnu podle technického projektu díla, jenž byl přílohou smlouvy, na cenu díla zaplatila žalovanému zálohu ve výši [částka], přípisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo ze dne [datum] odstoupila, žalovaným nedokončené a žalobkyni nepředané dílo je pro žalobkyni neupotřebitelné a nevyužitelné a žalovaný nesplnil povinnost vrátit žalobkyni na základě její výzvy zaplacenou zálohu na cenu díla. V rámci své procesní obrany žalovaný tvrdil, že dle účastníky uzavřené smlouvy o dílo zhotovil, žalobkyni předal, na žádost žalobkyně nebyl vrt vystrojen výstrojním trubkami a nebyl zhotoven jejich obsyp a žalobkyni vznikla povinnost zaplatit žalovanému dohodnutou cenu díla poníženou o cenu vypažení vrtu a zhotovení obsypu. K prokázání svých tvrzení účastníci navrhli důkazy a bylo na soudu prvního stupně, aby na základě provedených důkazů učinil o relevantních tvrzeních úplná skutková zjištění, promítl je do závěru o skutkovém stavu, věc posoudil po právní stránce a v rámci tohoto posouzení se vypořádal s argumentací obou účastníků řízení. Tyto povinnosti však soud prvního stupně nesplnil, po skutkové stránce věc neobjasnil dostatečně a úplně, z některých provedených důkazů učinil jen dílčí skutková zjištění, z některých důkazů bez bližšího vysvětlení neučinil žádná skutková zjištění, výsledky provedeného dokazování nepromítl do závěru o zjištěném skutkovém stavu věci, pominul některá relevantní tvrzení účastníků, nevypořádal se s důkazním návrhem žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., při vyhotovení rozsudku se neřídil pravidly vyplývajícími z ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. a v odůvodnění rozsudku neuvedl, která zákonná ustanovení aplikoval při úvaze o zavinění účastníků, jež do výsledku sporu promítl.
15. Soud prvního stupně vážně pochybil již tím, že opětovně neučinil úplná skutková zjištění z účastníky dne [datum] uzavřené smlouvy o dílo, a to o ujednání účastníků obsaženém v čl. I., bodu 7 a 8 o předání a převzetí díla včetně předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu, jakož i o ceně díla a dále o tom, zda účastníci v obsahu uvedené smlouvy sjednali důvody odstoupení od uvedené smlouvy smluvními stranami. Soud prvního stupně dále neučinil skutkové zjištění o výši žalobkyní zaplacené zálohy na cenu díla, dále o tom, zda dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo byl účastníky uzavřen, neučinil zjištění z povolení Městského úřadu v Sedlčanech ze dne [datum] o povolení k nakládání s vodami a společném povolením stavby vodního díla o technických parametrech povoleného vrtu, neučinil žádné skutkové zjištění z odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo z [datum], včetně důvodů, pro něž od smlouvy odstoupila, neučinil skutkové zjištění z obsahu protokolu o ukončení díla, jakož i o splatnosti žalovaným vyfakturované ceny díla, neučinil skutková zjištění z výslechu žalobkyně, výslechu svědka [jméno] [příjmení], ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a dále ze stanoviska [obec] asociace hydrogeologů z. s. ze dne [datum]. Z napadeného rozsudku se dále nepodávají důvody, pro něž soud prvního stupně zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným RNDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
16. Soud prvního stupně při svém rozhodování zcela pominul relevantní argumentaci žalobkyně, že ta od účastníky uzavřené smlouvy odstoupila přípisem adresovaným žalovanému ze dne [datum], nezjistil důvody, pro něž žalobkyně od účastníky uzavřené smlouvy o dílo odstoupila, a nikterak nehodnotil, zda toto odstoupení přivodilo právní následky. Dílčí skutkové závěry soudu prvního stupně jsou vnitřně rozporné, neboť ten uzavírá, že žalovaným nebylo dílo dokončeno a dokončení díla již z důvodu na straně žalobkyně není možné a oproti tomu uzavírá, že nastala splatnost dohodnuté ceny díla. Soud prvního stupně se v napadeném rozhodnutí dále nevypořádává ani s argumentací žalobkyně, že ve smluvním vztahu založeném účastníky uzavřenou smlouvu o dílo byla slabší smluvní stranou a že žalovaný v řízení vykonává svá práva v rozporu s dobrými mravy. Z odůvodnění napadeného rozsudku není dále zřejmé, které zákonné ustanovení soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav aplikoval, pokud do svých právních závěrů promítl v bodu 12 rozsudku uvedené zavinění účastníků, a to promítl do závěru o vzniku práva žalovaného na zaplacení jedné poloviny ceny za provedení samotného vrtu, nikoliv již jedné poloviny ceny za vypažení vrtu ocelovou pažnicí do dosažení pevné soudržné horniny.
17. Lze shrnout, že soud prvního stupně nerespektoval závěry vyplývající z usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 11. 2020, č. j. 19 Co 284/2020-168, neboť neobjasnil věc po skutkové stránce dostatečně a úplně, pominul některé účastníky tvrzené relevantní skutečnosti a označené důkazy a učinil předčasné a dílem i nepřezkoumatelné právní závěry. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to s ohledem na rozsah neúplných skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť případné doplnění dokazování v odvolacím řízení by již překračovalo limity vyplývající z ustanovení § 213 odst. 4 o. s. ř.
18. V dalším průběhu řízení učiní soud prvního stupně z účastníky uzavřené smlouvy o dílo úplná skutková zjištění, učiní dále skutková zjištění z důkazů, jež pominul, jak je vysvětleno výše, provedené důkazy bude hodnotit jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a při respektování ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. provedené důkazy promítne do závěru o zjištěném skutkovém stavu. Napomene, že účastníci považují v řízení za nesporné, že jimi písemně uzavřená smlouva o dílo nebyla později změněna a neopomene učinit úplná skutková zjištění z účastníky uzavřené smlouvy o jejich ujednání o předání díla, dále z odstoupení žalobkyně ze dne [datum] od smlouvy o dílo, včetně veškerých jeho důvodů, z výslechu žalobkyně, svědka [jméno] [příjmení] a z ostatních důkazů, které zcela pominul. Primárně posoudí, zda smlouva o dílo byla účastníky uzavřena platně či nikoliv a zda odstoupení od smlouvy žalobkyní podáním ze dne [datum] přivodilo ve smyslu ustanovení § 2001 o. z. zánik závazku sjednaného účastníky uzavřenou smlouvu o dílo a v takovém případě se bude dále zabývat vypořádáním zaniklého závazku mezi účastníky podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. Dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že odstoupení žalobkyně od účastníky uzavřené smlouvy o dílo zánik závazku nepřivodilo, bude dále posuzovat, zda nastala splatnost ceny díla, tedy zda dílo bylo ve smyslu ustanovení § 2604 o. z. žalovaným dokončeno a žalobkyni předáno způsobem, jenž účastnici v obsahu uzavřené smlouvy sjednali. Uzavřeli, že k dokončení díla žalovaným nedošlo a nenastala splatnost ceny díla, bude se zabývat tím, zda žalovaný má možnost dílo dokončit a dospěje-li k závěru, že z důvodů na straně žalobkyně není takové dokončení díla možné, nepomine ustanovení § 2613 o. z., dle něhož zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil. Shledá-li soud prvního stupně důvody pro aplikaci tohoto zákonného ustanovení, bude se po skutkové stránce zabývat cenou díla sníženou o to, co žalovaný neprovedením díla ušetřil. Poté, kdy soud prvního stupně po skutkové stránce věc objasní dostatečně a úplně, rozhodne opětovně o podané žalobě a o vzájemné žalobě, jakož i o nákladech účastníků, jež jim v řízení vznikly. Při vyhotovení rozsudku se bude řídit ustanovením § 157 odst. 1 a 2 o. s. ř. a krom jiného stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy svá skutková zjištění opřel, jakými úvahami se řídil při hodnocení jednotlivých důkazů, proč případně neprovedl další navržené důkazy, jaký konkrétní závěr učinil o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Nepomine, že je nepřípustné a v rozporu s uvedenou právní úpravou, aby v rámci svých skutkových zjištění odkazoval na předchozí, v odvolacím řízení zrušená rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.