o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku, č. j. 10 C 106/2022-95 ze dne 9. srpna 2022,

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem č. j. 10 C 106/2022-95 ze dne 9. 8. 2022 uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku do (výrok I.). Současně soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v dané věci projednával žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] k pozemkům parcelní číslo st. [číslo] s hospodářskou stavbou bez č. p., parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Ledčice. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem těchto pozemků a nájemní smlouvou ze dne [datum] je převedla k užívání žalované. V nájemní smlouvě byl sjednán nájem na dobu určitou od [datum] do dne zápisu vlastnického práva pana [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, k čemuž dosud nedošlo. Výše nájemného byla sjednána částkou [částka] měsíčně. Žalovaná nájem neplatí, a proto žalobkyně žádá jeho zaplacení za dobu od března 2021 do února 2022, tedy za 12 měsíců po [částka], tedy celkem ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že v nájemní smlouvě ze dne [datum], kterou uzavřela v dobré víře, byla rozvazující podmínka v bodě IX, dle které si strany musely být vědomi, že dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva k těmto nemovitostem ve prospěch obdarovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], přičemž předmětná nájemní smlouva měla skončit nejpozději ke dni zápisu vlastnického práva pana [příjmení] [příjmení] k pronajatým nemovitostem do katastru nemovitostí. Účastníci smlouvy si museli být vědomi, že uzavření darovací smlouvy podléhá rozhodnutí opatrovnického soudu, neboť [jméno] [příjmení] byl omezen ve své svéprávnosti. K zápisu [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí nedošlo z toho důvodu, že opatrovnický soud uzavření darovací smlouvy opatrovnicí obdarovaného neschválil. Žalovaná je proto přesvědčena, že v důsledku neschválení právního jednání rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum] došlo k ukončení předmětné nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, která byla s předmětnou darovací smlouvou úzce spojena.

4. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených účastníky, měl k dispozici jak smlouvu o nájmu ze dne [datum], tak darovací smlouvou ze dne [datum] a při svém rozhodování vycházel i z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j. P 348/2015-444, 29 P a Nc 214/2019, 29 P a NC 234/2021, který nabyl právní moci dne [datum]. Soud měl k dispozici i výpisy z obchodního rejstříku, z nichž zjistil, že žalobkyně ke dni [datum] vstoupila do likvidace a jejím likvidátorem se stala JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná je obchodní společnost a jejím jediným jednatelem byla v okamžiku uzavření nájemní smlouvy Bc. [jméno] [příjmení], která nájemní smlouvu také za žalovanou uzavřela. Soud při svém rozhodování dále vycházel i z předložených výpisů z katastru nemovitostí a podrobněji se zabýval obsahem smlouvy o nájmu ze dne [datum]. Z této smlouvy zjistil, že tuto uzavřela v pozici pronajímatele žalobkyně zastoupená likvidátorkou a žalovaná zastoupená jednatelkou Bc. [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy byl pronájem předmětných nemovitostí za účelem jejich užívání žalovanou jako skladu náhradních dílů a parkování vozidel vlastní autodopravy. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně se splatností do 5. dne příslušného měsíce, a to počínaje dnem [datum] Smlouva byla sjednána na dobu určitou s účinností od [datum] a měla skončit nejpozději ke dni zápisu vlastnického práva pana [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené ve prospěch obdarovaného [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] při uzavírání darovací smlouvy vystupovala opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení], která uzavírala současně i smlouvu o převodu obchodního podílu. Protože jako obdarovaný a ten, kdo převádí obchodní podíl, vystupoval [jméno] [příjmení], který byl omezen ve své svéprávnosti, posuzoval platnost uzavřených smluv opatrovnický Okresní soud v Litoměřicích. Ten rozsudkem ze dne 25. 8. 2021 č. j. P 348/2015-444 ve spojení s opravným usnesením ze dne 14. 9. 2021 č. j. P 348/2015-460 právní jednání učiněné za opatrovance [jméno] [příjmení] zamítl. K zápisu vlastnického práva [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem tak dosud nedošlo. Na základě tohoto posouzení dospěl soud prvního stupně k závěru o skutkovém stavu tak, že žalobkyně jakožto pronajímatelka uzavřela s žalovanou jako nájemnicí dne [datum] nájemní smlouvu, přičemž nájem byl sjednán s účinností od [datum] na dobu do okamžiku zápisu vlastnického práva pana [příjmení] [příjmení] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] a toto nájemné žalovaná neplatila za období od března 2021 do února 2022 Celkem tak na nájemném dluží částku [částka]. Soud dovodil, že se jedná o platně uzavřenou nájemní smlouvu, která však byla uzavřena, nikoliv na dobu určitou, ale fakticky na dobu neurčitou, když důvod ukončení smlouvy (tzv. rozvazovací podmínka) v případě, že by došlo k provedení zápisu vlastnického práva pro pana [jméno] [příjmení] k pronajatým nemovitostem, nemusela vůbec nastat. V souladu s již ustálenou judikaturou tak soud uzavřel, že sjednaná rozvazovací podmínka dosud nenastala a nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Soud se neztotožnil s námitkou žalované, že neschválením uzavřené darovací smlouvy opatrovnickým soudem mělo dojít bez dalšího k zániku i předmětné nájemní smlouvy a takovýto výklad nelze, s ohledem na znění předmětné nájemní smlouvy, dovodit. Ve smlouvě byla sjednána rozvazovací podmínka, která dosud nenastala. Obsahově se tak jedná o nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Soud věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), když vycházel z ustanovení § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo] a § 548/1 o. z. Protože nájemní smlouva byla uzavřena platně a dohodnutý nájem žalovaná neplatila, má žalobkyně nárok na jeho zaplacení za období vymezené v žalobě. Námitky žalované soud neshledal jako důvodné a soud poukázal i na odůvodněné závěry dřívějšího řízení o povinnosti žalované hradit nájemné za předchozí období do února 2021, které bylo vedeno u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 17 C 62/2021 a odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne 2. 12. 2021, č. j. 28 Co 216/2021-133. Soud prvního stupně poukázal i na skutečnost, že za pana [jméno] [příjmení] uzavírala darovací smlouvu opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení], která je zároveň jedinou jednatelkou společnosti žalované. Za této situace musela znát všechny okolnosti a znění předmětné darovací smlouvy i nutnost schválení jejího úkonu opatrovnickým soudem a všechny tyto okolnosti jí musely být známy již v době uzavírání nájemní smlouvy. Ze všech těchto důvodů soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, tak jak byl vymezen ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady řízení pak soud specifikoval v odst. 23 odůvodnění svého rozsudku.

5. Proti tomuto rozsudku si včas podala odvolání žalovaná, která namítala neúplné zjištění skutkového stavu věci a nepřihlédnutí soudu prvního stupně k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům. Žalovaná namítla, že žalobu v dané věci podal právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], ačkoliv do spisu byla založena plná moc pro zastupování až po podání žaloby. Je přesvědčena, že advokát JUDr. [jméno] [příjmení] neměl oprávnění k podání žaloby o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, neboť neprokázal pravost a správnost plné moci k podání žaloby. Namítá, že nájemní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána s rozvazovací podmínkou, přičemž právní úkon obsahující rozvazující podmínku je platně účinný od okamžiku jeho vzniku, v daném případě od uzavření darovací smlouvy sepsané dne [datum]. Je přesvědčena, že pokud nebyla darovací smlouva schválena opatrovnickým soudem pro takové vady, že nemohlo být vlastnické právo pro [jméno] [příjmení] zapsáno do katastru nemovitostí, právní následky již nastalé zaniknou, a to ex nunc bez dalšího. K uzavřené nájemní smlouvě by tedy nemělo být přihlíženo. Poukázala na to, že prvotní vůlí obou společníků bylo uzavřít dvě smlouvy, a pokud darovací smlouva ve prospěch [jméno] [příjmení] sepsaná jednatelem žalobkyně [příjmení] [příjmení] nesla od počátku takové právní chyby, a jejich nápravu v podobě sepsání nové darovací smlouvy či dodatku jednatel [příjmení] [příjmení] po čtyři roky nesjednal, darovací smlouva ve prospěch [jméno] [příjmení], na kterou se odkazuje v nájemní smlouvě, není platná. Poukázala i na to, že smlouva o převodu obchodního podílu je úzce spjata se smlouvou o darování nemovitostí na [jméno] [příjmení] a proto pokud v důsledku zamítnutí ze strany soudu dojde k neúčinnosti převodu nemovitostí na [jméno] [příjmení], bude mít tato skutečnost zásadní vliv i na okolnost, za níž byla uzavřena smlouva o převodu podílu. Žalovaná dále je přesvědčena, že sepsáním nájemní smlouvy neměla být pověřena likvidátorka JUDr. [jméno] [příjmení], neboť v té době vystupovali jako jednatelé žalobkyně společníci (Ing. [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]) a oba tak měli rozhodovat o případné likvidaci společnosti. Ohledně likvidace za žalobkyni však vystupoval pouze jediný společník Ing. [anonymizováno]. I z tohoto důvodu považuje žalovaná sepsanou nájemní smlouvu podepsanou likvidátorkou JUDr. [jméno] [příjmení] za neplatnou. Ze všech těchto důvodů, především však proto, že nájemní smlouva ze dne [datum] byla ukončena rozvazovací podmínkou (nemožnost zapsání [jméno] [příjmení] jako vlastníka do katastru nemovitostí z důvodu závažných právních chyb při sepsání darovací smlouvy Ing. [příjmení]) nelze k této nájemní smlouvě přihlížet. Žalovaná poukázala i na to, že společník [jméno] [příjmení] byl soudem dne [datum] znovu zapsán do angažmá [právnická osoba] servis spol. s r.o. Navrhla proto rozsudek soudu prvního stupně zrušit a žalobu zamítnout. Při jednání před odvolacím soudem pak doplnila, že pokud by přece jen odvolací soud rozhodl o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, žalovaná žádá o plnění ve splátkách, tedy o splátkový kalendář z důvodu nemajetnosti. Za prvotní však požaduje zamítnutí žaloby s tím, že současně namítá, že smlouva posuzována jako smlouva o nájmu je ve skutečnosti smlouvou o nájmu části podniku a takováto smlouva by musela být projednána na valné hromadě za přítomnosti obou společníků, k čemuž nedošlo.

6. Žalobkyně ve svém vyjádření k podanému odvolání uvedla, že všechny námitky žalované uvedené v odvolání byly posouzeny již soudem prvního stupně při jeho rozhodování a navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. Poukázala i na to, že otázku nájemného předmětných pozemků řešil již před tím Okresní soud v Mělníku, který rozhodl rozsudkem č. j. 17 C 62/2021-68 ze dne 20. 5. 2021 a tento rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem rozsudkem č. j. 28 Co 216/2021-133 ze dne 2. 12. 2021. Současně žalobkyně poukázala na to, že pokud jde o plnou moc pro JUDr. [jméno] [příjmení], jednalo se odstranitelnou vadu, která byla v průběhu řízení odstraněna. Pokud jde o nájemní smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, tato byla původně sjednána na dobu určitou, přičemž účinky této smlouvy měly skončit převodem vlastnických práv z dosavadního vlastníka (žalobkyně) na [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že k převodu nemovitosti nedošlo, stala se smlouva smlouvou na dobu neurčitou, což vyplývá z ustanovení § 548 odst. 1 o. z. Současně žalobkyně poukázala na to, že [jméno] [příjmení] zanikla funkce jednatele ze zákona dne [datum] a od tohoto dne je jediným jednatelem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaná předmětné pozemky stále užívá a je proto její povinností platit vlastníkovi pozemků dohodnutý nájem. V dané věci se jednalo skutečně o uzavření nájemní smlouvy, nikoliv o nájem části podniku, jak v odvolací řízení tvrdila žalovaná. Pokud jde o návrh na uzavření splátkového kalendáře, žalobkyně by s tímto souhlasila, ovšem se zaplacením nároků v přiměřené lhůtě.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.) a po částečném doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda řízení, které předcházelo vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, bylo provedeno řádně a v souladu s příslušnými procesními ustanoveními. V tomto směru odvolací soud žádná pochybení neshledal a řízení před soudem prvního stupně netrpí žádnou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a k níž je jinak odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

9. Odvolací soud vycházel z listinných důkazů provedených i soudem prvního stupně, kdy tento soud provedl dostatečné dokazování a náležitým způsobem provedené důkazy hodnotil. Podle odvolacího soudu lze na jeho skutková zjištění odkázat, když po skutkové stránce byla věc soudem prvního stupně náležitě objasněna. S ohledem na opakovanou argumentaci žalované ohledně nedůvodnosti žaloby, doplnil odvolací soud důkaz přečtením prohlášení jednatele žalobkyně z [datum] na č. l. 125 připojeného spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 17 C 62/2021. Současně doplnil dokazování sdělením obsahu rozsudku Okresního soudu v Mělníku č. j. 42 P 158/2013-191 ze dne 24. 11. 2016 na č. l. 107 až 108 připojeného spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. 17 C 62/2021. Z doplněného dokazování odvolací soud zjistil, že jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] prohlásil, že v únoru roku 2020 pověřil advokátku JUDr. [jméno] [příjmení] uzavřením nájemní smlouvy na pozemky v katastrálním území Ledčice, které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Na základě tohoto pověření JUDr. [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu uzavřela přičemž, protože v té době byla zapsána v obchodním rejstříku jako likvidátorka jmenované společnosti, uzavřela nájemní smlouvu jako tato likvidátorka. Ing. [jméno] [příjmení] potvrdil, že vůlí obou smluvních partnerů bylo uzavření nájemní smlouvy na nájem předmětných pozemků v té podobě, jak byla uzavřena ve smlouvě ze dne [datum], bez ohledu na to jakým způsobem JUDr. [jméno] [příjmení] tuto smlouvu podepsala. Lze tedy dovodit, že i když JUDr. [příjmení] nebyla řádně zvolena do funkce likvidátorky žalobkyně, což vyplynulo z dalších předložených důkazů a neměla tak jako likvidátorka za společnost vystupovat, tato skutečnost nemá jakýkoliv vliv na posouzení povinnosti vyplývajících z jí uzavřené nájemní smlouvy, neboť žalobkyně právě citovaným prohlášením ze dne [datum] dala najevo, že uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] odpovídá vůli žalobkyně a žalobkyně chce být touto smlouvou vázána. Pokud jde o druhý z provedených důkazů, odvolací soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č. j. 42 P 158/2013-191 ze dne 24. 11. 2016 byl [jméno] [příjmení] [datum narození], omezen ve své svéprávnosti, a to v rozsahu, že kromě jednání v běžných záležitostech každodenního života, není pro [anonymizováno] poruchu schopen právních jednání v žádných záležitostech, a to na dobu tří let od právní moci rozsudku. Současně byla opatrovníkem [jméno] [příjmení] jmenována Bc. [jméno] [příjmení], která je oprávněná za opatrovance právně jednat ve všech záležitostech mimo jednání v běžných záležitostech každodenního života. Tento důkaz odvolací soud doplnil z toho důvodu, že zvažoval datum, odkdy [jméno] [příjmení] nemohl jako jednatel za žalobkyni vystupovat. V rámci tohoto posouzení vycházel odvolací soud z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Předpoklady pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace jsou uvedeny v § 46 zákona o obchodních korporacích, kde ustanovení § 46 odst. 3 tohoto zákona uvádí požadavky na výkon funkce člena voleného orgánu právnické osoby. Jednou z těchto podmínek podle citovaného zákona je plná svéprávnost. Ustanovení jednatele společnosti upravuje i § 198 zákona o obchodních korporacích, přičemž z komentáře k tomuto zákonnému ustanovení je zřejmé, že ztrátou předpokladů pro výkon funkce (jde o předpoklady upravené mimo jiné v § 46 zákona o obchodních korporacích), funkce zaniká ze zákona. Z ustanovení § 152 odst. 2 o. z., vyplývá, že fyzická osoba, která je členem orgánu obchodní korporace a které je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (člen voleného orgánu) musí být plně svéprávná. Tento předpoklad vyplývá právě z ustanovení § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporací. Jedná se tedy i o funkci jednatele, přičemž tato funkce jednatele může zaniknout ztrátou předpokladů pro výkon funkce, to znamená, že funkce zaniká ze zákona, přestane-li člen představenstva stanoveným požadavkům vyhovovat. Od tohoto okamžiku zániku funkce běží lhůta pro ustanovení nového jednatele. V dané věci bylo doplněním dokazování prokázáno, že [jméno] [příjmení] ztratil předpoklady pro výkon funkce jednatele u žalobkyně rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č. j. 42 P 158/2013-191 ze dne 24. 11. 2016, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku, což je den [datum]. Od uvedeného dne nebyl [jméno] [příjmení] oprávněn funkci jednatele vykonávat a za žalobkyni jednal sám druhý z jednatelů Ing. [jméno] [příjmení], který uzavřením nájemní smlouvy ze dne [datum] pověřil za žalobkyni advokátku JUDr. [jméno] [příjmení]. Ta také za žalobkyni s žalovanou nájemní smlouvu uzavřela a nájemní smlouvu je tak nutno považovat za platnou. K rozvazovací podmínce (kdy měla nájemní smlouva skončit) je potřeba uvést, že nájemní smlouva měla skončit nejpozději ke dni zápisu vlastnického práva [jméno] [příjmení] k pronajatým nemovitostem do katastru nemovitostí, k čemuž dosud nedošlo. V návaznosti na ustanovení § 548 odst. 1 o. z. tato rozvazovací podmínka, tak jak byla dohodnuta, znamená, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a jako taková byla i soudem prvního stupně správně posouzena. Odvolací soud tak pro stručnost odkazuje v dalším na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně jak po skutkové stránce, tak po stránce právní, kdy soud odkázal i na příslušná ustanovení zákonných předpisů. Ze všech shora uvedených důvodů posoudil odvolací soud uzavřenou nájemní smlouvu mezi účastnicemi ze dne [datum] jako platnou a je nutno z ní vycházet při úvaze o právních následcích. Jednou z povinností žalované je tak platit sjednané nájemné. Námitku žalované, že v dané věci nešlo o smlouvu o nájmu, ale o smlouvu o nájmu části podniku rovněž odvolací soud neshledal jako důvodnou, a to s ohledem na předmět podnikání účastníků zjištěný z výpisů z obchodního rejstříku, kdy předmětem činnosti žalované je silniční motorová doprava, tedy jiný předmět činnosti než má žalobkyně. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného za období od března 2021 do února 2022 v celkové výši [částka] tak odvolací soud považuje za zcela důvodný. Současně v návaznosti na ustanovení § 1970 o. z. má žalobkyně nárok i na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tak má nárok i na zákonný úrok z prodlení specifikovaný ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně.

10. Ze všech důvodů shora uvedených dospěl odvolací soud k závěru, že žalované se nepodařilo zpochybnit věcnou správnost rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobkyně má nárok na zaplacení dlužného nájemného ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení. V základu tak byl rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. shledán jako věcně správný.

11. Odvolací soud proto pouze zvažoval, zda lze v dané věci vyhovět návrhu žalované na povolení splátek v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Žalovaná při jednání před odvolacím soudem požádala pro případ potvrzení rozsudku soudu prvního stupně o plnění ve splátkách z důvodu své nemajetnosti. I když tuto nemajetnost žádným způsobem v průběhu řízení dostatečně neprokázala, vycházel odvolací soud i ze stanoviska žalobkyně, která proti případnému splátkovém kalendáři nijak nebrojila. Žalovaná navrhla splátky dlužného nájemného ve výši [částka] měsíčně, s čímž však žalobkyně nesouhlasila, tuto částku považuje za nízkou, přičemž se domnívá, že úhrada nároků by měla být v přiměřené lhůtě, které by odpovídaly splátky minimálně [částka] měsíčně. Odvolací soud vzal v úvahu při rozhodování o případných splátkách skutečnost, že nájemné žalovaná neplatí dlouhou dobu, dosud neuhradila na dlužné nájemné za uvedené období žádnou částku a předmětné pozemky užívá i nadále. Podle odvolacího soudu by tedy výše splátek měla být taková, aby byla akceptovatelná i pro žalobkyni a dluh byl uhrazen v přiměřené lhůtě, přičemž za přiměřené považuje odvolací soud splátky ve výši alespoň měsíčně stanoveného nájemného v částce [částka]. To znamená, že v tomto případě bude nárok uplatněný žalobou žalovanou uhrazen ve lhůtě jednoho roku. Odvolací soud je přesvědčen, že tato výše splátek je akceptovatelná jak pro žalovanou s přihlédnutím k jejím majetkovým poměrům, ale i pro žalobkyni, a to vzhledem k charakteru jejího podnikání, předmětu řízení a okolnostem případu. Takto stanovené splátky jsou podle odvolacího soudu v odpovídající výši, tak aby je žalovaná mohla plnit a žalobkyni se dostalo úhrady dlužné pohledávky v přiměřené lhůtě. Navíc povolení splátek je vázáno na sankci ztráty výhody splátek, což znamená, že pokud by žalovaná některou splátku neuhradila řádně a včas, stal by se splatným celý nedoplatek najednou. I s přihlédnutím k tomuto institutu lze považovat splátky za odpovídající a akceptovatelné i pro žalobkyni.

12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

13. S ohledem na shora citované zákonné ustanovení, zjištěné skutečnosti a shora uvedené posouzení, dospěl odvolací soud k závěru, že lze vyhovět požadavku žalované a uložit jí splnění nároku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, a to pod sankcí ztráty výhody splátek. Jinak ohledně nároku ve věci samé bylo odvolání shledáno jako nedůvodné, a to z důvodů shora uvedených.

14. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve lhůtě k plnění změnil tak, že povinnost k úhradě částky [částka] s příslušenstvím stanovil v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatnými do každého posledního dne v měsíci k rukám žalobkyně počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Současně podle § 219 o. s. ř. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výroku uvedeným jako věcně správný potvrdil.

15. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně vypočtené soudem částkou [částka], tyto odvolací soud považuje za správně vypočtené s ohledem na jejich specifikaci v odst. 23 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Na tuto náhradu nákladů řízení má žalobkyně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok a odvolací soud shodně jako ve věci samé zvažoval, zda je namístě stanovit splátkový kalendář i ohledně těchto nákladů řízení. Z důvodu uvedených již shora je odvolací soud přesvědčen, že náklady řízení před soudem prvního stupně vypočtené částkou [částka] lze uložit žalované zaplatit v delší lhůtě splatnosti ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Výše vypočtených nákladů řízení pak odůvodňuje uložení povinnosti žalované k jejich úhradě ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku. Tato lhůta odpovídá tomu, že žalovaná bude schopna si obstarat finanční prostředky k úhradě nákladů řízení a jejich úhrada ve lhůtě dvou měsíců nijak podstatně žalobkyni neomezí. Z uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil i výrok II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení ve lhůtě k plnění tak, že povinnost k úhradě stanovil ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku. Pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení a platební místo, byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

16. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, postupoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení ohledně uplatněného nároku zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení se sestávají z odměny právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby, a to vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího jednání. Odměna za 1 úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 advokátního tarifu částku [částka] a za 2 úkony právní služby tak má právní zástupce žalobkyně nárok na odměnu ve výši [částka]. Kromě toho má nárok i na paušální náhradu hotových výdajů za tyto 2 úkony právní služby podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, což představuje částku [částka]. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH a ani žádné jiné nároky právního zastoupení v odvolacím řízení neuplatnil. Celkem tedy žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] ([částka] + [částka]). Bylo proto rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení tuto částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to opět v prodloužené lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).