o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami, č. j. 6 C 150/2021-148 ze dne 23. března 2022,

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem č. j. 6 C 150/2021-148 ze dne 23. 3. 2022 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami doplatek soudního poplatku z podané žaloby ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně na náhradu nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a smluvní pokuty z titulu dlužného nájemného z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] – objekt občanské vybavenosti zapsaný v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Stará Huť. Předmětnou nájemní smlouvou ze dne [datum] přenechal žalobce žalované do užívání jako nájemní prostor sloužící k podnikání nebytové prostory v uvedené nemovitosti [adresa] o velikosti 102 m². [anonymizováno] dohodnuto nájemné pro rok 2021 ve výši [částka] měsíčně navýšené o inflaci, tedy nájemné v celkové výši [částka] měsíčně. Na změně smlouvy se přes požadavek žalované účastníci nedohodli a na základě neplacení nájemného dal žalobce žalované výpověď z nájmu. Nájemní vztah skončil uplynutím výpovědní doby [datum]. Nájemné nebylo zaplaceno od ledna 2021 do dubna 2021, tedy za 4 měsíce. Žalobce započetl kauci zaplacenou žalovanou ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] započetl proti nákladům na opravy, částku [částka] proti smluvní pokutě za pozdě hrazené dřívější nájemné a částku [částka] na nájemné za měsíc leden 2021 Celkem tak žalobce požaduje zaplatit na nájemném za období od ledna 2021 do dubna [částka] spolu se smluvní pokutou ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení dle článku IV bod 6 smlouvy, přičemž žalobce požaduje tuto smluvní pokutu pouze za období do [datum]. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty za období do [datum] tak činí částku [částka] Celkem tedy žalobce požaduje po žalované zaplacení částky [částka].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že se snažila jednat o změně smlouvy, k čemuž však žalobce nebyl ochoten. Ten pak porušil smluvní ujednání z nájemní smlouvy, neboť neopravil rampu, nevyměnil světla, neponechal bojler na místě a nevytopil pronajaté prostory, tak jak bylo potřeba vzhledem k charakteru pronajímaných prostor. Tyto záležitosti musela žalovaná obstarat sama a na investice vynaložila celkovou částku [částka] a tuto částku započetla dne [datum] proti pohledávce žalobce na zaplacení dlužného nájemného. Kromě toho namítla, že v důsledku potřeby pronajatý prostor vytopit, nemohla zamýšlenou prodejnu otevřít, v důsledku čehož jí vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši nejméně [částka]. Poukázala na to, že v pronajaté věci se vyskytly vady, které žalobce neodstranil a za této situace vzniklo žalované právo na zaplacení náhrady škody. Protože částku [částka] započetla oproti pohledávce žalobce, navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zápočet tak jak byl učiněn je nejasný a neurčitý, a proto usnesením č. j. 6 C 150/2021-37 ze dne 25. 11. 2021 vyzval žalovanou k doplnění relevantních tvrzení a ke specifikaci nákladů, které vynaložila. Požadoval proto specifikaci investic vyčíslených částkou [částka]. Současně pak žádal i vylíčit rozhodné skutečnosti ke škodě, kterou žalovaná specifikovala částkou [částka] a v tomto smyslu, aby doplnila i svá tvrzení. Žalovaná svá tvrzení ani důkazy nedoplnila, a proto bylo ve věci jednáno dne [datum] a při tomto jednání byla žalovaná opětovně poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní k vznesené námitce započtení. Na to žalovaná reagovala předložením většího množství listinných důkazů. Soud prvního stupně však tyto důkazy neprovedl s tím, že řízení bylo ze strany soudu koncentrováno, přičemž chybějící tvrzení žalované nelze nahradit dokazováním po koncentraci řízení. K předloženým důkazům pak soud prvního stupně nepřihlížel a vycházel z toho, že jak listiny žalované, tak listiny žalobce ohledně provedených oprav byly předloženy po koncentraci řízení.

5. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobce nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajal v přízemí domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Stará Huť nebytové prostory o velikosti 102 m² žalované. Pro rok 2021 bylo dohodnuto nájemné ve výši [částka] měsíčně navýšené o inflaci, takže měsíční nájemné představovalo částku [částka]. V článku IV bod 6 smlouvy si účastníci sjednali pro případ prodlení se zaplacením nájemného smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Ze smlouvy rovněž soud zjistil, že účastníci sjednali kauci ve výši [částka], kterou žalovaná zaplatila s tím, že tato kauce bude zúčtována při skončení nájmu. Dodatkem [číslo] ke smlouvě ze dne [datum] účastníci dohodli, že žalobce umožní žalovanému využívat rampu v prostoru přiléhajícím k nebytovým prostorům a rovněž přepravu přes chodbu. Žalobce se zavázal, že opraví rampu před vchodovými dveřmi a zároveň opraví střechu a ve vnitřních prostorách vymění 10 kusů zářivkových těles na své náklady. Žalovaná pak nezaplatila nájemné za měsíc leden 2021 až duben 2021 a z důvodu řádného neplacení nájemného žalobce vypověděl nájem s tím, že tento skončil ke dni [datum]. Žalovaná s povinností zaplatit dlužné nájemné, včetně smluvní pokuty, nesouhlasila a dne [datum] provedla zápočet částky [částka], což má představovat náklady vynaložené na neopravené oznámené vady, jejichž opravu zajistila sama žalovaná. Žalobce však se zápočtem nesouhlasil a poukazoval i na to, že v období od [datum] do [datum] provedl opravné práce, tak jak bylo účastníky dohodnuto. Při svém rozhodování vycházel soud prvního stupně z ustanovení § 2302 odst. 1 o. z. a § 2048 o. z. K zápočtu ze strany žalované soud nepřihlédl z důvodů shora uvedených a uložil žalované zaplatit žalobci dlužné nájemné ve výši [částka] a smluvní pokutu kapitalizovanou ke dni [datum] částkou [částka]. Protože žalobce prokázal svá tvrzení ohledně dlužného nájemného a smluvní pokuty, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Zdůraznil, pokud jde o námitku započtení, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení, když dostatečným způsobem nevylíčila, jakým způsobem dospěla k zápočtu ve výši [částka]. Z důvodu chybějících relevantních tvrzení soud další dokazování ohledně předložených faktur a účetních dokladů neprováděl s tím, že dokazování lze provádět pouze ke sporným skutečnostem a tyto žalovaná svými tvrzeními dostatečně nevymezila. Další dokazování by tak bylo nehospodárné a soud shledal obranu žalované jako nedůvodnou. Žalobě proto v plném rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku) a současně rozhodl o povinnosti žalobce doplatit na soudním poplatku částku [částka] (výrok II. rozsudku). Pokud jde o náklady řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, kterou v odst. 12 odůvodnění rozsudku řádně specifikoval.

6. Proti tomuto rozsudku si včas žalovaná podala odvolání, a to proti výrokům I. a III. rozsudku s tím, že podle jejího názoru soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelkou tvrzeným skutečnostem a jí označeným důkazům a neúplně tak zjistil skutkový stav věci. Proti nároku žalobce na zaplacení dlužného nájemného a smluvní pokuty žalovaná započetla náklady, jež vynaložila v souvislosti s různými vadami pronajímaného prostoru, toto započtení učinila řádně a doložila listinnými důkazy. K tomuto zápočtu a připojeným podkladům se žalobce nijak nevyjádřil. Soud prvního stupně důkazy předložené žalovanou neprovedl s tím, že je považuje za nadbytečné, s čímž žalovaná nesouhlasí. Poukázala na to, že pronajímaný prostor měl být vhodný ke skladování kávy a jako takový musí být vytápěn, osvětlen a disponovat řádnou nakládací rampou. Mezi stranami je spor o tom, za jakých okolností byly vyčítané vady pronajímaného nebytového prostoru odstraněny. K tomu soud žádné důkazy neprovedl a tvrzení stran nevzal ani na vědomí. Pokud snad žalobce uváděl, že opravy provedl sám, jde o rozporná tvrzení, k nimž soud prvního stupně neprovedl žádných důkazů. Žalovaná poukázala i na to, že po poučení ze strany soudu předložila soudu důkazy. Soupis je pak součástí této dokumentace. Podle jejího názoru je projevem přepjatého formalismu, kdy soud vyžaduje, aby tvrzení bylo vyčerpávající a fakticky v rovině tvrzení byl přednesen obsah celého listinného důkazu. Názor soudu, že důkazy byly předloženy až po koncentraci řízení je chybný, neboť listinné důkazy měl soud k dispozici již při jednání dne [datum] a k jejich provedení fakticky řízení odročoval. Protože soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

7. Žalobce považuje procesní postup soudu prvního stupně za správný a z důvodů uvedených v odůvodnění rozsudku pak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.) a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

9. Protože odvolání žalované bylo podáno pouze proti výrokům I. a III. rozsudku soudu prvního stupně, pouze v tomto rozsahu byl odvolacím soudem rozsudek přezkoumáván. Pokud jde o výrok II. rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku, tento výrok odvoláním napaden nebyl a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).

10. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda řízení, které předcházelo vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, bylo provedeno řádně a v souladu s příslušnými procesními ustanoveními. K tomu je potřeba poznamenat, že z obsahu spisu nevyplynulo, že by soud prvního stupně provedl důkaz započtením částky [částka] ze strany žalované na nárok uplatněný žalobcem v žalobě. Odvolací soud proto doplnil dokazování tímto zápočtem ze dne [datum] a současně provedl důkaz předloženými fakturami a účtenkami žalovaného, které jsou založeny na č. l. 51 až 71 spisu, které také nebyly jako důkaz soudem prvního stupně provedeny. Odvolací soud se zabýval námitkou započtení po věcné stránce a provedl k tomu připojené důkazy. Pochybení soudu prvního stupně tak bylo v průběhu odvolacího řízení napraveno.

11. Odvolací soud vyhodnotil námitku započtení ze dne [datum], která je založena na č. l. 33 spisu, přičemž dospěl k závěru, že pohledávka žalované, tak jak byla uplatněna k započtení, je nejasná a neurčitá. Z námitky započtení ze dne [datum] pouze vyplývá, že žalovaná vůči nároku žalobce na zaplacení částky [částka] a smluvní pokuty vznesla námitku započtení své pohledávky ve výši [částka], aniž by jakkoliv specifikovala jak tato pohledávka vznikla a co je jejím předmětem. V zápočtu je pouze uvedeno, že by se mělo jednat o investice a vzniklou škodu na straně žalované z důvodu nedostatečné nápravy oznámených vad, které umožňovaly žalované prostor užívat jen s obtížemi, a proto tyto opravy vad provedla sama v návaznosti na ustanovení § 2208 o. z. Žalovaná před odvolacím soudem doplnila, že součástí komunikace s žalobcem bylo i předložení svazku faktur za jednotlivé opravy. Z těchto faktur a dalších dokladů zaslaných žalobci spolu s krycím listem svazku, byla prokazována výše nákladů vynaložených žalovanou. Žalobce v průběhu odvolacího jednání potvrdil, že započtení ze dne [datum] bylo žalobci doručeno a následně byl předložen soubor faktur a účtenek bez toho, aniž by bylo zřejmé, čeho se tyto faktury a účtenky týkají. Odvolací soud doplnil dokazování předloženými fakturami a účtenkami žalované, které jsou založeny na č. l. 51 až 71 spisu. Z tohoto souboru faktur a účtenek je pouze zřejmé, že byly vynaloženy částky na nákup zednického a elektroinstalačního materiálu, jakož i dalších blíže nespecifikovaných druhů zboží sloužících k malířským a natěračským pracím, jakož i potřeb zednických oprav. Není z něho však zřejmé, zda a jakým způsobem bylo toto zakoupené zboží použito. Nelze ani dospět k závěru, že bylo použito tak jak tvrdí žalovaná, neboť jednotlivé faktury ani účtenky nelze spojit s jakýmikoliv konkrétními pracemi. I po doplnění dokazování v průběhu odvolacího řízení odvolací soud dospěl k závěru, že k započtení pohledávky dle listiny z [datum] nemohlo dojít, neboť kromě toho, že toto podání je nejasné, neurčité když ani předložené důkazy nejsou schopny prokázat, jaké náklady byly vynaloženy na nápravu jakých konkrétních vad vytýkaných žalovanou žalobci. Nelze přitom ani přehlédnout, že sám žalobce např. zpochybnil, že by opravu rampy prováděla žalovaná, když tvrdí, že tuto opravu prováděl sám, čímž je v tomto rozsahu uplatněná pohledávka mezi účastníky spornosti. Podle odvolacího soudu tak nadále započítávaná pohledávka zůstává nejasná a neurčitá a ze strany žalobce byla popřena.

12. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Podle § 1987 odst. 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

14. Podle komentáře k citovaným zákonným ustanovením, aby byla pohledávka způsobilá k započtení, musí jít o pohledávku, kterou lze uplatnit před soudem a nesmí být nejistá nebo neurčitá. Podle právního názoru vyjádřeného v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Obdobné lze dovodit i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018, podle kterého lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

15. V dané věci pak lze dovodit nejistotu a neurčitost vznesené námitky započtení přímo z obsahu úkonu započtení učiněného dne [datum]. Uplatněná pohledávka žalované není blíže konkretizovaná a dostatečným způsobem specifikována. Tento nedostatek pak nebyl odstraněn ani doloženými důkazy ze strany žalované, neboť nelze přes provedení těchto důkazů a jejich zhodnocení dospět k závěru, že by žalovaná měla nárok na požadovanou částku vyčíslenou ve výši [částka]. Z předložených faktur a účtenek nevyplývá, na které konkrétní stavební práce byly zde vynaložené náklady použity a není tak jasné, zda na jejich úhradu má žalovaná vůči žalobci právo. Kromě toho nelze přehlédnout, že sám žalobce zpochybnil provedení prací ze strany žalované na opravě pronajatých prostor a je tak zřejmé, že zkoumání vlastní existence a výše započítávané pohledávky by dobu řízení nepřiměřeně prodloužilo. Řízení o pohledávce vznesené započtením by nepochybně vyžádalo další rozsáhlé dokazování, které by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, tedy o nároku žalobce na úhradu dlužného nájemného a smluvní pokuty. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a související judikaturu tak odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka, kterou žalovaná započetla proti pohledávce žalobce, není způsobilá k započtení v této věci. Odvolací soud proto k námitce započtení nepřihlížel a uzavřel, že žalobou uplatněný nárok na plnění ze smlouvy o nájmu započtením nezanikl.

16. Nárok žalobce na úhradu dlužného nájemného a smluvní pokuty byl v průběhu řízení dostatečně a jednoznačně prokázán a žalobce má nárok podle § 2302 odst. 1 o. z. a § 2048 na zaplacení dlužného nájemného za období od ledna 2021 do dubna 2021 ve výši [částka] a smluvní pokuty dlužného nájemného za období do [datum] ve výši [částka] Celkem se jedná o částku [částka] a žalovaná je povinna tuto částku žalobci zaplatit, tak jak bylo rozhodnuto soudem prvního stupně ve výroku I. rozsudku.

17. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil i když částečně z jiných důvodů po doplnění dokazování. Jako věcně správný byl potvrzen i závislý výrok III. o nákladech řízení, kdy lze odkázat na jejich specifikaci v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, přičemž soud správně postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

18. Pokud jde o pohledávku žalované vznesenou k započtení ve výši [částka], touto se soud v dané věci nezabýval a pokud žalovaná bude trvat na uhrazení, musí podat samostatnou žalobu a prokázat tento nárok v rámci dokazování v tomto dalším řízení.

19. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, postupoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl i v odvolacím řízení plně úspěšný a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení se sestávají z odměny právní zástupkyně žalobce za 1 úkon právní služby, a to účast u odvolacího jednání dne [datum]. Odměna za tento 1 úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 advokátního tarifu částku [částka] a kromě toho má právní zástupkyně žalobce nárok i na paušální náhradu hotových výdajů za tento 1 úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, tedy ve výši [částka]. Právní zástupkyně žalobce doložila i osvědčení o registraci plátce DPH, takže má podle § 137 odst. 1 o. s. ř. nárok i na 21% DPH z těchto částek, což představuje DPH ve výši [částka] Celkem tak náklady odvolacího řízení žalobce dosáhly částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) a bylo proto rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení tuto částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.)