Rozhodnutí 19 CO 203/2022-132

1. V záhlaví označeným usnesením zamítl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž se domáhala uložit žalovanému povinnost platit žalobkyni na její výživu od [datum] částku 18 000 Kč měsíčně, splatnou měsíčně předem do patnáctého každého měsíce a uložit dále žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 180 000 Kč. Rozhodnutí odůvodnil s poukazem na ustanovení § 102 odst. l a § 75c odst. l o. s. ř. s tím, že zákonné předpoklady nařízení žalobkyní navrženého předběžného opatření nelze považovat za splněné, neboť žalobkyně neprokázala potřebu navržené zatímní úpravy poměrů účastníků, když ke svým poměrům nepředložila žádné listinné důkazy, jimiž by své poměry osvědčila, včetně tvrzení, že v současné době již nemá žádné finanční úspory a v návrhu dále neuvedla ani tvrzení, z nichž dovozuje s ohledem na jejich aktuální finanční poměry povinnost žalovaného uhradit jí výživné i za minulé období.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání, kterým podle jeho obsahu uplatnila odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhla napadené usnesení změnit tak, že se jejímu návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovuje. V důvodech podaného odvolání poukázala na to, že soud prvního stupně při svém rozhodování chybně nevycházel z veškerých skutkových tvrzení, jež žalobkyně v průběhu řízení uvedla a z doposud účastníky předložených důkazů chybně dovodil, že žalobkyně neprokázala tvrzení, že nemá žádné úspory, když takovou negativní skutečnost nemůže žalobkyně listinným důkazem prokázat. Z dosavadního obsahu spisu je zřejmé, že příjmy žalovaného jsou mnohonásobně vyšší, než příjmy žalobkyně, že žalovaný v červnu 2021 přestal žalobkyni finančně podporovat, v témže měsíci zastavili pravidelnou podporu i rodiče žalobkyně ve formě placení hypotéky ve výši 36 700 Kč měsíčně a žalobkyně na chod domácnosti a plnění závazků vyčerpala již veškeré své úspory. Za uvedeného stavu měla být žalobkyni prostřednictvím navrženého předběžného opatření poskytnuta ochrana před eventuálním zadlužením.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podaným napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. l, 3 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a neshledal podané odvolání důvodné.

4. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhá uložit žalovanému povinnost platit jí měsíčně na výživu manželky od [datum] částku ve výši 45 566 Kč. Podanou žalobu zdůvodnila tím, že účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum] před Obecním úřadem ve Lnářích, žalovaný je státním občanem Francouzské republiky, žalobkyně České republiky a z jejich manželství se narodily tři nezletilí synové, dne [datum] [jméno] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [jméno] [příjmení]. Tvrdila dále, že od června 2021 musí sama hradit rodinné náklady domácnosti, kterou sdílí s nezletilými syny, jež spočívají v zajišťování platby hypotečního úvěru ve výši 36 000 Kč měsíčně, v úhradě zálohy na elektřinu ve výši 2 770 Kč měsíčně, na plyn ve výši 6 060 Kč měsíčně a na vodu ve výši 1 000 Kč měsíčně. Uvedla dále, že žalovaný poskytl žalobkyni v červnu 2021 toliko částku ve výši 36 350 Kč, v červenci 2021 ve výši 36 350 Kč a 37 239 Kč, z čehož není schopna zajišťovat veškeré potřebné platby. Ke svým poměrům uvedla, že od [datum] je zaměstnankyní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – mateřská základní škola s. r. o. a z důvodu náročné péče o tři nezletilé syny může pracovat pouze na poloviční úvazek. K poměrům žalovaného tvrdila, že ten pracuje u zahraničního zaměstnavatele a dosahuje příjmu 6 888 euro měsíčně tj. asi 174 000 Kč. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný podáním ze dne [datum], jímž navrhl podanou žalobu zamítnout. Na svoji procesní obranu krom jiného uvedl, že od měsíce června 2021 hradí za oba účastníky měsíční splátku hypotéky ve výši 36 000 Kč. Poukázal na to, že z pracovního poměrů dosahuje průměrné hrubé měsíční mzdy ve výši 6 727 euro, tvrzení žalobkyně o jejím měsíčním příjmu nepovažuje za pravdivé, žalobkyně založila v létě 2021 vlastní soukromou školu v [obec], do které investovala 5 500 000 Kč, částku 1 500 000 si na podnikání vypůjčila od své matky, žalobkyně si ponechává příjem z nájmu bytu v [anonymizováno], kteřý účastníci vlastní ve společném jmění manželů a to ve výši 1 300 euro měsíčně a za období od [datum] do [datum] zaslal žalovaný žalobkyni celkem 43 300 euro, tedy cca 1 116 000 Kč. Z obsahu spisu dále vyplývá, že žalobkyně je jednatelkou a jediným společníkem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] mateřská škola a základní škola s. r. o., sídlem [adresa], [IČO], zapsané do veřejného rejstříku dne [datum] a dále je jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] mateřská základní škola – služby, s. r. o., sídlem [adresa], [IČO], zapsané do veřejného rejstříku dne [datum]. Při jednání před soudem prvního stupně konaném dne [datum] považoval žalovaný za nesporné, že vedle příjmu z pracovního poměru je mu dále vyplácen [anonymizováno] vládou příspěvek na podporu rodiny ve výši 1 073 eur měsíčně. Ke svým poměrům dále doplnil, že nadále hradí měsíční splátku hypotéky ve výši 36 350 Kč a za nájem rodinného domu, v němž bydlí vydá měsíčně 34 000 Kč. Od měsíce října 2021 hradí na výživu nezletilých synů celkem 800 euro měsíčně. Žalobkyně doplnila, že z pracovního poměru dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 8 198 Kč, měsíčně hradí zálohy na poskytované služby, a to 6 419 Kč za dodávku plynu, 4 310 Kč za dodávku elektřiny a 280 Kč měsíčně za dodávku plynu a školné nezletilým synům v celkové výši 42 760 Kč měsíčně. Účastníci považovali za nesporné, že výlučnou vlastnicí obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – mateřská základní škola s. r. o. je žalobkyně. Ze spisu dále vyplývá, že ve věci péče o nezletilé děti účastníků vedené před Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 25P 47/2021 žalobkyně při jednání konaném dne [datum] uvedla, že má příjem z pronájmu bytu, kteřý účastníci vlastní ve společném jmění manželů a to ve výši 500 euro měsíčně a stejného příjmu dosahuje žalovaný. Uvedla dále, že do soukromé základní školy v [obec], kterou provozuje, doposud investovala částku 5 500 000 Kč.

5. Z obsahu spisu dále vyplývá, že podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně uložit žalovanému předběžným opatřením povinnost přispívat jí na výživu od [datum] částkou 18 000 Kč měsíčně, splatnou měsíčně předem k jejím rukám, nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce a dále uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nedoplatek výživného za období od [datum] do [datum] ve výši 180 000 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení. Podaný návrh odůvodnila tím, že příjem žalovaného je mnohonásobně vyšší než příjem žalobkyně, je veliký nepoměr v životní úrovni manželů, žalobkyně již nemá žádné úspory, žalovaný žalobkyni nepřispívá na dorovnání životní úrovně manželů, ocitla se ve značné finanční tísni a bez požadovaného příspěvku od žalovaného na její výživu jí hrozí zadlužení.

6. Podle § 102 odst. l o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c,76d, 76d, 76f, 76g, §77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a§ 78 odst. 3 se použijí obdobně.

8. Podle § 75 odst. 3 o. s. ř. navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.

9. Podle § 75c odst. l o. s. ř. nepostupoval-li podle 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

10. Podle § 75c odst. 2 o. s. ř. o návrhu na předběžné opatření, rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí sedmi dnů poté, co byl podán.

11. Podle §75c odst. 3 o. s. ř. o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků.

12. Podle § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

13. Podle §76 odst. l písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

14. Ze shora uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že k nařízení předběžného opatření před, jakož i po zahájení řízení soud přistoupí tehdy, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného byl ohrožen. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, příp. ohrožení výkonu rozhodnutí v řízení posléze vydaného prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, že budou alespoň osvědčeny, tedy, že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. Procesní odpovědnost za výsledek řízení (břemeno tvrzení a důkazní břemeno) má v tomto směru navrhovatel předběžného opatření, který je povinen v návrhu v potřebném rozsahu vylíčit pro rozhodnutí relevantní skutečnosti a který je dále povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává. Povinnost soudu rozhodnout o návrhu na nařízení předběžného opatření bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu, se odráží do vyšší procesní odpovědnosti navrhovatele předběžného opatření, který spolu s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření povinen předloženými listinami prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného byl ohrožen a ostatní rozhodné skutečnosti osvědčit. Pro rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudem prvního stupně. Znamená to mj., že nemůže být v řízení o předběžném opatření přihlédnuto k tvrzením ani k listinám a k dalším důkazům, které neměl soud prvního stupně k dispozici v době vyhlášení (vydání) svého usnesení, a to bez ohledu na to, který z účastníků je uvádí nebo předkládá.

15. K předpokladům nařízení navrženého předběžného opatření v řízení o výživném manželky bylo na žalobkyni, aby v návrhu na nařízení předběžného opatření vylíčila doposud neuvedené rozhodující skutečnosti k jejím příjmových a majetkovým poměrům, příp. i k poměrům žalovaného a k návrhu připojila listinné důkazy k prokázání naléhavé potřeby navržené zatímní úpravy poměrů účastníků. Ve shodě se soudem prvního stupně dospívá odvolací soud k závěru, že zákonné předpoklady pro nařízení žalobkyní navrženého předběžného opatření nelze považovat za splněné, neboť žalobkyně v návrhu na nařízení předběžného opatření nevylíčila úplně své poměry a naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků [anonymizováno]. Nelze pominout, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně je jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – mateřská a základní škola s. r. o. a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – mateřská a základní škola – služby s. r. o. a v návrhu na nařízení předběžného žalobkyně zcela opomněla tvrdit, zda jí v souvislosti s tím, že je jediným společníkem uvedených společností a jejich jediným jednatelem plynou příjmy, v jaké výši a výši těchto příjmů předloženými listinami osvědčit, a to daňovými přiznáními za poslední zdaňovací období, za něž byla daňová přiznání uvedených společností podána. Příjmové poměry žalobkyně tak nebyly v návrhu na nařízení předběžného opatření úplně vylíčeny, nepodávají se ani z obsahu spisu a za uvedeného stavu soud prvního stupně nepochybil, pokud uzavřel, že žalobkyně potřebu zatímní úpravy právních poměrů účastníků v řízení neprokázala. Požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému předběžným opatřením zaplatit žalobkyni dluh na výžívném za období předcházející podání návrhu na nařízení předběžného opatření nemá oporu ve výše uvedené právní úpravě, jež umožňuje provést úpravu zatímní od podání návrhu. Pro úplnost, avšak již bez právního významu pro rozhodnutí o podaném odvolání zbývá doplnit, že nelze odepřít opodstatněnost odvolací argumentaci žalobkyně, že soud prvního stupně učinil dílčí nesprávný závěr, že žalobkyně neprokázala tvrzení, že již nemá žádné finanční úspory, neboť uvedené tvrzení je negativní a jako negativní jej nelze prokázat.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správné potvrdil.

17. Rozhodnutí, jímž je návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut z důvodu neprokázání naléhavé potřeby zatímní úpravy právních poměrů účastníků není rozhodnutím, jež by vytvářelo překážku rei iudicatae (věci rozsouzené) a žalobkyni proto náleží právo domáhat se v dalším průběhu řízení nařízení předběžného opatření dalším podaným návrhem, který však musí řádně zdůvodnit a doložit všemi relevantními důkazy.