Rozhodnutí 19 CO 201/2022-77

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen soud prvního stupně) shora označeným usnesením uložil žalované povinnost zdržet se nakládání, zejména zcizení a zatížení jakýmkoliv právem třetí osoby s pozemkem parc. č. st. 167 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí a jehož součástí je stavba [adresa] – objekt bydlení, to vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], katastrální území Mečeříž, obec Mečeříž. Soud své rozhodnutí neodůvodnil.

1. Proti usnesení podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítala, že s rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasí. Byť v ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. je pro případ vyhovění návrhu na předběžné opatření uvedeno, že takové usnesení nemusí obsahovat odůvodnění, poukazovala na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1554/08. Absence odůvodnění v předmětném usnesení je nepřiměřeným zásahem soudu do ústavně garantovaného práva žalované na spravedlivý proces. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Požadovala rovněž, aby jí odvolací soud poskytl lhůtu nejméně dvacet dní pro doplnění jejího odvolání.

2. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení ve smyslu § 212, § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o. s. ř.).

4. Odvolání žalované není důvodné.

5. V předmětné věci se domáhala žalobkyně vydání předběžného opatření spolu se žalobou na určení vlastnického práva k nemovité věci, když tvrdila, že se pokládá za vlastníka předmětných nemovitostí, neboť kupní smlouva, kterou s žalovanou dne [datum] uzavřela, je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a z důvodu, že byla uzavřena v omylu o rozhodné skutečnosti. Proto se nadále pokládá za vlastníka předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že zjistila, že nyní probíhá řízení, na základě kterého by mohlo dojít ke změně vlastnického práva k nemovitostem a to z žalované na třetí osobu, domáhala se vydání předběžného opatření, neboť jednáním žalované je bezprostředně ohrožena na svých základních právech a je proto třeba zatímně upravit poměry účastníků. To, že se žalovaná snaží nemovitosti zcizit ve prospěch třetí osoby, pak dokládala výpisem z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že probíhá řízení o vkladu vlastnického práva pod č. j. V-4541/2022-207 a to ve prospěch společnosti [právnická osoba] K návrhu na vydání předběžného opatření doložila mimo jiného i výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], tak i informace o řízení pod č. V [číslo].

6. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

7. Podle § 102 odst. 3 věta druhá o. s. ř. ustanovení § 175, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

8. Podle § 76 odst. 1 písm. d) předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala žalobu na určení svého vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] s tvrzením, že nejprve s žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu dne [datum] z důvodu snahy řešit aktuální závazky vymáhané v exekučních řízeních ve výši 517 902 Kč. V souvislosti s tím uzavřela i zástavní smlouvu, která se týkala předmětných nemovitostí. Protože byla v postavení spotřebitele, pak fakticky se jednalo z její strany o uzavření spotřebitelského úvěru, na jehož zajištění formou zástavy neměla žalovaná právo. V souvislosti s oběma smlouvami pak byla žalovanou žalobkyně přesvědčena, aby nemovitost prodala právě žalované společnosti, která jí poskytne více času na zaplacení jejích pohledávek a to formou možnosti zpětného odkoupení nemovitosti. Žalobkyně pak nebyla schopna posoudit dosah právních následků takto konstruovaného obchodu a na tento návrh přistoupila a dne [datum] kupní smlouvu uzavřela. Kupní cena byla sjednána ve výši 800 000 Kč, ačkoli obvyklá cena předmětných nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy činila přibližně 5 000 000 Kč. Protože smlouvu uzavřela v tísni a to v hrubém nepoměru plnění, je přesvědčena, že smlouva byla uzavřena jako absolutně neplatná a proto se domáhá určení svého vlastnického práva. V souvislosti s žalobou pak podala návrh na vydání předběžného opatření a to po zjištění, že probíhá vkladové řízení o převodu vlastnického práva ze žalované na třetí osobu, což doložila listinným důkazem. Jak z obsahu spisu vyplývá, žalované byla žaloba včetně návrhu na vydání předběžného opatření se základními skutkovými tvrzeními doručena do datové schránky dne [datum] a téhož dne jí bylo doručeno i usnesení okresního soudu o vydání předběžného opatření.

10. Mezi obecné předpoklady pro nařízení předběžného opatření patří prokázání, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že zde hrozí obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Žalobkyně se dovolává naléhavé potřeby zatímní úpravy poměrů s tím, že v případě převodu vlastnického práva k sporným nemovitostem z žalované na třetí osobu by došlo ke škodě na straně žalobkyně a účel řízení by byl zmařen. Vzhledem k tomu, že rozsudek o určení vlastnického práva se v exekučním či vykonávacím řízení nevykonává, pak je zcela zřejmé, že v daném případě se právem žalobkyně domáhá vydání předběžného opatření v souvislosti se zatímní potřebou úpravy poměrů účastníků. Tato potřeba úpravy poměrů účastníků vyplývá i z ustanovení § 159a o. s. ř., kdy pravomocný rozsudek je závazný jen pro účastníky řízení (odst. 1). Znamená to, že došlo-li by k převodu vlastnického práva na třetí osobu v průběhu řízení, pak i při vyhovující žalobě by rozsudek nebyl závazný pro třetí osobu, tedy pro případného nového vlastníka předmětných nemovitostí a tedy smysl, kterého se žalobkyně domáhá, by byl zcela zmařen. Znamená to, že žalobkyně potřebu zatímní úpravy poměrů prokázala, když u ostatních významných okolností pro nařízení předběžného opatření osvědčila ty, které jsou rozhodné pro vyhovění návrhu. Jedná se především o zásadní vymezení žaloby, která stojí na tvrzení absolutní neplatnosti kupní smlouvy. Otázku, zda žaloba bude úspěšná či nikoliv v tuto chvíli ani soud, který vydává předběžné opatření, posuzovat nemůže. Nicméně postačuje, že žalobkyně osvědčila naléhavý zájem na určení svého vlastnického práva, neboť jiným způsobem nemůže dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Současně pak osvědčila předložením výpisu z katastru nemovitostí, že je žalovaná zapsána jako vlastník nemovitostí a tím osvědčila pasivní legitimaci žalované. Současně tímto výpisem a zejména informací o stavu řízení vkladového osvědčila, že od [datum] probíhá vkladové řízení k návrhu žalované ve prospěch nabyvatele [právnická osoba] [anonymizováno] k tomu, že ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb. běží u katastrálního úřadu dvacetidenní lhůta, během které nesmí katastrální úřad povolit vklad a tato lhůta končila dnem [datum], pak dále z obsahu spisu vyplývá, že návrh na vydání předběžného opatření podala žalobkyně včas, tedy ještě před uplynutím této dvacetidenní lhůty jak vyplývá z úředního záznamu z [datum] na č. l. 68 p. v. spisu. Z něj vyplývá, že oznámení o podání žalobního návrhu na určení vlastnického práva a zaslání usnesení o nařízení předběžného opatření katastrální úřad eviduje a do katastru nemovitostí ho zapsal.

11. Z uvedeného tedy odvolací soud učinil ten právní závěr, že žalobkyně doložila potřebu zatímní úpravy poměrů v řízení o určení svého vlastnického práva za situace, kdy je vlastníkem nemovitostí zapsána žalovaná a kdy již probíhá vkladové řízení o změně vlastnického práva z žalované na třetí osobu. Bez nařízení předběžného opatření by tak smysl žaloby na určení vlastnického práva, byť by mu mohlo být vyhověno, byl zmařen, neboť rozsudečný výrok by třetí osobu, tedy nového vlastníka, nezavazoval a takový rozsudek by nebyl způsobilou listinou ke změně zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

12. Ačkoliv je si soud vědom závěrů vyslovených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS [číslo], pak je přesvědčen, že v tomto daném případě soud prvního stupně zcela po právu postupoval podle § 169 odst. 2 o. s. ř. a to za té situace, kdy veškerá podstatná tvrzení byla obsažena v žalobě včetně odkazu na listiny prokazující zahájení vkladového řízení o změně vlastnického práva z žalované na třetí osobu, což v souladu s doručením žaloby ve stejném okamžiku jako usnesení o vydání předběžného opatření žalovaná měla k dispozici a tedy věděla o důvodech, pro které se žalobkyně vydání předběžného opatřené domáhá. Postupem soudu proto nedošlo k zásahu do práva žalované na spravedlivý proces, neboť důvodem pro vydání opatření bylo vlastní jednání žalované (převod nemovitosti na třetí osobu), o němž musela jako převodce vědět.

13. Za této situace odvolací soud neshledal žádného pochybení na straně soudu prvního stupně a ve smyslu § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako správné potvrdil.