Rozhodnutí 19 CO 170/2022-292

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá v dané věci určení vlastnictví k části pozemku parc. č. st. [číslo] o velikosti [anonymizováno] m × [anonymizováno] m × [anonymizováno] m × [anonymizováno] m přiléhajícího z jedné strany k domu [adresa] a z druhé strany k pozemku parc. [číslo] přičemž jde o část pozemku zakončené na hranici s pozemkem parc. [číslo] branou a na hranici s pozemkem parc. [číslo] plotem. V průběhu řízení byla na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku, dodatečně vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2021 ověřeného dne [datum] a odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun dne 30. 6. 2 2021, pod č. PGP [číslo] 2021 [číslo], přičemž předmětná sporná část pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² je označena jako pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha. Žalobkyně se domáhá určení svého vlastnictví k tomuto pozemku z důvodu vydržení. Žalovaná pak s žalobou nesouhlasí, namítá nedostatek dobré víry na straně žalobkyně s tím, že tato nikdy nebyla oprávněným držitelem a nemohla tak ani uvedené právo k pozemku vydržet. V dané věci tak před Okresním soudem v Berouně probíhá řízení o určení vlastnictví, přičemž rozhodující důkazy dosud nebyly provedeny.

2. V průběhu řízení podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované uloženo zdržet se jakéhokoliv dalšího nakládání s pozemkem vymezeným geometrickým plánem zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2021 ze dne [datum] a vyznačeném jako pozemek parc. [číslo] ve vzdálenosti větší než 0,5 m od zdi domu [adresa] vše v katastrálním území Záluží u Hořovic, a to do doby rozhodnutí soudu ve věci samé. Současně navrhla uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího výjezdu těžké stavební techniky na předmětný pozemek do doby rozhodnutí soudu ve věci samé. Tento návrh odůvodnila tím, že v průběhu řízení žalovaná začala provádět sanační práce na svém domku [adresa], přičemž zasahuje do sporného pozemku, na kterém provedla terénní úpravy mimo jiné za použití těžké stavební techniky, kdy došlo k odstraňováním navezené sutiny a zeminy, vytržení vzrostlých keřů v počtu 10 kusů a došlo k vybagrování rýhy cca 8 m na délku, 3,7 m na šířku a 50 cm pod úroveň domu. Tyto sanační práce jsou prováděny na sporném pozemku, který je předmětem řízení ve věci samé. Žalobkyně poukázala na to, že v minulosti bylo rozhodováno o žalobě žalobkyně na ochranu rušené držby pod sp. zn. Okresního soudu v Berouně [spisová značka], kdy došlo k uzavření smíru, jímž se žalovaná zavázala odstranit plot bránící výkonu žalobkyni držených práv. Následně proběhla mezi účastnicemi mediace, která však neskončila uzavřením smíru. Žalobkyně je přesvědčena, že prováděné zemní práce žalovanou neobsahují pouze záchranné práce (sanaci domku), čemuž by podle žalobkyně postačilo pouze ruční odkopání zeminy v rozsahu cca 0,5 m od zdi domu žalované. Žalobkyně nesouhlasí s těmito pracemi a v případě, že žalobkyně bude se svou žalobou úspěšná, bude potřeba provedené sanační práce opět odstranit a vzniklou škodu vypořádat. Žalobkyně tak dovozuje nezbytnost úpravy poměrů mezi účastnicemi do doby rozhodnutí ve věci samé. Svá tvrzení pak žalobkyně doložila odkazem na geometrický plán vypracovaný pro rozdělení pozemku parc. [číslo] fotodokumentací zachycující stav na místě samém před zahájení stavebních prací a v jejím průběhu.

3. Okresní soud v Berouně usnesením č. j. 6 C 21/2021-267 ze dne 6. 5. 2022 návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že postupoval podle ustanovení § 102 odst. 1, 3 o. s. ř. a posuzoval, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, případně je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného, mohl být ohrožen. Vycházel přitom i z ustanovení § 75 a násl. o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dovozuje potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky tím, že dle jejího názoru hrozí nenávratné zničení stávajícího stavu na sporném pozemku v případě, že žalovaná bude postupovat v provádění stavebních prací dle projektové dokumentace. Pokud dojde k narušení stávajícího stavu, bude potřeba provedené sanační práce opět odstranit a vypořádat vzniklou škodu v důsledku činnosti žalované. Toto tvrzení však dle soudu žalobkyně dostatečně neosvědčila rozhodnými skutečnostmi. Z tvrzení uvedených v návrhu je patrné, že sanační práce se týkají domu žalované (zajištění proti vznikající vlhkosti) a žalobkyní není nijak tvrzeno ani dokladováno, jakým způsobem to může ovlivnit spor mezi účastníky. Prováděné sanační práce pak nemohou mít jakýkoliv vliv na výsledek sporu v této věci, kdy je rozhodováno o určení vlastnictví ke spornému pozemku. Soud poukázal i na to, že dosud prováděna sanace se týká majetku žalované a nemůže mít jakýkoliv vliv na vlastnictví sporného pozemku. Soud pak není oprávněn hodnotit to, zda a jakým způsobem mají stavební, sanační práce probíhat. Soud prvního stupně tak uzavřel, že nebyla splněna zákonná podmínka pro nařízení předběžného opatření v podobě prokázání potřeby zatímní úpravy poměrů mezi účastníky ve vztahu k vlastnictví sporného pozemku. Žalobkyně pak ve svém návrhu na vydání předběžného opatření nijak nekonkretizuje jaké další nakládání s pozemkem má být žalované zakázáno. Z její strany se o žádnou dispozici se sporným pozemkem nejedná, činností žalované zjevně nedochází ke změně vlastníka ani samotné podstaty nemovité věci, která je předmětem řízení, a z dosavadní činnosti žalované je zřejmé, že se jedná o přechodný stav, jehož výsledkem má být zajištění domu proti nárůstu vlhkosti základů a zdí. Pokud za této situace dojde ke škodě na majetku žalobkyně, nelze tento důsledek řešit v řízení o určení vlastnického práva ke spornému pozemku. Protože soud prvního stupně nezjistil skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, případně obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, nebyly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření v dané věci. Soud prvního stupně proto návrh žalobkyně zamítl.

4. Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala včas odvolání, ve kterém namítala, že je sporné, zda stavební činnost žalované proběhla vůbec v hranicích sporného pozemku a zda nedošlo k neoprávněnému zásahu do jejího vlastnického práva. Poukázala na to, že Ing. [jméno] [příjmení] spornou část pozemku vyměřil až [datum], tedy několik měsíců po práci geodetické kanceláře. Měla by být proto posouzena i otázka objektivnosti toto vytyčení hranic. Žalobkyně v průběhu řízení připojenými barevnými fotografiemi prokázala rozsah stavební činnosti žalované, která pokračuje i po zamítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření. Porovnáním fotografií lze zjistit, že sanační práce nadále pokračují, ačkoliv dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o určení vlastnictví sporného pozemku. [jméno] žalobkyně nikdy nesouhlasila s provedením těchto asanačních pracích na sporném pozemku. Je přesvědčena, že před zahájením sanačních prací nehrozilo žádné aktuální nebezpečí vzniku škody na nemovitém majetku žalované, když stávající stav byl několik let neřešený. Možnost vyčkat výsledku soudního řízení dokládá i stanovisko Městského úřadu Hořovice, který potvrdil, že stavební stav majetku žalované nevyžadoval okamžitý zásah. Žalobkyně je proto přesvědčena, že důvody pro nařízení předběžného opatření dle jejího návrhu ze dne [datum] jsou nadále dány a navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a rozhodl o vydání předběžného opatření. Ke svému odvolání připojila průvodní zprávu autorizovaného technika pro pozemní stavby [jméno] [příjmení] z listopadu 2021, protokolem o vytyčení hranic pozemků ze dne [datum], barevnými fotografiemi zobrazující stavební práce a kopií e-mailů stavebního úřadu Městského úřadu Hořovice z [datum].

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel z důkazů a skutkového stavu, který měl k dispozici již soud prvního stupně, tedy listin předložených účastníky, především pak protokolu o vytyčení hranic sporného pozemku a z charakteru prováděných prací žalovanou, které se týkají sporného pozemku. K tomu je potřeba poznamenat, že o návrhu na vydání předběžného opatření se zpravidla rozhoduje bez jednání a bez provádění dokazování. Návrhu bude vyhověno, budou-li alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Předběžným opatřením se přitom nerozhoduje o určitém právu nebo stavu, ale nepředjímá se rozhodnutí ve věci samé. Předmětem řízení v dané věci je určení vlastnického práva ke sporné části pozemku parc. č. st. [číslo], a to v návaznosti na jeho část vymezenou geometrickým plánem zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení] a označenou jako pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Záluží u Hořovic. Žalobkyně se domáhá určení vlastnického práva na základě vydržení tohoto pozemku a jeho oprávněného užívání v dobré víře, což žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě zpochybnila. Předmětem dokazování v dané věci tak bude otázka dobré víry užívání žalobkyně tohoto pozemku po stanovenou dobu potřebnou k jeho vydržení. V průběhu řízení se pak žalobkyně domáhá nařízení předběžného opatření, kterým bude žalované uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv dalšího nakládání se sporným pozemkem. Takovéto nakládání v rámci rozhodování o určení vlastnictví představuje především otázku dispozice s tímto pozemkem, tedy jeho úplatným nebo bezúplatným převodem, případně jiným nakládáním, které se dotýká samotného vlastnického práva k takovémuto majetku např. zatěžování zástavním právem apod. K ničemu takovému však ze strany žalované v dané věci nedochází a tato pouze využívá sporný pozemek v souvislosti se stavebními pracemi na domu [adresa], který je v jejím výlučném vlastnictví. Z tohoto pohledu také odvolací soud posuzoval návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření a zvažoval, zda činností žalované na sporném pozemku může dojít ke zmaření účelu rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí, zda žalobkyně je vlastníkem předmětného sporného pozemku na základě vydržení či zda tento jí nárok není důvodný. Pro toto posouzení není podstatné, zda žalovaná předmětný sporný pozemek v současné době využívá k provádění sanačních prací na svém nemovitém majetku. Tento způsob„ nakládání“ sporného majetku se nějak nemůže promítnout do meritorního rozhodnutí ve věci samé a neodůvodňuje ani potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky ve vztahu k tomuto pozemku. Odvolací soud tak nezjistil, že by byly splněny zákonné podmínky ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud se tak se závěry soudu prvního stupně ztotožňuje.

7. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

8. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř., ustanovení § 75a násl. o předběžném opatření se použijí obdobně.

9. Podle § 76 odst. 1 písm. d), e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy, něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

10. Z dikce citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že v případě rozhodování o vydání předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je potřeba, aby předběžné opatření souviselo s předmětem ve věci samé. V dané věci je předmětem sporu určení vlastnictví ke sporné nemovitosti, přičemž tím, že žalovaná tuto spornou nemovitost využívá v současné době k provádění sanačních a stavebních prací na svém majetku, nijak nesouvisí s rozhodováním o určení vlastnictví k tomuto pozemku. Není tedy důvodu po zahájení řízení v dané věci zatímně upravovat poměry účastníků, neboť do rozhodnutí soudu ve věci samé není činností žalované vlastnické právo účastníků k tomuto spornému pozemku dotčeno. Nebyla tak shledána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. V dané věci není ani dána obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Případně vzniklá škoda na sporném majetku pak může být řešena až následně poté, kdy bude kladně rozhodnuto ve věci samé.

11. Pokud jde o listiny předložené žalobkyní až v souvislosti s odvoláním, pak podle § 75e odst. 4 o. s. ř. k nim odvolací soud nemohl přihlédnout, neboť pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání usnesení soudem prvního stupně.

12. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

13. O nákladech řízení nebylo rozhodováno, neboť o těchto nákladech jak v řízení před soudem prvního stupně, tak o nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 145 a § 151 odst. 1 o. s. ř.).