Rozhodnutí 19 CO 166/2022-81

1. Okresní soud Praha-západ (dále jen„ soud prvého stupně“) shora označeným usnesením vyhověl návrhu a vydal předběžné opatření, kterým žalované uložil zdržet se právních jednání spočívajících v úplatných a bezúplatných převodech a zatěžování, zejména zcizování, zatěžování zástavním právem, věcným břemenem, zákazem zatížení, zákazem zcizení, předkupním právem či jakýmkoliv jiným právem ve prospěch třetí osoby, a to k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], k pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Řevnice a dále k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba domu [adresa] a k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Říčany u Prahy, obec Říčany. Dále ohledně těchto nemovitostí uložil žalované zdržet se podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, pod [číslo jednací], V [číslo] a V [číslo]. Soud uložil žalobcům, aby do jednoho měsíce od doručení usnesení uplatnili své právo na zaplacení vypořádacího podílu v obchodní společnosti žalované řádnou žalobou u věcně příslušného soudu. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že se žalobci návrhem z [datum] domáhali vydání předběžného opatření shora uvedeného obsahu s tvrzením, že obchodní podíl matky žalobců [jméno] [příjmení] v žalované obchodní společnosti zanikl její smrtí. Pozůstalostní řízení dosud nebylo skončeno, žalobci jako zákonní dědicové zjistili, že vypořádací podíl nebyl dosud řádně oceněn. Dále zjistili, že žalovaná převádí vlastnické právo k nemovitostem a proto mají obavu o uspokojení své pohledávky z vypořádacího podílu, neboť žalovaná žádost o řádné ocenění odmítla. V tomto směru soud z připojených listin zjistil, že žalobci jsou dětmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedla předběžné šetření v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], dále že [jméno] [příjmení] je stále zapsanou společnicí s obchodním podílem o velikosti 50 % u žalované a že vypořádací podíl připadající na [jméno] [příjmení] byl vypočten částkou [částka] podle účetní závěrky žalované. Dále zjistil, že žalovaná společnost je zapsána jako vlastník namítaných nemovitostí a že nemovitosti v [obec] jsou dotčeny změnou pod V [číslo], V [číslo] a V [číslo] v důsledku prodeje. Tyto skutečnosti byly doloženy rodnými listy žalobců, protokolem o předběžném šetření v dědickém řízení, výpisem z obchodního rejstříku, mezitímní účetní závěrkou a informacemi k pozemkům v k. ú. [obec]. Žalobci dále dopisem právního zástupce žalované doložili, že ta nadále setrvává na určení výše vypořádacího podílu podle účetní závěrky. Soud návrh posoudil podle ustanovení § 75c o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalobci jako dědici mají zákonné právo na vypořádací podíl po zůstavitelce, když své dědické postavení, osvědčili. Stejně osvědčili svůj doposud neuspokojený nárok na vypořádací podíl po smrti své matky, když výše nároku zůstává sporná. Za situace, kdy obchodní společnost odmítla poskytnout žalobcům vyšší cenu vypořádacího podílu a zároveň své nemovité věci převádí na nové nabyvatele, je nepochybně uspokojení nároku žalobců ohroženo. Ze všech těchto důvodů proto soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl a současně uložil žalobcům podle § 76 odst. 3 o. s. ř. podat řádnou žalobu o zaplacení vypořádacího podílu ve stanovené lhůtě. Pokud jde o náklady řízení, pak soud vyslovil, že o těchto nákladech bude rozhodnuto ve věci samé a odkázal na ustanovení § 145 o. s. ř.

2. Proti usnesení soudu podala v otevřené lhůtě žalovaná odvolání, která s rozhodnutím soudu zásadně nesouhlasí. Nepopírá, že žalobci jsou zákonnými dědici po zůstavitelce, která byla ke dni smrti společníkem žalované společnosti s 50% podílem. Protože podle společenské smlouvy se podíl ve společnosti nedědí, náleží žalobcům po smrti [jméno] [příjmení] vypořádací podíl. Výše tohoto vypořádacího podílu je mezi stranami sporná, když žalobci mají za to, že by měla být určena znaleckým posudkem. Žalovaná se nebrání výplatě vypořádacího podílu a je připravena dědicům podíl vyplatit, žalobci však nerespektují ustanovení společenské smlouvy o určení výše podílu. Vzhledem k tomu, že žalovaná je výlučným vlastníkem souboru nemovitostí v k. ú. a obci [obec] a dále nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec] a obec Říčany, pak je přesvědčena, že při vydání předběžného opatření nebyla dodržena zásada přiměřenosti zásahu do práv žalované, pokud po významně dlouhou dobu jí bylo uloženo nedisponovat s podstatnou částí svého majetku. Žalovaná zdůrazňuje, že předmětem jejího podnikání je především správa a pronajímání předmětných nemovitostí. Pak předběžné opatření de facto znemožňuje výkon její podnikatelské činnosti. Pokud jde o prodej nemovitostí v [obec], pak ten nijak neohrožuje případný budoucí výkon rozhodnutí, neboť k takovému ohrožení by mohlo dojít pouze tehdy, pokud by žalovaná inkasovanou kupní cenu vyplatila ve formě podílu na zisku svému jedinému společníkovi, či s ní jinak disponovala bez přiměřeného protiplnění. [příjmení] byl splněn zákonný předpoklad pro obavy z možného ohrožení výkonu, museli by žalobci tvrdit a prokazovat skutečnosti o hrozícím odlivu finančních prostředků ze společnosti. Navíc zdůraznila, že soud nařídil předběžné opatření i ohledně nemovitostí v [obec], ačkoliv nebyla prokázána, byť hrozící dispozice s těmito nemovitostmi. Pokud jde o budoucí zajištění případného nároku žalobců o výši vypořádacího podílu, pak uvedla, že nyní jedná s žalobci o tom, aby částka [částka] z kupní ceny byla uschována až do konce příslušného soudního řízení v notářské úschově a tímto způsobem by nárok žalobců byl dostatečně zajištěn. Ze všech těchto důvodů proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh zcela zamítne a žalobcům uloží povinnost nahradit žalované náklady řízení.

3. Na podané odvolání reagovali žalobci vyjádřením. Setrvali na tom, že jednoznačně osvědčili svůj nárok, včetně obav, že by budoucí výkon rozhodnutí ve věci samé o přiznání nároku a stanovení jeho výše, mohl být ohrožen. Nesouhlasí se tvrzením žalované, že předběžným opatřením bylo neúměrně zasaženo do jejich práv. Potvrdili však, že po vydání předběžného opatření došlo mezi stranami k jednání, jehož výsledkem byla dohoda, podle které žalovaná v souladu s obsahem kupní smlouvy z [datum] uzavřené s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] ohledně převodu vlastnického práva k nemovitostem v k. ú. [obec] zajistila nárok žalobců na vypořádací podíl tak, že v advokátní úschově bude složena částka [částka] v souladu s protokolem o notářské úschově. Žalobci se proto v dohodě zavázali vzít zpět návrh na vydání předběžného opatření, pokud jde o nemovitosti v [obec]. Pokud jde o předběžné opatření vztahující se k nemovitostem v [obec], pak se žalobci domnívají, že ačkoliv je jejich nárok do značné míry zajištěn, nevědí, zda je takto zajištěn zcela, neboť nemají žádné ekonomické informace, na základě kterých by mohli svůj nárok kvalifikovaně odhadnout. Jsou proto přesvědčeni, že je v jejich zájmu, aby předběžné opatření vydané ve vztahu k nemovitostem v [obec] nadále trvalo.

4. Současně s podaným vyjádřením pak podáním ze dne [datum] částečně vzali zpět návrh na vydání předběžného opatření týkající se zákazu dispozice s nemovitostmi na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], když částečné zpětvzetí odůvodnili právě výsledkem dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne [datum], dodatkem smlouvy o úschově a protokolu o notářské úschově, z nichž vyplývá, že částka [částka] složená do notářské úschovy má zajistit uspokojení nároků dědiců na vypořádací podíl. K podání pak připojili dohodu o narovnání účastníků, protokol o notářské úschově a smlouvu o advokátní úschově vše ze dne [datum]. Navrhli, aby řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení v souladu s ustanovením § 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud dále přihlédl k částečnému zpětvzetí návrhu na vydání předběžného opatření, a to ohledně zákazu dispozice s nemovitostmi zapsanými na [list vlastnictví] a v k. ú. [obec] u [obec], obec Říčany a tento návrh posoudil ve smyslu § 222a odst. 1 o. s. ř.

6. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali za odvolacího řízení částečně zpět návrh na vydání předběžného opatření poté, co bylo ve věci nepravomocně rozhodnuto a bylo podáno odvolání a dále za té situace, kdy z obsahu dohody o narovnání, na kterou jak odvolatelka, tak i žalobci poukazovali, vyplývá, že účastníci dohody o narovnání (tedy rovněž žalobci a žalovaná) akceptovali závazek dědiců (žalobců), že do tří dnů po uzavření dohody o narovnání vezmou zpět část návrhu na vydání předběžného opatření týkajících se nemovitostí na [list vlastnictví], tím bylo jednoznačně prokázáno, že s tímto procesním postupem žalobců žalovaná strana vyslovila již předem souhlas.

7. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.

8. Za situace, kdy žalobci vzali částečně návrh na vydání předběžného opatření ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], obec Říčany za souhlasu žalované zpět, nezbylo odvolacímu soudu, než postupovat podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. a v rozsahu částečného zpětvzetí zrušit napadené předběžné opatření a v tomto rozsahu řízení zastavit.

9. Odvolací soud zde poznamenává, že nepřehlédl, že žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení] je dosud nezletilá a že nebylo dosud soudu předloženo schválení opatrovnického soudu úkonů ze [datum] za nezletilou. Nelze však pominout, že žalobci jako dědici mají podle § 91odst. 2 o. s. ř. postavení nerozlučných společníků, takže úkony jen některého z nich zavazují i ostatní dědice. Pokud jde o souhlas se zpětvzetím části návrhu jako procesního úkonu, pak vzhledem k věku [jméno] [jméno], který je velice blízký zletilosti, je odvolací soud přesvědčen, že již nebylo třeba vyčkávat souhlasu k tomuto procesnímu úkonu, neboť tento procesní úkon mohla učinit sama, když tento úkon byl svým obsahem přiměřený rozumové vyspělosti účastníka řízení jejího věku (§ 20 o. s. ř.)

10. Pokud jde o posouzení věcné správnosti napadeného usnesení ohledně zákazu dispozice s nemovitostmi na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Řevnice ve vlastnictví žalované, pak odvolací soud dospěl k tomu závěru, že odvolání žalované nelze upřít důvodnost.

11. Ačkoliv žalobci v řízení prokázali, případně osvědčili a správně soud prvého stupně v napadeném usnesení to zdůrazňuje, že jsou zákonnými dědici zůstavitelky [jméno] [příjmení], které náležel ke dni úmrtí 50 % podíl ve společnosti žalované a rovněž dostatečně osvědčili důvodnost sporné výše vypořádacího podílu jejich matky, a to za situace, kdy sice společenská smlouva stanovila způsob ocenění vypořádacího podílu pouze podle účetní závěrky, pak poukazovali na ustanovení § 36 odst. 2, 3 zákona č. 90/2012 Sb., z něhož plyne, že stanovení vypořádacího podílu na základě účetní závěrky se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. Rovněž obsahem kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a manžely [příjmení] osvědčili, že reálná hodnota nemovitostí ve vlastnictví žalované, je podstatně vyšší než účetní hodnota. Pokud pak soud prvého stupně dospěl také k tomu závěru, že současně žalobci osvědčili reálnou obavu z možného ohrožení pozdějšího výkonu rozhodnutí vydaného ve sporu o vypořádací podíl tím, že žalovaná společnost prodává svůj majetek, pak tento závěr se nepochybně týkal pouze nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec], obec Říčany, které skutečně byly dotčeny kupní smlouvou, ohledně níž již probíhalo vkladové řízení u katastrálního úřadu [okres]. Pokud jde o druhou skupinu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Řevnice, pak v tomto směru žalobci netvrdili, že by s těmito nemovitostmi žalovaná rovněž nakládala způsobem, který by mohl vést k ohrožení jejich nároku na výplatu zákonného vypořádacího podílu. Tedy v tomto směru žádným způsobem neosvědčili, že by jakákoliv dispozice s tímto dalším majetkem ze strany žalované hrozila. Pokud v souladu s probíhajícím vkladovým řízením vyvolaným uzavřenou kupní smlouvu ohledně nemovitostí v k. ú. [obec] u [obec], obec Říčany, došlo k dohodě o narovnání, a to vedlo nakonec žalobce k částečnému zpětvzetí návrhu, pak setrvání předběžného opatření na zákazu dispozice také s nemovitostmi na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Řevnice není po právu, jak správně žalovaná namítala. Pak je zcela správná námitka žalované jako odvolatelky, že předběžným opatřením bylo od počátku zasaženo do práv žalované neúměrným způsobem a nad rámec možné ochrany žalobců jako dědiců [jméno] [příjmení]. Námitka žalobců, že předběžné opatření je nadále důvodné již proto, že není při spornosti výši vypořádacího podílu zřejmé, jakou výši fakticky bude povinna žalovaná vyplatit žalobcům jako zákonným dědicům, zde neobstojí a není relevantním argumentem pro odůvodnění vydání předběžného opatření.

12. Pokud jedním ze zákonných předpokladů pro vydání předběžného opatření ve smyslu § 74 odst. 1 o. s. ř. je obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, pak takovou obavu žalobci v tomto řízení neosvědčili a ostatně ve vztahu k nemovitostem v k. ú. [obec] ani nijak netvrdili. Jak již zdůraznil odvolací soud shora, pouhá spornost výše vypořádacího podílu matky žalobců ve společnosti žalované nestačí pro vyslovení zákazu dispozice s majetkem žalované, neboť zde musí být naplněna či alespoň osvědčena obava z možného ohrožení výkonu soudního rozhodnutí později vydaného tím, že žalovaná se např. zbavuje či jinak nakládá se svým majetkem tak, že snižuje možnost uspokojení nároku žalobců.

13. Pak to znamená, že ve zbytku je návrh na vydání předběžného opatření nedůvodný a odvolacímu soudu nezbylo než napadené usnesení ohledně těchto nemovitostí změnit ve smyslu § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

14. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky za té situace, kdy řízení ve věci samé končí částečným zpětvzetím a částečným zamítnutím návrhu, vychází z § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobci fakticky byli ve věci úspěšní pouze ve vztahu k nemovitostem v k. ú. [obec], když pouze v důsledku chování žalované vzali částečně zpět svůj návrh, pak to znamená, že ani jedna ze stran sporu nebyla ve věci převážně úspěšná. Za této situace odvolací soud o nákladech před soudem prvého stupně i před soudem odvolacím rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak shora uvedeno.