Rozhodnutí 19 CO 165/2022-221

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen„ soud prvého stupně“) shora uvedeným usnesením odmítl pro nesrozumitelnost a neurčitost podání povinného z [datum], které patrně mělo být žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost. Svůj postup odůvodnil soud tím, že přes výzvu povinného ze dne 10. 3. 2022, č. j. 8 EXE 158/2020-206, aby neurčité a nesrozumitelné podání doplnil a vady odstranil způsobem, kterým ho k odstranění poučil, této výzvě povinný nevyhověl a vady neodstranil. Protože byl současně povinný poučen o tom, že nesplní-li výzvu, bude podání odmítnuto, pak za této situace nelze v řízení dále pokračovat, a proto soud přistoupil k odmítnutí podání.

2. Proti usnesení podal v otevřené lhůtě povinný odvolání, v němž se domáhal změny napadeného usnesení tak, že se jeho podání neodmítá. Poukázal na to, že již v podání z [datum] vznesl požadavek na ustanovení zástupce pro řízení a osvobození od soudních poplatků a na tomto nároku setrval. Součástí jeho podání byla nijak nezdůvodněná a neurčitá námitka podjatosti Okresního soudu v Kutné Hoře a Krajského soudu v Praze.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které mu předcházelo v souladu s ustanovením § 212, § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Odvolání povinného není důvodné.

5. V posuzované věci uplatnil povinný návrh, který označil jako žaloba podle § 228 a § 229 s tím, že měly směřovat proti usnesení soudního exekutora z [datum], které blíže neoznačil, a to ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze z 27. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka]. Protože toto jeho podání, které by jinak bylo návrhem na zahájení řízení, správně soud prvého stupně vyhodnotil jako nejasné, neurčité, trpící vadami, správně vyzval povinného usnesením ze dne 10. 3. 2022, č. j. 8 EXE 158/2020-206, aby toto své podání doplnil a vymezil, které obsahové náležitosti toto podání nemá, jakým způsobem je třeba podání doplnit a stanovil mu lhůtu 10 dnů od doručení usnesení k nápravě vadného podání. Současně byl povinný poučen o tom, že pokud ve lhůtě podání nedoplní, soud jeho podání pro vady odmítne. Povinný převzal toto usnesení dne [datum] a na to reagoval podáním ze dne [datum], v němž však vady své žaloby z [datum] neodstranil, nedoplnil. V podání požádal o prodloužení lhůty k doplnění do [datum]. Dále uvedl, že žaloby směřují vůči České republice v souvislosti s újmou vzniklou v rámci nesprávného úředního postupu Okresního státního zastupitelství [obec], Obvodního soudu [obec a číslo] a Městského soudu [obec].

6. Dále z obsahu spisu vyplývá, že do vydání napadeného usnesení povinný žádným dalším způsobem svůj původní návrh z [datum] nedoplnil.

7. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu o odmítnutí podání pro vady je rozhodnutím procesního charakteru, pak odvolacímu soudu nebránilo ve smyslu § 212 odst. 6 o. s. ř. ve spojení s § 254 odst. 1 o. s. ř. věcně projednat předmětné odvolání, byť mimo odvolacího návrhu na změnu usnesení, že se jeho podání neodmítá, neobsahuje žádné odvolací důvody podle § 205 odst. 1 o. s. ř.

8. Odvolání povinného není důvodné.

9. Pokud v podání ze dne [datum] povinný uvedl, že podává žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti konkrétním rozhodnutím, a to proti usnesení soudního exekutora na č. l. 104 exekutorského spisu (tím povinný mínil usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], kterými bylo rozhodnuto o zastavení řízení o návrhu povinného na zastavení a odklad exekuce pro překážku věci pravomocně rozhodnuté, pak jenom ve vztahu k těmto vymezeným rozhodnutím se mohl odvolací soud zabývat tím, zda žalobce vymezil konkrétní důvody pro žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení. Pokud žádný konkrétní důvod neuvedl a v doplnění podání na výzvu soudu poukazoval na to, že jeho žaloba míří proti České republice, a to v souvislosti s újmou, která mu měla být způsobena okresním státním zastupitelstvím, Obvodním soudem pro Prahu 2 a Městským soudem v Praze, pak tím nejasnost a neurčitost svého původního podání z [datum] ještě více zvýraznil, neboť se vůbec nevyjadřuje k napadeným usnesením, které řešily pouze procesní stránku věci při opakovaných totožných návrzích a které v původním podání z [datum] označil.

10. Za této situace proto odmítnutí nejasného a neurčitého podání z [datum], tak jak k tomu přistoupil soud prvého stupně, který má oporu v ustanovení § 254 odst. 1, § 43 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu, je zcela po právu.

11. Pokud platí, že není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Pak to znamená, že soud prvého stupně zcela v souladu s tímto ustanovením (byť ho v odůvodnění neuvádí), nejasné podání povinného, které by jinak bylo podáním ve věci samé, zcela správně odmítl.

12. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. toto usnesení potvrdil.

13. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 a § 151 o. s. ř., když úspěšné oprávněné žádné náklady nevznikly.

14. Pokud jde o opakovaný požadavek povinného na ustanovení zástupce pro řízení a o osvobození od soudních poplatků, případně nejasnou a neurčitou námitku podjatosti celého soudu odvolacího, případně soudu v [obec], pak tyto námitky opakovaně činí povinný v každém svém podání, žádným způsobem je nikdy neupřesňuje, nevymezuje a neodůvodňuje, ač si je vědom toho, že soud se s těmito návrhy může vypořádat jen tehdy, pokud jsou řádně odůvodněny, a to povinný zásadně nikdy nečiní. Odvolací soud proto i v tomto případě k těmto námitkám nepřihlédl, neboť jsou pouze zjevným zneužitím procesních práv, které zákon dává účastníku a svědčí o obstrukčním postupu povinného.

15. Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak shora uvedeno.