o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. listopadu 2021, č. j. 35 C 459/2020-124,

1. Výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku uložil Okresní soud Praha-východ (dále jen„ soud prvního stupně“) žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], náklady na uplatnění pohledávky ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení účastníků rozhodl výrokem II., kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na jejich náhradu částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

2. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal uložit žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z titulu žalovaným uskutečněné přepravy zboží na základě objednávek žalobce, částky [částka] představující náklady na uplatnění pohledávek a vzniklé náklady řízení. Podaný návrh odůvodnil tím, že pro žalovaného na základě jeho písemných objednávek vykonal celkem 7 jednotlivých přeprav zboží, sjednané ceny přeprav žalovanému řádně vyfakturoval a žalovaný fakturované ceny přeprav do výše [částka] žalobci neuhradil. Uvedl, že na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] uskutečnil ve dnech [anonymizováno] a [datum] přepravu zboží z města Enns v Rakouské republice do města Ilavy ve Slovenské republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] dále uskutečnil ve dnech [anonymizováno] a [datum] přepravu zboží z města Enns v Rakouské republice do města Ilava ve Slovenské republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] uskutečnil ve dnech [anonymizováno] a [datum] přepravu zboží z města Enns v Rakouské republice do města Říčany v České republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] žalovanému vyfakturoval k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] uskutečnil přepravu zboží z města Enns v Rakouské republice do [obec] v České republice ve dnech [anonymizováno] a [datum] a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] dále uskutečnil přepravu zboží ve dnech [anonymizováno] a [datum] z města Enns v Rakouské republice do [obec] v České republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] dále uskutečnil přepravu ve dnech [anonymizováno] a [datum] z města Enns v Rakouské republice do [obec] v České republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum]. Na základě písemné objednávky žalovaného [číslo] ze dne [datum] uskutečnil dále ve dnech [anonymizováno] a [anonymizováno] přepravu zboží z města Enns v Rakouské republice do města Říčany v České republice a dohodnutou cenu přepravy ve výši [částka] vyfakturoval žalovanému k úhradě fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Na tuto pohledávku žalovaný žalobci uhradil dne [datum] částku [částka] a nadále na tuto pohledávku zůstává neuhrazeno [částka]. Podanou žalobou žalobce dále uplatnil proti žalovanému nárok na specifikovaný zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek plynoucí ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur a dále náklady na uplatnění každé uvedené pohledávky ve výši [částka], celkem [částka]. Soud prvního stupně podanému návrhu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti němuž podal žalovaný včasný odpor.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Tvrzení žalobce o jeho písemných objednávkách přepravy zboží, sjednaných cenách takové přepravy, o uskutečnění jednotlivých přeprav a fakturaci cen přeprav považoval za nesporné. Tvrdil však, že pohledávka žalobce uplatněná v řízení podaným návrhem zanikla v důsledku započtení vzájemných pohledávek dne [datum], kdy žalovaný proti pohledávkám žalobce započetl svoji pohledávku na náhradu škody v celkové výši [částka]. Tato pohledávka vznikla žalovanému v souvislosti s přepravou zboží uskutečněnou žalobcem na základě objednávky žalovaného [číslo] ve dnech [datum] až [datum] z města Enns v Rakouské republice od [právnická osoba] do Jažlovic v České republice. Zboží bylo v místě nakládky standardně zabaleno, řidič žalobkyně naložil zboží v místě nakládky, aniž by do nákladního listu zapsal jakoukoliv výhradu ohledně obalu zboží, v průběhu přepravy došlo k velkému hnutí závozu (posunu zboží), čímž došlo k jeho poškození, příjemce – [právnická osoba] zboží z důvodu jeho poškození nepřevzala a během přepravy došlo k poškození zboží, neboť z 2 218 ks přepravovaných kartonů jich muselo být 442 ks zlikvidováno, čímž vznikla škoda na přepravovaném zboží v hodnotě [částka], dále škoda spočívající v nákladech na přetřídění zboží ve výši [částka] a škoda ve výši nákladů na likvidaci poškozeného zboží jako odpadu ve výši [částka] a takto vzniklou škodu žalovaný uhradil. K této procesní obraně žalovaného žalobce uvedl, že za žalovaným tvrzenou škodu neodpovídá, neboť žalobcem na základě objednávky žalovaného [číslo] přepravované zboží nebylo správně zabaleno a naloženo a k poškození přepravovaného zboží došlo právě v důsledku nesprávného zabalení a naložení zboží.

4. Na základě shodných tvrzení žalobce a žalovaného považoval soud prvního stupně za prokázaná v návrhu uvedená skutková tvrzení žalobce o sedmi písemných objednávkách přepravy zboží žalovaným, o dohodě účastníků o výši ceny jednotlivých přeprav, o jejich uskutečnění a o fakturaci dohodnutých cen. Po právní stránce soud prvního stupně žalobou uplatněné nároky a zjištěný skutkový stav posoudil podle právní úpravy dané mezinárodní smlouvou vyhlášenou v České republice vyhláškou ministerstva zahraničí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), ve znění jejích změn a doplnění a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným bylo uzavřeno celkem 7 smluv o přepravě zboží, jejichž obsahem byla i dohoda o výši ceny této přepravy, žalobce sjednané přepravy uskutečnil, vznikl mu nárok proti žalovanému na zaplacení cen uskutečněných přeprav, které k úhradě žalovanému řádně vyfakturoval. Uzavřel tak, že žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit žalobci za uvedených 7 uskutečněných přeprav zboží celkem částku [částka] (při zohlednění úhrady částky [částka] na pohledávku žalobce fakturovanou fakturou [číslo] ze dne [datum]), spolu se specifikovanými zákonnými úroky z prodlení plynoucími ode dne následujících po splatnosti jednotlivých cen přeprav do zaplacení, když nárok na úhradu těchto úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 o. z. Dovodil dále, že se žalobce v řízení dále po právu domáhá náhrady za uplatnění sedmi uvedených pohledávek po [částka] podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. K procesní obraně žalovaného považoval soud prvního stupně za prokázané, že na základě objednávky žalovaného [číslo] uskutečnil žalobce od [datum] do [datum] přepravu zboží, a to 2 218 ks kartonů džusů Pfanner na 32 paletách o celkové hmotnosti 20 440 kg z [příjmení] v [příjmení] republice, jež bylo místem nakládky, do obce Jažlovice v České republice, jež bylo místem vykládky. [právnická osoba] jako kupující odmítl od žalobce jako přepravce zboží převzít z důvodu velmi hnutého závozu a zboží bylo z místa vykládky odvezeno ke kontrole rozsahu poškození, přetřídění a přebalení do společnosti [právnická osoba] Z celkového počtu 2 218 kartonů muselo být 442 kartonů džusů zlikvidováno a společnost [právnická osoba] vyfakturovala společnosti [právnická osoba] jako odesílateli a vlastníkovi přepravovaného zboží částku [částka] za přetřídění a přebalení zboží fakturou [číslo] ze dne [datum] a společnost [právnická osoba] tyto náklady následně přeúčtovala k úhradě žalovanému fakturou ze dne [datum], [číslo]. Za likvidaci vyfakturovala společnost [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] k úhradě částku [částka] a tyto náklady likvidace přefakturovala společnost [právnická osoba] k úhradě žalovanému fakturou ze dne [datum] [číslo]. Soud prvního stupně dále zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému dále vyfakturovala škodu na zboží v souvislosti s uvedenou přepravou ve výši [částka] fakturou ze dne [datum], [číslo] při stanovení této škody vyšla z ceny zboží, za kterou jako prodávající v místě a čase s uvedeným zbožím obchodovala. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaný fakturou ze dne [datum], [číslo] vyfakturoval žalobci k úhradě částku [částka] a fakturou [číslo] ze dne [datum] částku [částka], celkem [částka]. Dopisem ze dne [datum] adresovaným žalobci provedl žalovaný zápočet vzájemných pohledávek, tj. pohledávky žalovaného z titulu náhrady škody vzniklé při přepravě zboží na základě objednávky [číslo] ve výši [částka] proti pohledávce žalobce, jež byla v řízení uplatněna podanou žalobou. Oznámením o výsledku šetření pojistné události [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], organizační složka ze dne [datum] a zprávou [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] považoval soud prvního stupně za prokázané, že při žalobcem uskutečněné přepravě zboží na základě objednávky žalovaného [číslo] bylo přepravované zboží zabaleno na paletách, obehnáno fólií proti rozpadu, tyto palety se zbožím byly umístěny v několika vrstvách na sobě a tento způsob balení zboží pro přepravu nákladní dopravou je nedostatečný a mohl mít stěžejní podíl na posunutí zboží při žalobcem uskutečněné přepravě.

6. Důvodnost procesní obrany žalovaného posuzoval soud prvního stupně za použití úpravy započtení obsažené v ustanovení § 1982 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a vyhlášky Ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), ve znění jejích změn a doplňků (dále jen„ Úmluva“). Dovodil, že předpokladem platnosti jednostranného zápočtu pohledávek je existující splatná pohledávka osoby, která započítává a existující pohledávka druhé strany. Neexistuje-li pohledávka, kterou dlužník uplatňuje k zápočtu, nebo není-li splatná, nemůže být předmětem zápočtu. Uzavřel dále, že žalovaný započítal 3 pohledávky proti existující pohledávce žalobce, žalovaný své pohledávky žalobci nejprve vyfakturoval, čímž v případě jejich existence přivodil splatnost podle § 1958 odst. 2 o. z. a následně provedl písemný zápočet, splňující požadavky určitosti. Dospěl dále k závěru, že za náklady, které žalovaný vynaložil za likvidaci odpadu v souvislosti s žalobcem uskutečněnou přepravou zboží na základě objednávky žalovaného [číslo] ve výši [částka], žalobce neodpovídá, neboť dle Úmluvy odpovídá toliko za škodu, která vznikne na samotné zásilce (v podobě zničení nebo ztráty), případně která je vyjmenována v čl. 23 Úmluvy, avšak za jinou škodu neodpovídá. Náklady na odstranění škody nese vždy objednatel přepravy, v daném případě žalovaný a v důsledku žalovaným uskutečněného zápočtu proto žalobou uplatněná pohledávka ve smyslu ustanovení § 1982 odst. 1 a 2 o. z. nemohla do výše částky [částka] zaniknout. Soud prvního stupně dále uzavřel, že pokud jde o škodu ve výši [částka], mohl by za ní žalobce odpovídat, neboť jde o tržní cenu zboží zničeného během přepravy a náhradu za zmírnění takto vzniklé škody. S odkazem na čl. 17 odst. 4 písm. b) Úmluvy a čl. 18 odst. 2 až 5 Úmluvy dovodil, že žalobce ve smyslu čl. 18 odst. 2 Úmluvy osvědčil, že ke škodě vzniklé při přepravě zboží provedené žalobcem došlo v důsledku nedostatečného zabalení zboží na paletách ve smyslu čl. 17 odst. 4 písm. b) Úmluvy, má se tedy za to, že škoda vznikla z tohoto osvědčeného nebezpečí a bylo na žalovaném, aby podle čl. 18 odst. 2 věty druhé Úmluvy prokázal, že škoda nebyla způsobena ani zcela ani zčásti tímto osvědčeným nebezpečím a vyvrátil tak uvedenou právní domněnku, což však žalovaný v řízení neučinil, neboť k vyvrácení této domněnky nenavrhl žádný důkaz, když důkaz znaleckým posudkem byl navržen žalobcem, jehož však ve vztahu k uvedené právní domněnce důkazní břemeno netížilo. Uzavřel tak, že v důsledku kompenzačního úkonu žalovaného nezanikla žalobou uplatněná pohledávka ani do výše [částka]. S těmito závěry výrokem I. rozsudku podané žalobě vyhověl, procesní obranu žalovaného neshledal opodstatněnou a o nákladech řízení účastníků rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, kterým podle jeho obsahu uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (řízení je postiženo vadou), písm. d) o. s. ř. (neúplně zjištěný skutkový stav věci), písm. e) o. s. ř. (nesprávná skutková zjištění) a písm. g) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci) a navrhl rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení. V důvodech podaného odvolání poukázal na to, že soud prvního stupně v důsledku svého procesního postupu neumožnil žalovanému prokázat prostřednictvím znaleckého posudku příčinu vzniku škody při žalobcem uskutečněné přepravě na základě objednávky žalovaného [číslo] neboť návrh žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem zamítl jako nadbytečný, aniž by pro žalovaného bylo předvídatelné, že soud prvního stupně shledá na straně žalovaného neunesení důkazního břemene o prokázání příčiny vzniku škody při přepravě. Pokud by procesní postup prvoinstančního soudu byl předvídatelný, pak by žalovaný důkaz předmětným znaleckým posudkem navrhl. Uvedl dále, že soud prvního stupně neobjasnil po skutkové stránce věc dostatečně a úplně, neboť pominul ujednání účastníků v části D odst. 9 přepravních podmínek žalovaného, jež byly součástí objednávky přepravy, dle nichž je dopravce povinen provést bezpečnou nakládku, vykládku, kontrolu zboží a provádí-li nakládku, vykládku či kontrolu na místě personál, považuje se provedení nakládky a vykládky za provedené dopravcem, tj. žalobcem. V argumentaci dále uvedl, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalobce v řízení označenými důkazy osvědčil, že ke vzniku škody při přepravě uskutečněné žalobcem mohlo dojít z důvodu nesprávného zabalení zboží. Takové zjištění nelze mít za prokázané vyjádřením pojišťovny z [datum] a správou [právnická osoba] [anonymizováno], neboť zájmem pojišťovny je neposkytnout žalobci plnění v důsledku jím způsobené škody, pojišťovna sama šetření pojistné události neprovedla a za relevantní ve věci nelze považovat ani závěry [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž předmětem podnikání je nakládání s nebezpečnými odpady a opravy vozidel, tedy uvedená společnost není nezávislým odborníkem, jež by mohl činit závěry o příčinách vzniku škody při přepravě zboží. Dle argumentace odvolatele soud prvního stupně učinil nesprávný právní závěr, že žalobce neodpovídá za škodu v rozsahu nákladů na likvidaci přepravovaného zboží. Tyto náklady souvisí s poškozením zboží a s minimalizací výše škody, a pokud by nebyly vynaloženy, došlo by k poškození přepravovaného zboží ve větším rozsahu. Poukázal dále na to, že do svých právních závěrů soud prvního stupně nepromítl skutečnost, že v nákladním listu neměl žalobce žádné výhrady k zabalení zboží a podle čl. 9 odst. 2 Úmluvy nastupuje právní domněnka, že zásilka a obal byly v okamžiku nakládky v pořádku a tuto domněnku žalobce nevyvrátil.

8. Žalobce se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřil. V průběhu odvolacího řízení navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdit.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal včas podaným odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a shledal důvody jen k dílčí změně nákladového výroku II. rozsudku; jinak neshledal odvolání důvodné.

10. Soud prvního stupně ve vztahu ke skutkovým tvrzením, z níž žalobce žalobou uplatněný nárok dovozoval, učinil zcela správná skutková zjištění, neboť tvrzení žalobce o uzavření sedmi smluv o přepravě věci mezi žalobcem jako dopravcem a žalovaným jako odesílatelem, včetně tvrzení o výši sjednaných cen přepravy a jejich fakturaci žalobcem žalovanému byla mezi účastníky nesporná, a proto soud prvního stupně považoval správně za prokázané, že na základě písemných objednávek žalovaného [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] bylo mezi účastníky uzavřeno celkem 7 smluv o přepravě věci, místa převzetí zásilky a jejího dodání ležela ve dvou různých státech, z nichž oba státy byly smluvními státy Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) a žalobce jako dopravce vyfakturoval žalovanému jako odesílateli sjednané ceny přepravy částkou [částka] splatnou [datum], částkou [částka] splatnou [datum], částkou [částka] splatnou [datum], částkou [částka] splatnou [datum], částkou [částka] splatnou [datum], částkou [částka] splatnou [datum] a částkou [částka] splatnou [datum], na níž žalovaný žalobci uhradil dne [datum] částku [částka].

11. Podle § 2555 odst. 1 o. z., smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

12. Podle § 2558 o. z., dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Má se za to, že tato doba počíná běžet dnem následujícím po převzetí zásilky dopravcem.

13. Podle § 2564 odst. 1 o. z., přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.

14. Podle § 2564 odst. 2 o. z., není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku.

15. Podle Čl. 1, bodu 1. Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., v platném znění, tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

16. Podle Čl. 4 Úmluvy dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této smlouvy.

17. Soud prvního stupně v posuzované věci správně uzavřel, že mezi žalobcem jako dopravcem a žalovaným jako odesílatelem bylo na základě výše uvedených 7 objednávek uzavřeno 7 smluv o přepravě věci (zboží), jež jsou podřaditelné pod ustanovení § 2555 a násl. o. z. a na uvedené smlouvy dopadá též Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě vyhlášená vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., neboť smlouvami sjednaná místa převzetí zásilky a místa jejich dodání ležela ve dvou různých státech, jež jsou oba smluvními státy Úmluvy. Soud prvního stupně nepochybil v závěru, že žalovanému vznikla povinnost podle § 2564 odst. 1 o. z. zaplatit žalobci jako dopravci dohodnuté přepravné a žalovaný tuto povinnost nesplnil, neboť žalobci neuhradil řádně vyfakturované přepravné ve výši [částka], splatné [datum], ve výši [částka] splatné [datum], ve výši [částka] splatné [datum], ve výši [částka] splatné [datum], ve výši [částka] splatné [datum], ve výši [částka] splatné [datum] a část přepravného ve výši [částka], splatného [datum], celkem přepravné ve výši [částka]. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud podaný návrh shledal v uvedené výši opodstatněný, a to včetně ve výroku I. rozsudku specifikovaného zákonného úroku z prodlení, na nějž vznikl žalobci proti žalovanému nárok podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce dále proti žalovanému opodstatněně uplatnil nárok na zaplacení částky [částka], představující nárok na náhradu za uplatnění sedmi pohledávek po [částka] podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud žalobou uplatněný nárok shledal důvodným.

18. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a splnit svůj vlastní dluh.

19. Podle § 1982 odst. 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při plnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

20. Podle § 1987 odst. 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

21. Podle § 1987 odst. 2 o. z., pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

22. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 1982 odst. 1 a 2 o. z. jedním z jiných důvodů zániku závazku je započtení. Započtení (kompenzace) je způsobem současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek pouhým zúčtováním (odpočtem). Jde o způsob zrušení závazků s oboustranným uspokojením věřitele, který je přitom realizován bez toho, aby byly dotčené pohledávky splněny. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započítáváno, jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění. Na místo něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Započtení je realizováno právním jednáním, např. typickým jednáním jednostranným. Ustanovení § 1987 stanoví, že pohledávkami způsobilými k započtení jsou pohledávky, které lze uplatnit před soudem (odst. 1) a naopak pohledávkami nezpůsobilými k započtení jsou pohledávky nejisté nebo neurčité (odst. 2), neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoliv vyvolání nejasností a následných sporů. Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění, či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran, nemohou být ale jednostranně řešeny jen započítacím úkonem jedné ze stran. Soudní praxe dospěla ve své rozhodovací praxi k závěru, že lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost podle § 1987 odst. 2 o. z. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017).

23. Soud prvního stupně v posuzované věci zcela pominul zákonné předpoklady možného započtení pohledávek, tak jak vyplývají z ustanovení § 1987 odst. 2 o. z., tedy že pohledávka nejistá nebo neurčitá není k započtení způsobilá. O takový případ se jedná právě v posuzované věci. Žalovaný v rámci své procesní obrany argumentoval tím, že žalobou uplatněná pohledávka zanikla v důsledku zápočtu vzájemných pohledávek učiněného jednostranně žalovaným dopisem ze dne [datum], jímž proti žalobou uplatněným pohledávkám započetl svoji pohledávku na náhradu škody způsobené žalobcem v rámci uskutečněné přepravy zboží na základě objednávky žalovaného [číslo]. Žalobce samotnou existenci pohledávky žalovaného použitou v rámci uvedené kompenzace zpochybnil relevantní argumentací, a to tvrzením, že přepravovaná zásilka nebyla řádně zabalena a dále zpochybnil i výši žalobcem tvrzené škody. S ohledem na konstrukci odpovědnosti dopravce za poškození přepravovaného zboží, tak jak vyplývá z Čl. 17 odst. 4 Úmluvy a Čl. 18 odst. 2 Úmluvy by pro objasnění žalovaným tvrzené odpovědnosti žalobce za předmětnou škodu, jež měla být způsobena v rámci dopravy zboží uskutečněné od [datum] do [datum], muselo být provedeno další dokazování znaleckým posudkem a eventuálně výslechem znalce a dále dokazování k výši žalobcem tvrzené škody způsobené poškozením zboží a dále k výši nákladů vynaložených za přetřídění zboží a za likvidaci odpadu, aby bylo zjištěno, zda žalobcem tvrzená výše škody je výší obvyklou. Z uvedeného je jednoznačně zřejmé, že zkoumání existence a výše žalovaným započítávané pohledávky, jež byla žalobcem zpochybněna relevantní argumentací, by řízení o pohledávce uplatněné žalobou nepřiměřeně prodloužilo, a proto pohledávka, kterou žalovaný použil pro kompenzaci učiněnou dopisem z [datum], není pohledávkou k započtení způsobilou podle § 1987 odst. 2 o. z., jež by prostřednictvím námitky započtení mohla přivodit zánik žalobou uplatněné pohledávky. Nutno doplnit, že tento závěr odvolacího soudu nelze považovat za překvapivý, neboť byl v průběhu jednání před odvolacím soudem účastníkům s potřebným vysvětlením avizován.

24. S ohledem na výše uvedené závěry zbývá doplnit, že nelze přisvědčit opodstatněnosti odvolací argumentace žalovaného o postižení řízení vadou, o neúplných a nesprávných skutkových zjištěních soudu prvního stupně a nesprávném právním posouzení, neboť tato argumentace se vztahovala k procesnímu postupu soudu prvního stupně, k učiněným skutkovým zjištěním a k jeho právnímu posouzení výlučně ve vztahu k procesní obraně žalovaného, tj. k jeho pohledávce, kterou použil v rámci jednostranné kompenzace. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud výrokem I. napadeného rozsudku podané žalobě vyhověl.

25. Odvolací soud dále posuzoval správnost nákladového výroku II. napadeného rozsudku a shledal důvody k jeho částečné změně. Soud prvního stupně nepochybil, pokud o nákladech řízení účastníků rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení účastníkem plně úspěšným a náleží mu proti žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů prvoinstančního řízení. Tyto náklady však nestanovil soud prvního stupně ve správné výši. Žalobci vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady v celkové výši [částka] a sestávají z žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z nákladů jeho právního zastoupení. Právní zástupce poskytl žalobci 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření z [datum], zastoupení žalobce při jednání soudu prvního stupně dne [datum], sepis písemného podání z [datum] a zastoupení žalobce při jednání soudu prvního stupně dne [datum]. Za každý z uvedených sedmi úkonů právní služby náleží právnímu zástupci žalobce odměna podle § 7 advokátního tarifu ve výši [částka], celkem ve výši [částka] Náklady žalobce dále sestávají z náhrady režijních paušálů za uvedených 7 úkonů právní služby po [částka], celkem ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady za promeškaný čas ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, tj. částky [částka] podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu za účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci. Náklady řízení dále sestávají z náhrady za promeškaný čas právního zástupce žalobce jízdami ze sídla k jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum], [datum] a [datum] v rozsahu 12 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem ve výši [částka], z náhrady cestovného za 3 cesty vykonané právním zástupcem žalobce ze sídla k jednání soudu prvního stupně a zpět dne [datum], [datum] a [datum] automobilem Subaru [registrační značka] průměrné spotřeby 7,8 litru paliva BA 98 na 100 km. Podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činí náklady cestovného [částka] (při ujetí 528 km celkem paušální náhrada [částka] a cena pohonných hmot [částka] při ceně paliva [částka] za 1 l). Náklady řízení žalobce dále sestávají z 21% DPH ve výši [částka]. V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalobci náklady ve výši [částka] a soud prvního stupně pochybil, pokud tyto náklady stanovil ve výši [částka].

26. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se výše nákladů řízení stanoví částkou [částka]; jinak v tomto výroku a ve výroku I. rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

27. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v odvolacím řízení účastníkem plně úspěšným a náleží mu proti žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení vznikly žalobci náklady za jeho právní zastoupení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z odměny za právní zastoupení žalobce, za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to za zastoupení žalobce při jednání odvolacího soudu dne [datum]. Odměna za uvedený úkon právní služby činí podle § 7 advokátního tarifu [částka] Náklady řízení dále sestávají z náhrady režijního paušálu za uvedený úkon právní služby ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady ztráty času jízdou právního zástupce žalobce k jednání odvolacího soudu a zpět v rozsahu čtyř půlhodin po [částka], celkem [částka] podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, z nákladů cestovného právního zástupce žalobce ve výši [částka] a z 21% DPH ve výši [částka] Náklady cestovného vznikly za jízdu vykonanou právním zástupcem žalobce ze sídla v [obec] k jednání odvolacího soudu a zpět osobním automobilem Subaru [registrační značka] průměrné spotřeby 7,8 litru paliva BA 98. Podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. náklady cestovného sestávají z paušální náhrady ve výši [částka] za 1 km jízdy, při ujetí celkem 194 km ve výši [částka] a z ceny spotřebovaných pohonných hmot ve výši [částka] při ceně paliva [částka] za 1 l. Z uvedených důvodů uložil odvolací soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce [částka].