Rozhodnutí 103 CO 5/2022-337

1. Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 12 C 129/2017-296 ze dne 31. 8. 2021 (dále též jen„ usnesení soudu prvního stupně“) zamítl žalobu pro zmatečnost podanou tomuto soudu (původní žalobkyní [jméno] [příjmení]) dne [datum] proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 10. 1. 2019, č. j. 12 C 129/2017-135 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 18 021 Kč do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám„ právního zástupce“ žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba pro zmatečnost podaná původní žalobkyní paní [jméno] [příjmení], jejímž právním nástupcem je současná žalobkyně, byla podána opožděně, neboť subjektivní tříměsíční lhůta ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu již uplynula, protože původní žalobkyni byl v řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2018, č. j. 12 C 129/2017-109 ustanoven opatrovník pro řízení - advokát Mgr. [jméno] [příjmení]; toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení bylo následně aktuálnímu opatrovníkovi původní žalobkyně doručeno dne [datum]. Z toho důvodu není dán ani žalobkyní uplatňovaný zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyni [jméno] [příjmení] (dále též jen„ původní žalobkyně“) byl řádně za řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů a žalobou pro zmatečnost napadené usnesení o zastavení řízení bylo řádně doručeno tomuto opatrovníku. Současně se žalobkyně o uplatněném důvodu zmatečnosti dozvěděla nejpozději dne [datum], když tohoto dne podala proti předmětnému napadenému usnesení soudu prvního stupně rovněž žalobu na obnovu řízení. Předmětná žaloba pro zmatečnost přitom byla podána až dne [datum]. Jestliže žalobkyně namítala, že mělo být zahájeno řízení o omezení svéprávnosti původní žalobkyně, tak dle soudu prvního stupně„ soud samozřejmě mohl učinit podnět opatrovnickému soudu k zahájení tohoto řízení, avšak tuto povinnost mu zákon neukládá“. To, že soud neučinil takový podnět, není zákonným důvodem zmatečnosti. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost zamítl.

2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, kterým jej napadla v celém rozsahu. V odvolání namítá, že měl-li soud v původním řízení vedeném mezi původní žalobkyní [jméno] [příjmení] a žalovaným, o určení vlastnického práva k nemovitostem, pochybnosti o schopnosti původní žalobkyně před soudem samostatně jednat, měl jí ustanovit opatrovníka, jestliže by hrozilo nebezpečí z prodlení. Současně měl dát podnět k zahájení řízení o svéprávnosti a vyčkat jeho výsledků. Soud však takto nepostupoval. Tím naplnil zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyně nemohla před soudem vystupovat a nebyla řádně zastoupena. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Lhůta pro podání této žaloby ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu není vázána na okamžik, ke kterému se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, ale na okamžik, ke kterému odpadla překážka, pro kterou nemohl účastník před soudem samostatně jednat nebo vystupovat. Za takový okamžik lze považovat až nabytí právní moci usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-223 ze dne 17. 2. 2021, jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že namísto původní žalobkyně je v řízení pokračováno právě se žalobkyní; toto usnesení nabylo právní moci [datum] Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost tak běžela až do [datum]; tuto lhůtu žalobkyně dodržela. Původní žalobkyně jako osoba, jejíž svéprávnost nebyla ke dni podání žaloby o určení vlastnického práva jakkoliv omezena, byla v souladu s § 20 odst. 1 občanského soudního řádu nadána plnou procesní způsobilostí. Byla proto oprávněna udělit plnou moc obecné zmocněnkyni - své dceři (současné žalobkyni) k zastupování v původním řízení o určení vlastnického práva. Současně znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne [datum] [číslo] dospívá k závěru, že demence byla u původní žalobkyně diagnostikována až v roce 2018 a že (na základě předložené [anonymizováno] dokumentace) ke dni [datum] i [datum] (datum podpisu původní žaloby o určení a udělení plné moci původní žalobkyní) původní žalobkyně netrpěla [anonymizováno] poruchou, pro kterou by nebyla způsobilá činit právní jednání (odstoupit od darovací smlouvy, udělit plnou moc žalobkyni k zastupování, podat předmětnou žalobu o určení vlastnického práva). Současně pojmovým znakem zastoupení založeného rozhodnutím soudu je, že vztah mezi zástupcem a zastoupených trvá jen do té doby, než pominou [anonymizováno] důvody, pro které se účastník nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, resp. do doby, než přestane platit, že taková osoba takové zastoupení potřebuje. Odpadne-li taková podmínka, zaniká tím současně oprávnění opatrovníka dále jménem účastníka jednat. Důvody pro zastupování žalobkyně přitom vůbec neexistovaly. Předchozí znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je nepřesvědčivý. Je zřejmé, že„ v původním řízení ve věci samé nebylo či nemuselo být namístě původní žalobkyni ustanovit opatrovníka, a tím jí odejmout možnost se původního řízení jakkoliv účastnit“. V původním řízení o určení vlastnického práva tak zdravotní stav původní žalobkyně nevyžadoval, aby jí byl ustanoven opatrovník. Současně usnesením soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-109 ze dne 6. 11. 2018 byl původní žalobkyni ustanoven opatrovníkem pro řízení advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. Ten následně, dle svého sdělení ze dne [datum], výkon advokacie pozastavil a on sám svým zástupcem určil advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Tento postup považuje žalobkyně za nezákonný, neboť„ neexistuje žádné zákonné zmocnění pro to, aby soudem ustanovený opatrovník pověřoval výkonem opatrovnictví původní žalobkyně třetí osobu“. Jestliže soudem ustanovený opatrovník pozbyl svou schopnost být opatrovníkem či jakkoliv jinak deklaroval svou nevůli opatrovníkem původní žalobkyni být, bylo povinností soudu prvního stupně zprostit jej výkonu funkce opatrovníka a následně ustanovit původní žalobkyni opatrovníka jiného. To však soud prvního stupně neučinil. Soud prvního stupně začal jednat s „ jakýmsi novým opatrovníkem“, který ale ve skutečnosti opatrovníkem nebyl, nebyl ustanoven jako opatrovník původní žalobkyně soudem. Současně nebyl výkon opatrovnictví v řízení ve vztahu k právům původním žalobkyně veden řádně, opatrovník byl nečinný, a to jak„ ustanovený opatrovník, tak třetí osoba nezákonně opatrovníkem pověřená“. Nečinili ve věci samé žádný procesní úkon, byli nečinní. Z toho se podává, že původní žalobkyně v důsledku takového postupu soudu nemohla před soudem vystupovat a nebyla ani řádně zastoupena. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 o zastavení (původního) řízení o určení vlastnictví nebylo původní žalobkyni ani řádně doručeno. Žalobkyně proto navrhla usnesení soudu prvního stupně zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného. Zdůrazňuje, že zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není naplněn, neboť v době vydání žalobou pro zmatečnost napadeného usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 byla původní žalobkyně řádně zastoupena, a to soudem ustanoveným opatrovníkem pro řízení, respektive jeho zástupcem. Tento opatrovník byl oprávněn původní žalobkyni zastupovat nejen v řízení o původní žalobě, nýbrž také v případném odvolacím či dovolacím řízení. Překážka, pro kterou původní žalobkyně nemohla před soudem samostatně jednat, odpadla již tím, že jí byl právě ustanoven tento opatrovník pro řízení usnesením, které nabylo právní moci dne [datum], tedy ještě před vydáním rozhodnutí, kterým bylo řízení o určení vlastnictví skončeno. Nabízí se otázka, zda současná žalobkyně mohla původní žalobkyni vůbec v řízení o určení vlastnického práva zastupovat, jestliže ve smyslu § 32 odst. 2 občanského soudního řádu zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Mezi těmito osobami probíhal v letech 2015 2017 soudní spor o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 155/2015, v němž současná žalobkyně vystupovala jako žalobkyně a původní žalobkyně jako žalovaná; je tedy zřejmé, že zájmy současné žalobkyně byly v rozporu se zájmy původní žalobkyně, jíž měla být v řízení obecnou zmocněnkyní. Soudem původní žalobkyni ustanovený opatrovník jí byl ustanoven k tomu, aby hájil kvalifikovaněji její práva a zájmy; tato skutečnost současně nijak nebránila tomu, aby původní žalobkyně uplatňovala v řízení svá práva rovněž přímo, nebylo jí tím znemožněno vystupovat před soudem. Žalobkyně si navíc protiřečí, pokud současně tvrdí, že původní žalobkyně byla nadána plnou procesní způsobilostí a byla na základě plné moci zastoupena, coby obecným zmocněncem, současnou žalobkyní, a na druhou stranou uplatňuje důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, který předpokládá, že původní žalobkyně naopak procesní způsobilost neměla. Soudem ustanovený opatrovník advokát Mgr. [jméno] [příjmení] byl oprávněn ve smyslu § 26 odst. 1, § 27 odst. 1 zákona o advokacii při svém pozastavení výkonu advokacie, tedy nastala-li mu překážka ve vykonávání advokacie, ustanovit svým zástupcem jiného advokáta po dohodě s ním. Na tohoto jím ustanoveného zástupce přešla práva a postavení ustanoveného opatrovníka původní žalobkyně. Jestliže poté, co advokát Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum] sdělil soudu prvního stupně v původním řízení, že u něj došlo k pozastavení výkonu advokacie a že svým zástupcem určil advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], soud prvního stupně neučinil jiné opatření, přešla práva a povinnosti advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] vyplývající z opatrovnictví původní žalobkyně v řízení na jeho takto ustanoveného zástupce ze zákona. Žalovaný současně poukázal na to, že na základě další žaloby podané přímo žalobkyní proti žalovanému, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 222/2020, je vedeno řízení o určení vlastnického práva k týmž nemovitostem, na základě téhož odvolání daru původní žalobkyně; toto řízení je v současné době přerušeno. Jestliže by proto žalobou pro zmatečnost napadené usnesení bylo odklizeno, došlo by k situaci, že by u soudu probíhala dvě řízení o téže věci, což je v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobkyně neopodstatněným.

5. V dané věci byla soudu prvního stupně podána dne [datum] žaloba pro zmatečnost (k poštovní přepravě podána dne [datum]) proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019, a to původní žalobkyní [jméno] [příjmení], zastoupenou zmocněnkyní [jméno] [příjmení], která tento procesní úkon, jménem žalobkyně (coby její tvrzená zástupkyně v řízení) učinila. Původní žalobkyně dne [datum] zemřela, tedy ztratila způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu - § 19 o.s.ř.) v průběhu řízení. Usnesením soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-223 ze dne 17. 2. 2021, které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto dle § 107 odst. 1, 2 o.s.ř., že soud bude v řízení pokračovat na straně žalobkyně se současnou žalobkyní [jméno] [příjmení].

6. Usnesením Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 došlo k zastavení řízení o určení vlastnického práva ke v žalobě blíže specifikovaným nemovitostem, zahájenému žalobou podanou původní žalobkyní [jméno] [příjmení] proti žalovanému, s odůvodněním, že původní žalobkyně odvolala platně a účinně dopisem ze dne [datum] dar těchto nemovitostí učiněný v minulosti žalovanému. V průběhu tohoto řízení soud prvního stupně usnesením č. j. 12 C 129/2017-109 ze dne 6. 11. 2018, které mělo (podle potvrzení ve spise) nabýt právní dne [datum], ustanovil původní žalobkyni podle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. opatrovníkem pro řízení advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], s odůvodněním, že původní žalobkyně je stižena duševní poruchou, a ze [anonymizováno] důvodů se tak nemůže, nikoliv jen po přechodnou dobu, účastnit soudního řízení; tento závěr učinil s odkazem na znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

7. Dne [datum] ustanovený opatrovník původní žalobkyně advokát Mgr. [jméno] [příjmení] sdělil soudu, že ode dne [datum] bude mít pozastaven výkon advokacie a že podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o advokacii určil svým zástupcem advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně své usnesení č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 tak následně doručoval nikoliv ustanovenému opatrovníkovi advokátu Mgr. [jméno] [příjmení], ale toliko tomuto určenému zástupci advokátu JUDr. [jméno] [příjmení], jemuž bylo doručeno dne [datum]. Dále bylo doručeno zástupci žalovaného advokátu Mgr. [jméno] [jméno] dne [datum]. Jiným osobám předmětné usnesení soudu prvního stupně doručováno nebylo; nebylo tak doručováno (a doručeno) ani samotné žalobkyni. Soud prvního stupně následně usnesením č. j. 12 C 129/2017-141 ze dne 11. 3. 2019 přiznal, coby ustanovenému opatrovníku, advokátu JUDr. [jméno] [příjmení] odměnu za výkon funkce opatrovníka původní žalobkyně.

8. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum] (č. l. 181 spisu) a z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně původní žalobkyně odvolací soud zjistil, že ohledně původní žalobkyně [jméno] [příjmení] nebylo vedeno až do její smrti dne [datum] řízení o omezení její svéprávnosti.

9. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 91-97 spisu) odvolací soud zjistil, že tento znalec uzavřel, že ke dni vyšetření původní žalobkyně [jméno] [příjmení] tato trpěla vaskulární demencí, v důsledku narušení psychických funkcí byla aktuálně její schopnost činit právní úkony vymizelá. Ke dni [datum] již demencí trpěla, k datu [datum] byly také přítomny poruchy paměti nejspíše ve stadiu lehké demence. Žalobkyně dle znalce nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání již ke dni [datum].

10. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum] (č. l. 267-280 spisu) odvolací soud zjistil, že tento znalec uzavírá, že původní žalobkyně [jméno] [příjmení], ke dni [datum] ani [datum] netrpěla duševní poruchou, pro kterou by nebyla způsobilá činit právní jednání (odstoupit od darovací smlouvy, udělit plnou moc své dceři [jméno] [příjmení] k zastupování, podat žalobu o vrácení daru) - byla schopna rozpoznat následky těchto svých právních jednání. Závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] nejsou podloženy [anonymizováno] dokumentací. Není k dispozici žádná [anonymizováno] dokumentace, která by svědčila pro demenci v rozhodném období [datum] a [datum] nebo před ním. Na základě demence přítomné prokazatelně od roku 2018 nelze zpochybňovat právní jednání učiněná v letech 2016 a 2017.

11. Z webových stránek České advokátní komory (č. l. 321 spisu) a ze sdělení České advokátní komory ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že advokát Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo [číslo advokáta] má pozastavený výkon advokacie od [datum], od stejného data je jeho zástupcem advokát JUDr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo [číslo advokáta]. Totéž se podává ze sdělení JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ze dne [datum] a z dohody o ustanovení zástupce uzavřené dne [datum] mezi advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], v níž se tito dva advokáti dohodli, že podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o advokacii po dobu překážky ve výkonu advokacie na straně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] tento ustanovuje svým zástupcem advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

12. Ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a z výpisu stavu řízení na č. l. 331 spisu se podává, že řízení vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 16 C 222/2020 je nadále ve stavu přerušeno.

13. Shora uvedená zjištění jsou dostatečná pro posouzení opodstatněnosti předmětné žaloby pro zmatečnost.

14. Odvolací soud předně uzavřel, že usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019, které je napadeno předmětnou žalobou pro zmatečnost (dále též jen„ předmětné usnesení“) není dosud v právní moci, neboť nebylo řádně doručeno. V dané věci byl původní žalobkyni [jméno] [příjmení] soudem prvního stupně v (původním) řízení - zahájeném žalobou o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, podanou soudu prvního stupně dne [datum], datovanou dne [datum], stejně jako plná moc, kterou původní žalobkyně měla zmocnit svou dceru [jméno] [příjmení] (současnou žalobkyni) k zastupování své osoby v uvedeném řízení -, ustanoven z důvodu, že procesní soud měl podezření (podpořené závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]), že žalobkyně může trpět duševní poruchou, pro kterýžto zdravotní důvod se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, opatrovníkem podle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. S tímto opatrovníkem, coby se zástupcem původní žalobkyně, soud nadále jednal a jemu doručil předmětné usnesení. Řízení o omezení ve svéprávnosti původní žalobkyně až do její smrti [datum] zahájeno nebylo. Za situace, kdy důvodem postupu soudu prvního stupně spočívajícího v ustanovení původní žalobkyni opatrovníka z uvedeného důvodu bylo toliko„ podezření“ na duševní poruchu znemožňující se nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení (aniž byla původní žalobkyně omezena ve svéprávnosti) a kdy zde zároveň v tomto směru neexistovalo nebezpečí z prodlení, které by vyžadovalo takový zásah soudu prvního stupně, nutno dospět k závěru, že – z pohledu ustanovení § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu – bylo třeba předmětné usnesení doručit rovněž samé původní žalobkyni. Ustanovení § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu totiž neukládá soudu povinnost doručovat soudní písemnosti rovněž účastníku, jemuž byl ustanoven opatrovník ze zdravotních důvodů způsobujících to, že takový účastník není nikoliv jen po přechodnou dobu schopen účastnit se řízení, jen v případě, že těmito [anonymizováno] důvody je postižení duševní poruchou. V dané věci však existovalo pouze podezření na duševní poruchu (původní žalobkyně nebyla omezena ve svéprávnosti, ani toto řízení nebylo zahájeno; proti závěrům znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] hovoří závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.). Neexistovalo současně nebezpečí z prodlení, které by takový postup spočívající v ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř., namísto přerušení řízení, dání podnětu k zahájení řízení o omezení svéprávnosti a vyčkání případného ustanovení opatrovníka hmotněprávního, vyžadovalo. S ohledem na to a s přihlédnutím k tomu, že institut opatrovníka pro řízení dle § 29 o.s.ř. slouží k posílení procesní ochrany práv účastníka řízení, jemuž je takto ustanovován, nutno uzavřít, že soud však postupoval procesně přípustným způsobem, jestliže původní žalobkyni opatrovníka pro řízení k ochraně jejích práv dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. ustanovil, avšak ve smyslu § 50b odst. 4 písm. d) občanského soudního řádu měly býti písemnosti v původním řízení, včetně předmětného usnesení napadeného žalobou pro zmatečnost, doručovány souběžně i samotné původní žalobkyni tak, aby mohla řádným způsobem na řízení participovat. To se však nestalo, předmětné usnesení samé původní žalobkyni doručeno nebylo, není proto dosud v právní moci.

15. Z toho se podává, že žaloba pro zmatečnost, jako mimořádný opravný prostředek směřující proti pravomocným rozhodnutím soudu (srov. § 229 o.s.ř.), není v daném případě opodstatněná již z toho důvodu, že jí napadené předmětné usnesení není dosud pravomocné. Již proto je usnesení soudu prvního stupně, jímž byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta, věcně správné.

16. S ohledem na tento závěr není namístě uvažovat o dodržení lhůty k včasnému podání žaloby pro zmatečnost dle § 234 odst. 3 o.s.ř.; neboť tato lhůta dosud ani nezačala běžet.

17. Současně nutno uzavřít, že postupoval-li soud prvního stupně v původním řízení uvedeným způsobem a žalobkyni ustanovil opatrovníka k posílení ochrany jejích procesních práv dle § 29 odst. 3, 4 o. s. ř., postupoval procesně přípustným způsobem; zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zde naplněn není. Účastník – původní žalobkyně byla v původním řízení řádně zastoupena právě ustanoveným opatrovníkem dle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. – advokátem. Ustanovení tohoto opatrovníka sloužilo k posílení jejích procesních práv; představovalo její řádné zastoupení v řízení. Případný zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 3 o.s.ř. není naplněn již jen proto, že předmětné usnesení, které je žalobou pro zmatečnost napadeno, není rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé.

18. Lze souhlasit s postupem soudu prvního stupně v původním řízení (a argumentací žalovaného v tomto odvolacím řízení), že jestliže ke dni [datum] ustanovený opatrovník advokát Mgr. [jméno] [příjmení] pozastavil výkon své advokacie a na základě dohody s ním ustanovil svým zástupcem advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], došlo ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen„ zákon o advokacii“) tímto ustanovením zástupce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] k procesnímu účinku, že nadále výkon práv ustanoveného opatrovníka původní žalobkyně v řízení začal vykonávat advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. Jestliže mu tak předmětné usnesení napadené žalobou pro zmatečnost bylo coby opatrovníku původní žalobkyně doručeno, stalo se tak správně (procesně účinně).

19. Podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 31. 12. 2020, brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce [příjmení] s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

20. Podle ustanovení § 27 odst. 2 věta prvá a druhá zákona o advokacii nedohodne-li se zástupce advokáta, určený [příjmení] podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v [anonymizováno] řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů.

21. Překážkou ve vykonávání advokacie je pozastavení výkonu advokacie.

22. V případě (výjimky z pravidla), že advokát, kterému brání překážka ve vykonávání advokacie, neuzavře dohodu o ustanovení svého zástupce s takovým svým zástupcem do jednoho měsíce, je zde, v důsledku určení takového zástupce Českou advokátní komorou, stanoven ten procesní následek („ průmět“ do občanského soudního řízení), že takto určený zástupce přejímá postavení dosavadního zástupce, včetně zastupování klienta v řízení před soudy a práv a povinností z toho vyplývajících, a to i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen ustanovením podle zvláštních právních předpisů (v daném případě dle § 29 o.s.ř.). Tím spíše to musí platit (argumentem od menšího k většímu) pro zásadu či pravidlo, kdy k určení takového zástupce advokáta dojde na základě (zásadně zákonem preferované) dohody uzavřené mezi těmito advokáty, jako se tomu stalo v daném případě.

23. Jinými slovy, odvolací soud uzavírá, že účinky stanovené v § 27 odst. 2 věta prvá a druhá zákona o advokacii výslovně toliko pro případ § 27 odst. 1 věty druhé zákona o advokacii (představující výjimku ze zásady, jak má být zástupce advokáta v případě, kdy mu překážka brání ve vykonávání advokacie, ustanovován) platí i pro případ, kdy je určení zástupce advokáta provedeno zásadně předpokládaným způsobem - na základě dohody obou advokátů.

24. Z toho se podává, že původní žalobkyně byla řádně zastoupena opatrovníkem i po datu [datum], a to (původním opatrovníkem ustanoveným zástupcem dle § 27 odst. 1 zákona o advokacii) advokátem JUDr. [jméno] [příjmení].

25. Ze shora uvedeného se podává závěr, že žaloba pro zmatečnost podaná žalobkyní (původní žalobkyní) proti předmětnému usnesení není opodstatněná. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu účastníků, který odpovídá ustanovení § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., za použití § 235a odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný byl plně procesně úspěšný, náleží mu tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně; jejich výši správně stanovil. V podrobnostech se odkazuje na odůvodnění usnesení soudu prvního stupně.

26. Na soudu prvního stupně bude následně, aby své předmětné (dosud nepravomocné) usnesení napadené žalobou pro zmatečnost č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 řádně doručil žalobkyni (když původní žalobkyni mělo být doručeno a doručeno nebylo).

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., za použití § 235a odst. 2 o.s.ř. I v odvolacím řízení, s ohledem na jeho předmět a výsledky, byl plně procesně úspěšný žalovaný; náleží mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Ty představuje: odměna zástupce – advokáta za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč + DPH (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu), 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč + 21% DPH; to vše dle § 6, § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g), k ), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o.s.ř.; celkem náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení žalovaného 8 228 Kč. Jejich zaplacení odvolací soud uložil žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř.