o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 13 C 288/2021-52 ze dne 26. dubna 2022

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem č. j. 13 C 288/2021-52 ze dne 26. 4. 2022 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 32 962 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 112 Kč od [datum] do zaplacení a částku 66 029 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 66 029 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení 4 560 Kč (výrok II). Soud prvního stupně uzavřel, že účastníci - žalobce coby pojistitel a žalovaný coby pojistník - uzavřeli dne [datum] hromadnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, na jejímž základě bylo postupně sjednáno pojištění 25 vozidel blíže vyjmenovaných v přílohách smlouvy (v odůvodnění rozsudku blíže označených) s tím, že za jejich pojištění žalovaný na pojistném za období [datum] až [datum] dluží částku 33 074 Kč; žalobce však na této pohledávce požaduje částku toliko 32 962 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] další pojistnou smlouvu [číslo] ve smyslu § 2758 občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik, smlouva byla uzavřena na dobu určitou s počátkem pojištění [datum] a koncem pojištění [datum], za sjednané celkové roční pojistné 218 249 Kč, hrazené jako čtvrtletní pojistné ve výši 54 448 Kč k [datum], ve výši 54 600 Kč k [datum], k [datum] a k [datum]. Následně byly uzavřeny dodatky k této pojistné smlouvě: dodatkem [číslo] ze dne [datum] došlo k zúžení rozsahu pojištění a k ponížení pojistného o 27 190 Kč na částku 191 210 Kč ročně, a současně k zúžení rozsahu pojištění; dodatkem [číslo] ze dne [datum] došlo k rozšíření rozsahu pojištění a navýšení pojistného o 51 480 Kč, tj. na částku 242 651 Kč ročně. Ke změně výše pojistného docházelo vždy na základě dohody účastníků, s ohledem na změnu rozsahu pojištěných vozidel. Žalovanému byla zaslána dne [datum] upomínka pro neplacení pojistného. Žalobce má vůči žalovanému z titulu této pojistné smlouvy nárok za období [datum] až [datum] na dlužné pojistné 66 029 Kč; žalovaný na předepsané pojistné ve výši 202 766 Kč uhradil pouze částku 136 737 Kč (období [datum] až [datum] žalovaný uhradil pouze zčásti ve výši 27 001 Kč, k úhradě zbývá 33 671 Kč, období [datum] až [datum] žalovaný neuhradil vůbec, k úhradě zde zbývá 32 358 Kč; dohromady tak částka 66 029 Kč). Žalovaný je s plněním uvedených dluhů v prodlení, žalobci tak náleží (zákonný) úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. - období, za něž se žalobce úroku z prodlení domáhá, je obdobím, kdy žalovaný byl s plněním v prodlení. Žalobou uplatněné pohledávky promlčeny nejsou, neboť v případě prvé pojistné smlouvy začala pohledávka na pojistném vznikat nejprve od [datum], dopadá na ni tříletá promlčecí lhůta ve smyslu § 629 odst. 1 občanského zákoníku, s ohledem na datum podání žaloby ([datum]) ještě k tomuto datu neproběhla. U posléze uvedené pojistné smlouvy tříletá promlčecí doba pohledávky na pojistném počala plynout dnem [datum], proto rovněž k datu podání žaloby neproběhla. Kompenzační námitka uplatněná žalovaným před soudem prvního stupně byla uvedena toliko neurčitě a obecně, a proto nezpůsobile ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku: žalovaný toliko uvedl, že„ má vůči žalobci nárok ve výši cca 300 000 Kč“, přes poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. nedoplnil rozhodné skutečnosti, nenavrhl důkazy k jejich prokázání ohledně specifikace této protipohledávky.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, kterým jej napadl v celém rozsahu. V odvolání namítá, že soud prvního stupně„ opomenul zásadně nejvýznamnější položku“, kterou byla„ likvidace pojistné události ve prospěch žalovaného, a to ve výši 300 000 Kč, z titulu stejné hromadné pojistné smlouvy [číslo]“. Žalovaný při jednání soudu prvního stupně přitom uvedl důvod zvláštního zřetele hodný, který by odůvodnil výjimečné odročení jednání a poskytnutí mu dodatečné lhůty pro doložení všech relevantních důkazů ve věci samé. Tímto důvodem byla skutečnost, že nastala změna ve vedení společnosti. Soud prvního stupně však žalovanému takovou lhůtu„ k specifikaci jeho procesní obrany“ neposkytl, proto se jeví jeho rozhodnutí jako přepjatě formalistické. Neposkytnutím prostoru pro označení důkazů na svoji obranu soud žalovanému znemožnil faktické rozhodnutí na základě„ objektivního stavu“. Žalovanému bylo poskytnuto poučení o koncentraci řízení„ při přípravném řízení ve věci samé“, ačkoliv žalovaný označil započitatelnou pohledávku, její výši a účastníky z dané pohledávky. Žalobce přitom„ neprokázal“, že zaslala žalovanému oznámení o započtení ve vztahu k jednotlivým pohledávkám, neprokázala, že započtené pohledávky byly doručeny do sféry žalovaného. Žalobce rovněž neprokázal, že zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný neobdržel jakoukoliv z těchto písemností. Náhrada nákladů řízení přitom vyžaduje předžalobní upomínku ve smyslu občanského soudního řádu. Žalovaný proto navrhl rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Uvedl, že vůči žalovanému neeviduje žádný neuspokojený svůj závazek. Jestliže žalovaný vychází z toho, že nějaká taková pohledávka existuje, měl toto tvrdit již ve vyjádření k žalobě, případně doplnit svá tvrzení a navrhnout důkazy při prvním jednání ve věci, když předvolání k jednání obsahovalo poučení, že rozhodné skutečnosti je třeba uvést a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení tohoto jednání. Žalovaný toliko uvedl, že se má jednat o pohledávku„ cca 300 000 Kč“, přičemž nespecifikoval, zda se jedná o nárok na pojistné plnění, z jakého pojištění byl nárok žalovaným případně uplatněn a v jaké konkrétní výši má domnělý nárok být. Proto soud prvního stupně zcela správně k takto vznesené kompenzační námitce nepřihlédl, neboť pohledávka, která je nejistá nebo neurčitá, není k započtení způsobilá. Předmětem soudního řízení byl žalobcem uplatněný nárok na pojistné za poskytnutou pojistnou ochranu podle sjednaných pojistných smluv [číslo] [číslo]. Tento nárok žalobce svými listinami prokázal.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalovaného neopodstatněným.

5. Odvolatel – žalovaný obsahově uplatnil odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. c), e) o. s. ř. – řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; když soud nezohlednil žalovaným uplatněnou kompenzační námitku tvrzené protipohledávky a neposkytl žalovanému lhůtu k jejímu upřesnění a k doplnění označení důkazů k jejímu prokázání; – soud prvního stupně dospěl na základě důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, co do zjištění výše dluhů žalovaného na pojistném z obou pojistných smluv.

6. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně v řízení na základě provedených důkazů správně zjistil, že účastníci uzavřeli, žalobce coby pojistitel, žalovaný coby pojistník, dne [datum] hromadnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel [číslo] na jejímž základě bylo postupně sjednáno pojištění 25 vozidel specifikovaných v přílohách této pojistné smlouvy. S výjimkou dvou vozidel (u nichž zaniklo pojištění dohodou ke dni [datum]) zanikl ohledně zbylých vozidel pojistný vztah pro neplacení ke dni [datum], v důsledku předcházející zaslané upomínky z [datum] pro neplacení pojistného. Celkem za období trvání pojistného vztahu [datum] až [datum] bylo předepsáno pojistné 117 109 Kč, na které bylo ze strany žalovaného uhrazeno 84 147 Kč (z toho částka 23 760 Kč uhrazena zápočtem na pojistné plnění z pojistné události [číslo]). Žalovaný na pojistném z tohoto pojistného vztahu dluží za období od [datum] do [datum] částku 33 074 Kč.

7. Okolnost, zda tento pojistný vztah zanikl k [datum] či později není významná, neboť žalobce se domáhá dlužného pojistného toliko za období od [datum] do [datum]. Stejně tak není významné, zda došlo k platnému a účinnému zápočtu dluhu na pojistném za toto období v rozsahu částky 23 760 Kč, oproti nároku žalovaného na výplatu pojistného plnění z pojistné události [číslo] neboť žalobce se domáhá dlužného pojistného právě se zohledněním tohoto zápočtu (jako kdyby k platnému a účinnému zápočtu došlo), a v tomto směru si sám ponižuje svůj nárok na dlužném pojistném vůči žalovanému.

8. Dále účastníci, žalobce coby pojistitel a žalovaný coby pojistník, uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik žalovaného. Pojistné období bylo sjednáno od [datum], do [datum]. Celkové roční pojistné bylo sjednáno ve výši 218 249 Kč, splatné čtvrtletně, ke dni [datum] částka 54 448 Kč, ke dni [datum], [datum] a [datum] částka po 54 600 Kč. Dvěma dodatky z [datum] a [datum] byl změněn rozsah výše pojistného v souvislosti se změnou rozsahu pojištění. Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo roční pojistné poníženo na částku 191 210 Kč s tím, že mělo být hrazeno: ke dni [datum] částka 3 189 Kč, ke dni [datum] částka 48 780 Kč, ke dni [datum] a [datum] částka ve výši 47 802 Kč. Na základě dodatku [číslo] ze dne [datum] došlo k navýšení ročního pojistného na částku 242 691, která měla být hrazena: ke dni [datum] částka 3 318 Kč, ke dni [datum] a [datum] ve výši 60 672 Kč. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne [datum] pro neplacení pojistného s výzvou k zaplacení dluhu do jednoho měsíce od doručení. Žalovaný dluží žalobci z titulu této pojistné smlouvy částku 66 029 Kč, když za období [datum] až [datum] dluží 33 671 Kč a za období [datum] až [datum] dluží 32 358 Kč.

9. Shora uvedená skutková zjištění odpovídají provedeným důkazům (provedené důkazy soud prvního stupně správně a pečlivě hodnotil) a jsou dostatečná pro právní posouzení věci. V podrobnostech lze odkázat na skutková zjištění a skutkové závěry soudu prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku.

10. Ve vztahu k právnímu posouzení věci odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, uzavřel, že v dané věci byl ohledně prvé pojistné smlouvy mezi účastníky sjednán pojistný vztah (poměr) ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb. Povinností žalovaného coby pojistníka bylo hradit sjednané pojistné. Za dobu od [datum] do [datum] žalovaný dluží na tomto pojistném nejméně žalobou požadovanou částku 32 962 Kč. Ohledně druhé pojistné smlouvy účastníci sjednali pojistný vztah ve smyslu § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „občanský zákoník“). Žalovaný se coby pojistník zavázal hradit roční pojistné pro období [datum] až [datum] ve sjednané výši ve čtvrtletních splátkách. Za rozhodné období [datum] až [datum] neuhradil na tomto pojistném částku 66 029 Kč.

11. Žalovaný je s oběma plněními v prodlení, ve smyslu § 1970 občanského zákoníku má žalobce právo na úrok z prodlení. Období, za něž se tohoto úroku z prodlení žalobce domáhá (ohledně prvé smlouvy od [datum] do zaplacení, ohledně druhé smlouvy od [datum] do zaplacení), je obdobím, kdy žalovaný již s plněními v prodlení byl, výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Vzhledem k tomu, že pojistné období, za něž mělo být dlužné pojistné uhrazeno, již uplynulo, a i při řádném skončení pojistného období by již nastala splatnost pojistného za něj příslušejícího dle sjednaných termínů splatnosti, není významné, zda pojistný vztah (pojistné období) skončilo v důsledku pojistitelem zaslaného oznámení o neplacení pojistného platně a účinně doručeného žalovanému dříve (k datu tak, jak je žalobou vymezeno), či nikoliv. Žalobce se domáhá dlužného pojistného za kratší období, než by mu (jinak) připadalo při řádném dokončení pojistného období.

13. Žalobce pak sám ponížil požadované plnění z prvého pojistného vztahu v důsledku tvrzeného započtení případné protipohledávky žalovaného na výplatu pojistného plnění z pojistné události. Žalobce tak zde žádá na pojistném, které by mu jinak náleželo, méně. Proto není významné, zda k takovému započtení„ ve skutečnosti“ došlo, platně a účinně.

14. Odvolací soud dále, shodně se soudem prvního stupně, uzavřel, že žalovaný uplatnil tvrzenou protipohledávku„ cca 300 000 Kč“ na pojistné plnění neurčitým způsobem. V důsledku toho takto uplatněná protipohledávka není způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaný přitom již v rámci podaného odůvodnění odporu ze dne [datum] proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že žalobce žalovanému„ neuhradil poškození vozidel z pojištění dle sjednané smlouvy“, s tím, že žalobce„ vede čísla pojistných událostí k jednotlivým případům a jakou částku má vyčleněnou pro úhradu k jednotlivým škodám dle zákona“. Již v té době byla v obchodním rejstříku zapsána jako jednatelka žalovaného paní [jméno] [příjmení] (již od [datum]), která je nadále jednatelkou žalovaného, vedle dalšího jednatele pana [jméno] [příjmení] (se zapsaným dnem vzniku funkce [datum]). Žalovaný tedy disponoval a disponuje statutárními orgány oprávněnými za něj jednat. Při jednání soudu prvního stupně dne [datum] žalovaný toliko obecně vznesl„ kompenzační námitku vůči žalobci, když žalovaný má za žalobcem nárok ve výši cca 300 000 Kč, který specifikuje ve lhůtě 30 dnů od dnešního jednání“. Uvedl, že„ žalobce měl ukončit ještě jinou likvidaci, jedná se o další pojistnou událost, přičemž nárok žalovaného činí cca 300 000 Kč“. Blíže tuto svou tvrzenou protipohledávku nespecifikoval; tato tvrzená pohledávka je tedy neurčitá, nedošlo k platnému a účinnému započtení ve smyslu § 1987 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Nebyl dán důvod jednání k žádosti žalovaného z tohoto důvodu odročovat. Žalovaný měl dostatek času tuto svou procesní obranu učinit určitým a srozumitelným způsobem. Předmětem řízení byly a jsou toliko žalobcem uplatněné pohledávky na dlužné pojistné. Žalovaný přitom při uvedeném jednání byl zastoupen zástupcem – advokátem (srovnej též § 118a odst. 4 o. s. ř.). Za situace, kdy nebyl žalovaným způsobilým způsobem učiněn zápočet protipohledávky (která nebyla předmětem řízení; šlo o„ pouhou“ procesní obranu žalovaného formou kompenzační námitky), nebylo ani důvodu žalovanému ve vztahu k této tvrzené neurčité protipohledávce poskytovat poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.; jestliže tak soud prvého stupně přesto učinil, činil tak nad rámec svých procesních povinností a ku prospěchu procesních práv žalovaného. Tím spíše nebyl důvod jednání k žádosti žalovaného„ za účelem bližší specifikace“ protipohledávky odročovat. Soud prvního stupně tak v řízení postupoval procesně korektním způsobem; navíc respektujícím zásadu, že věc je třeba rozhodnout zásadně při jediném jednání (srov. § 114a odst. 1 o.s.ř.; viz též procesní principy rychlosti a hospodárnosti řízení).

15. Jestliže soud prvního stupně až v závěrečném návrhu ze strany žalovaného vznesený poukaz na to, že„ v daném případě není vyloučeno ani promlčení jednotlivých nároků“, posoudil jako námitku promlčení, správně ji vyhodnotil v tom směru, že ve smyslu § 609, § 619 odst. 1 a § 629 odst. 1 občanského zákoníku ani jedna z pohledávek pojistného uplatněných žalobcem není promlčena, neboť ke dni podání žaloby ([datum]) neproběhla ani u jedné pohledávky promlčecí tříletá doba. V podrobnostech lze odkázat zcela na správné právní posouzení věci soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku.

16. Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud dle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správný potvrdil, a to včetně věcně správného výroku II. o náhradě nákladů řízení, který odpovídá ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 1, 3 o.s.ř. a § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V podrobnostech lze rovněž odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalobcem ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslána žalovanému na jeho adresu sídla (zde stačí její zaslání, nikoliv doručení); navíc procesní postoj žalovaného v řízení od počátku byl takový, že žalobou uplatněné pohledávky neuznával.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, 3, § 142 odst. 1 o.s.ř. I v odvolacím řízení – s ohledem na jeho předmět a výsledky – byl žalobce plně procesně úspěšný, náleží mu proto plná náhrada účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému. Ty představuje náhrada, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, a to za vyjádření k odvolání ve výši 300 Kč dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení žalobci odvolací soud uložil žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.