Rozhodnutí 102 CO 23/2022-66
JUDr. Ljubomír Drápal · Rozhodnutí ze dne 22. 11. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudkyň Mgr. Kateřiny Staré a Mgr. Hany Říhové ve věci pozůstalosti
po: [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] a zemřelý dne [datum],
posledně bytem v [obec] - [část obce], [ulice a číslo]
za účasti: 1) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum],
bytem v [obec], [obec a číslo],
zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem
se sídlem v [obec], [ulice a číslo],
2) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum],
bytem v [obec], [ulice a číslo],
o odvolání účastnice 1) [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 25. května 2022 č.j. 10 D 205/2022-48
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 21.2.2022 č.j. 10 D 205/2022-2. Provedením úkonů v řízení byl pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], notář v [obec] (§ 101 odst.2 z.ř.s.).
2. V průběhu řízení o pozůstalosti vyšlo najevo, že zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti. Jako dědičky ze zákonné dědické posloupnosti byly zjištěny manželka zůstavitele [jméno] [příjmení] a zůstavitelova dcera [jméno] [příjmení].
3. Okresní soud v Mělníku - poté, co dědičky, které "přijaly" dědictví a uplatnily výhradu soupisu, při jednání před soudním komisařem dne [datum] neuzavřely dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitele a účastnice 1) ani dohodu o vypořádání pozůstalosti - usnesením ze dne 25.5.2022 č.j. 10 D 205/2022-48 určil, "obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky [jméno] [příjmení] na částku 139.850,12 Kč (výrok I.), určil, že "Pozůstalé manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], ze společného jmění manželů patří spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 (slovy: polovina) na následujícím": (majetku patřícím do SJM, který uvedl), že "pozůstalé manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], ze společného jmění manželů dále patří domácí a ostatní bytové zařízení zůstavitele" a že "do pozůstalosti ze společného jmění manželů patří spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 (slovy: polovina) na následujícím" (majetku patřícím do SJM, který uvedl) (výrok II.), určil "obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti na částku 69 925,06 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti na částku 40.666 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti na částku 29.259,06 Kč (výrok III.), potvrdil nabytí dědictví dědicům podle podílů tak, že
"a. [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], z pozůstalosti nabývá podíl 1/4 (slovy: jedna čtvrtina) na:" (majetku, který vyjmenoval),
"b. [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], z pozůstalosti nabývá podíl 1/4 (slovy: jedna čtvrtina) na:" (majetku, který vyjmenoval) a že účastnice [příjmení]) a 2) "jsou povinny se každá 1/2 (slovy: jednou polovinou) podílet na pasivech náklady pohřbu zůstavitele ve výši 40.666 Kč (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), a uložil účastnicím zaplatit soudnímu komisaři odměnu, hotové výdaje, náhradu za 21% DPH celkem ve výši 3 617,90 Kč tak, že každá "je povinna zaplatit celkovou částku ve výši 1 808,95 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení" (výrok VI.). O potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů dědičkám ze zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců rozhodl s odůvodněním, že nedošlo k rozdělení pozůstalosti ani k dohodě o výši dědických podílů.
4. Proti tomuto usnesení ve výroku IV. podala odvolání účastnice 1). Namítá, že před vydáním napadeného usnesení kontaktovala účastnici 2) s návrhem na uzavření dohody o "vypořádání dědictví" a že její návrh akceptovala. Odvolatelka se proto písemně obrátila na soudního komisaře, aby tuto dohodu akceptoval a aby nařídil ještě jedno ústní jednání. K nařízení ústního jednání ale nedošlo, notář na její návrh dohody nereagoval a rovnou vydal napadené usnesení, které nastoluje poměry pro účastníky "krajně nevýhodné" a vzniká obtížně řešitelný stav, kdy by měly postupovat společně, "což se jeví s ohledem na jejich vyhrocené vztahy jako přinejmenším problematické". Klade otázku, "do jaké míry byly případné formální důsledky neuzavření dohody o vypořádání SJM a dědictví a zejména praktické dopady takového postupu před notářem skutečně vysvětleny", a ona sama začala být srozuměna s "praktickými problémy vyplývajícími z prostého potvrzení dědictví až po uzavření věci před notářem". Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Účastnice 2) navrhla, aby bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Připustila původně možnost dohody mezi dědičkami a uvedla, že k návrhu dohody (vše přenechat účastnici 1) vyjma motocyklu a gramofonových desek jako památek na otce) došlo z jejího podnětu, ale poté, co byla "hrubě a arogantně slovně urážena", se rozhodla postupovat podle zákona a toto sdělila i telefonicky "notářce". Na základě podaného odvolání považuje za možné řešení jednorázové finanční vypořádání a uzavření dohody tak, aby se nemusely společně podílet na řešení pozůstalostních věcí. Proto požaduje 150 000 Kč a následně se "vzdá veškerých pozůstalostních věcí" po zůstaviteli.
6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, k němu oprávněnou osobou a proti takovému usnesení soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal usnesení v odvoláním napadeném (dotčeném) výroku IV. a řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 28 z.ř.s. a § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Výroky I., II. a III., které nebyly odvoláním napadeny, nabyly samostatně právní moci.
7. V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici (srov. § 185 odst. 1 písm. a) z.ř.s.) nebo potvrdí, že dědictví připadlo státu, jestliže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti (srov. § 185 odst. 1 písm. h) z.ř.s.). Jestliže zůstavitel zanechal více dědiců, kteří mají nejlepší prokázané dědické právo, může dojít buď k rozdělení pozůstalosti a k potvrzení nabytí dědictví více dědici podle rozdělení pozůstalosti (srov. § 185 odst. 1 písm. b) až f) z.ř.s.) nebo k potvrzení nabytí dědictví více dědici podle dědických podílů (srov. § 185 odst. 1 písm. g) z.ř.s.). K rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců může dojít podle nařízení zůstavitele nebo podle určení třetí osoby, kterou tím zůstavitel pověřil. Nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele nebo určením třetí osobou, může být pozůstalost rozdělena dohodou dědiců, popř. soudem, jestliže o to soud požádají všichni dědicové. Dohodu o rozdělení pozůstalosti je možné uzavřít jen před soudem nebo soudním komisařem v řízení o pozůstalosti. Dokud nebude dohoda, k níž došlo do protokolu u soudního komisaře nebo u soudu, podepsána jejími stranami, nelze k ní přihlédnout (srov. § 10 ZŘS). Jestliže se rozhodnutí soudu o vypořádání mezi dědici nestalo pravomocným, mohou dědicové i v odvolacím řízení navrhnout, aby byla schválena jejich dohoda o vypořádání dědictví. Dohoda o vypořádání pozůstalosti musí být určitá a srozumitelná; musí z ní mimo jiné bez pochybností vyplývat, jaký zůstavitelův majetek (jakou hmotnou nebo nehmotnou věc) každý z dědiců nabývá, jinak se k ní nepřihlíží, ledaže by dohoda byla ze strany dědiců dodatečně vyjasněna. Obsahuje-li dohoda závazek dědice vyplatit jinému dědici dědický podíl nebo jeho část v penězích, musí být sjednána také lhůta k plnění; je také možné, aby bylo sjednáno zajištění tohoto závazku, např. zástavním právem k věci z pozůstalosti.
8. V projednávané věci účastnice řízení dohodu o vypořádání pozůstalosti neuzavřely před soudem prvního stupně a neuzavřely ji ani během odvolacího řízení před soudem odvolacím. Vzhledem k tomu, že účastnice neuzavřely dohodu o vypořádání pozůstalosti, ani nepožádaly soud o rozdělení pozůstalosti a zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV., kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví účastnici 1) a 2) podle dědických podílů ze zákona, jako správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
9. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1 občanského soudního řádu a § 128 z.ř.s., když přiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků neodůvodňují ani okolnosti případu, ani důvody hodné zvláštního zřetele.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto usnesení ve výroku I. je možné podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.), a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Proti tomuto usnesení ve výroku II není dovolání přípustné.