Rozhodnutí 102 CO 19/2022-139
JUDr. Ljubomír Drápal · Rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudkyň Mgr. Daniely Jandové a Mgr. Hany Říhové ve věci projednání dědictví
po zůstavitelce: [jméno] [příjmení], narozená dne 23. listopadu [číslo]
a zemřelá dne [datum],
posledně bytem v [adresa],
za účasti navrhovatele: [jméno] [příjmení], [datum narození],
bytem v [obec], [ulice a číslo],
o odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 8. srpna 2022 č.j. 9 D 545/2022-123,
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se zamítá návrh [jméno] [příjmení] na doplnění soupisu jmění zůstavitelky a na doplnění usnesení býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30. května 1962 č.j. D 125/59-87, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]; jinak se potvrzuje.
1. Usnesením býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30.5.1962 č.j. D 125/59-87 bylo potvrzeno, že dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], nabyli jako dědicové ze zákona manžel zůstavitelky [jméno] [příjmení] (bytové zařízení a jednu pětinu veškerého ostatního jmění) a děti zůstavitelky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (každé jednu pětinu "majetku s výjimkou bytového zařízení"), a bylo vzato na vědomí prohlášení [jméno] [příjmení] st., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml. a [jméno] [příjmení], že proti přejímateli usedlosti [adresa] [jméno] [příjmení] ustanovenému usnesením býv. Státního notářství v [obec] ze dne [datum], potvrzeným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20.10.1960 P Co 299/60-65, neuplatňují nároky podílů ani nároky podle ustanovení § 7 a 8 zákona č. 139/1947 Sb.; podle toho vypořádání připadlo dědictví bytového zařízení manželu zůstavitelky [jméno] [příjmení] a veškeré ostatní jmění [jméno] [příjmení] "bez povinnosti vyplácet spoludědicům nějaké podíly". V usnesení je dále obsažen pokyn vložit ve složkách [číslo] pozemkové knihy pro kat. území [obec] a [číslo] poz. knihy pro [katastrální uzemí] na nedílnou polovici domku [adresa] v [obec] se stav. parc. čk. [anonymizováno] zahradou čk. [anonymizováno] a pozemku [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo] v [obec] a [anonymizováno] ve [obec] u [obec] připsanou [jméno] [příjmení], právo vlastnické [jméno] [příjmení] v ceně [číslo] Kčs.
2. Navrhovatel [jméno] [příjmení] se nyní návrhem ze dne [datum] domáhá, aby bylo zahájeno řízení o nově najevo vyšlém dědictví po [jméno] [příjmení] ohledně "nemovitostí zapsaných v [katastrální uzemí] a [obec].
3. Provedením úkonů v řízení o dodatečném projednání dědictví byl Okresním soudem v Příbrami pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], notář v [obec].
4. Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 8.8.2022 č.j. 9 D 545/2022-123 rozhodl, že "návrh na zahájení dodatečného řízení o dědictví se zamítá" a že Česká republika - Okresní soud v Příbrami je povinna zaplatit notáři Mgr. [jméno] [příjmení] odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové výši 1.312,85 Kč. Po zjištění, že nově najevo vyšlým majetkem zůstavitelky má být ideální polovina pozemků parcelní čísla [číslo] orná půda a [číslo] trvalý travní porost v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], vzal soud prvního stupně za prokázané, že podle srovnávacího sestavení parcel oba předmětné pozemky vznikly z původního pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci, a to parcely původního Pozemkového katastru (PK) parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], že - jak je zřejmé z "původního dědického spisu" - byla ideální polovina "předmětného pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] předmětem původního řízení o dědictví" a že tento majetek zdědil podle usnesení býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30.5.1962 č.j. D 125/59-87 syn zůstavitelky [jméno] [příjmení]; "je-li zůstavitelka dodnes zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník podílové jedné poloviny (1/2) pozemků parcelní čísla [číslo] orná půda a [číslo] trvalý travní porost v [katastrální uzemí], jedná se podle soudu prvního stupně o "nesprávný zápis, když vlastníkem tohoto majetku je ve skutečnosti [jméno] [anonymizováno]. Protože "zde tedy není žádný majetek zůstavitelky, který by nově vyšel najevo", návrh na zahájení dodatečného řízení o dědictví musel být zamítnut.
5. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Namítá, že "jde o odepření spravedlnosti", protože "je legitimní očekávat, že po proběhlém dědickém řízení dojde ke změně majetkových poměrů k převodu vlastnických práv ze zemřelého na dědice". Podle odvolatele je rozhodnutí nepřezkoumatelné, když není uvedeno, "ke kterému datu a proč došlo k přečíslování parcel, které byly předmětem dědictví a na základě jakého rozhodnutí a kterým orgánem". Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, k němu oprávněnou osobou a proti takovému usnesení soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 28 z.ř.s. a § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.
7. [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Pro dědění po této zůstavitelce, jakož i pro postup ohledně majetku dodatečně najevo vyšlého, je proto třeba i v současné době použít zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a v řízení o dědictví je třeba postupovat zásadně (v prvním stupni) podle zákona č. 142/1950 Sb. ve znění účinném do 31.8.1959 (dále jen "OSŘ1950").
8. Objeví-li se po potvrzení o nabytí dědictví nový majetek, učiní soud potřebná zajišťovací opatření, doplní soupis a podle potřeby i usnesení, kterým bylo nabytí dědictví potvrzeno (srov. § 339 OSŘ).
9. Z výše uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že podle ustanovení § 339 OSŘ je možné postupovat jen tehdy, jestliže se skutečně objevil po potvrzení nabytí dědictví usnesením soudu nový, dosud v dědickém řízení neznámý zůstavitelův majetek.
10. O majetku, který měl být podle navrhovatele "novým" majetkem zůstavitelky, vyšlo za řízení před soudem prvního stupně najevo, že se jedná o spoluvlastnický podíl (jednu polovinu) na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], dříve zapsaných jako louka č.kat. [anonymizováno] ve [obec] ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí]. Podklady k identifikaci uvedených pozemků si soud prvního stupně vyžádal od [stát. instituce], [stát. instituce]. Námitka odvolatele, že usnesení soudu prvního stupně není přezkoumatelné pro absenci údajů týkající se obnovy katastrálního operátu, není důvodná, protože tyto údaje nejsou pro projednání této věci podstatné, a podklady poskytnuté katastrálním úřadem založené ve spise nevzbuzují pochybnost o správnosti identifikace dotčených pozemků.
11. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že majetek považovaný navrhovatelem za "nově najevo vyšlé dědictví po [jméno] [anonymizováno] již byl předmětem původního projednání dědictví po zůstavitelce (podle usnesení býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30.5.1962 č.j. D 125/59-87 ho nabyl syn zůstavitelky [jméno] [příjmení]); závěr soudu prvního stupně o tom, že "zde tedy není žádný majetek zůstavitelky, který by nově vyšel najevo", je správný. Pochybení, na základě kterého nedošlo po skončení řízení o dědictví po zůstavitelce ke změně zápisu v pozemkové knize ohledně dotčených pozemků, nelze napravit "dodatečným projednáním dědictví" téhož majetku, jak požaduje odvolatel, ale provedením opravy údajů v katastru nemovitostí v souladu s usnesením býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30.5.1962 č.j. D 125/59-87.
12. Protože se neobjevil žádný nový majetek zůstavitelky, nebyly splněny předpoklady pro postup podle ustanovení § 339 OSŘ a tedy nejsou splněny předpoklady pro vyhovění návrhu na vedení řízení o dodatečném objeveném majetku. Soud prvního stupně však v rozporu s ustanovením § 339 OSŘ rozhodl, že "návrh na zahájení dodatečného řízení o dědictví se zamítá", ačkoliv správně měl rozhodnout o zamítnutí návrhu [jméno] [příjmení] na doplnění soupisu jmění zůstavitelky a na doplnění usnesení býv. Státního notářství v [obec] ze dne 30.5.1962 č.j. D 125/59, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]; odvolací soud proto podle ustanovení § 220 odst.1 písm.a) o.s.ř. v tomto směru změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I.
13. O odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za daň z přidané hodnoty pro notáře Mgr. [jméno] [příjmení] za úkony, které ve věci provedl jako soudní komisař, bylo rozhodnuto v souladu se zákonem. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. jako správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto usnesení je ve výroku, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, možné podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.), a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Proti tomuto usnesení ve výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, není dovolání přípustné.