Rozhodnutí 102 CO 15/2022-134

1. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 25.9.2020 č.j. 22 D 724/2020-3. Provedením úkonů v řízení byla pověřena Mgr. [jméno] [příjmení], notářka v [obec] (§ 101 odst. 2 z.ř.s.).

2. Okresní soud v Berouně - poté, co zjistil, že dědičkami zůstavitele jsou podle zákonné dědické posloupnosti účastnice 1), 2) a 3), které neuplatnily výhradu soupisu a které dne [datum] uzavřely při jednání před soudní komisařkou dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitele a jeho manželky (účastnice 1)) a dohodu o rozdělení pozůstalosti - usnesením ze dne 10.12.2020 č.j. 22 D 724/2020-45 stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manželky částkou 3 149 703,40 Kč, schválil dohodu o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, stanovil obvyklou cenu majetku částkou 1 578 851,70 Kč, výši dluhů částkou 26 859 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 1 551 992,70 Kč, schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti a potvrdil nabytí dědictví "v poměru [jméno] [příjmení] - jedna třetina, [jméno] [příjmení] - jedna třetina a [jméno] [příjmení] - jedna třetina, to vše ve smyslu schválené dohody", rozhodl o povinnosti dědiček zaplatit notářce Mgr. [příjmení] [příjmení] odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, každá ve výši 5 831,39 Kč; usnesení nabylo právní moci (podle potvrzení ve spise) dnem [datum].

3. Návrhem ze dne [datum] se účastnice 2) a 3) nyní domáhají "dodatečného projednání dědictví". Svůj návrh zdůvodnily zejména tím, že, jak "dodatečně zjistily", "předmětem projednání v dědickém řízení se nestal majetek zůstavitele představovaný finančními prostředky ve výši 500 000 Kč, které ke dni úmrtí zůstavitele tomuto náležely jako kupní cena z titulu prodeje jeho spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/4 pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], KP [obec] Okresní soud v Berouně poté vydal usnesení ze dne 17.3.2021 č.j. 22 D 724/2020-74, kterým "zahájil řízení o dědictví". Provedením úkonů v řízení pověřil opět Mgr. [jméno] [příjmení], notářku v [obec] (§ 101 odst. 2 z.ř.s.).

4. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 5.5.2022 č.j. 22 D 724/2020-107 rozhodl, že "doplňuje v dosavadním řízení vyhotovený seznam aktiv pozůstalosti o nárok zůstavitele na výplatu kupní ceny ve výši 1.500.000 Kč z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] za jím prodaný spoluvlastnický podíl o velikosti jedna čtvrtina (1/4) věcí nemovitých zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno] vedeném pro [územní celek] a k.ú. [obec] pod [příjmení] u [stát. instituce], [stát. instituce], a sice pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa] v části [územní celek] na tomto pozemku stojící, dále pozemku p. [číslo] (zahrada) a pozemku p. [číslo] (zahrada) ", a že se stanoví obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti, která činila původně 1.578.851,70 Kč a nově činí 1.500.000 Kč, celkem ve výši 3.078.851,70 Kč, výše pasiv a dluhů ve výši 26.859,00 Kč, a čistá hodnota pozůstalosti, která činila původně 1.551.992,70 Kč, nově činí 3.051.992,70 Kč. Soud prvního stupně dovodil, že se účastnice "neshodly na tom, zda část nevyplacené kupní ceny náležející zůstaviteli z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] a smlouvy o advokátní úschově uzavřené dne [datum] patří do aktiv pozůstalosti a v jaké výši"; podle tvrzení účastnic 2) a 3) měly být dodatečně objeveným aktivem finanční prostředky ve výši 500.000 Kč, které zůstaviteli "k datu jeho smrti" náležely jako kupní cena z titulu prodeje jeho spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/4 předmětných nemovitostí a které byly "po datu jeho úmrtí" zaslány na účet účastnice 1) podle smlouvy o advokátní úschově uzavřené účastníky kupní smlouvy, na kterou odkazovala kupní smlouva, která neobsahovala určení, jaká částka z celkové kupní ceny má být vyplacena jednotlivým prodávajícím (účet účastnice 1) byl pouze "platebním místem"), zatímco podle účastnice 1) se nejedná o dodatečně najevo vyšlý majetek zůstavitel, když ve skutečnosti šlo o dar od zůstavitele, který svůj podíl 1.500.000 Kč na kupní ceně rovnou daroval účastnicím tak, že nechal na účet účastnice 1) poslat částku 500.000 Kč a účastnicím 2) a 3) na jejich účty každé částku o 500.000 Kč vyšší, než na jako měly obdržet za prodej svých spoluvlastnických podílů. Podle "právního posouzení" soudu prvního stupně náleží do aktiv pozůstalosti pohledávka zůstavitele "z nevyplacené kupní ceny za jeho prodaný spoluvlastnický podíl předmětných věcí nemovitých ve výši 1.500.000 Kč, tedy ve výši odpovídající výši jeho spoluvlastnického podílu na předmětných věcech nemovitých", když k darování "jakékoliv části z kupní ceny náležející zůstaviteli" nemohlo "za jeho života" dojít ("majitelem finančních prostředků na účtu advokátní úschovy byli až do doby jejich vydání" byl jejich složitel - kupující), neboť k výplatě z účtu advokátní úschovy došlo až po smrti zůstavitele dne [datum].

5. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podaly účastnice 2) a 3) odvolání. Namítají, že "soud na základě účelového a nedoloženého tvrzení" účastnice 1) "vykonstruoval stav, že zůstavitel daroval každé z odvolatelek 500.000 Kč, a že by proto do aktiv pozůstalosti měla náležet pohledávka zůstavitele z nevyplacené kupní ceny za jeho prodaný spoluvlastnický podíl předmětných věcí nemovitých ve výši 1.500.000 Kč. Soud prvního stupně zřejmě vycházel z toho, že "kupní cena musí odpovídat výši převáděného spoluvlastnického podílu", to však z kupní smlouvy a ani ze smlouvy o advokátní úschově nevyplývá; ve skutečnosti byla účastníky smlouvy o advokátní úschově i účastníky kupní smlouvy sjednána dohoda, podle které "prodávající prodávají své spoluvlastnické podíly každý za konkrétní část kupní ceny vyjádřené ve smlouvě o úschově uvedením výše částky, kterou měl ten který prodávající za svůj spoluvlastnický podíl obdržet, aniž by taková dohoda zohledňovala výši převáděného spoluvlastnického podílu". Odvolatelky současně "nerozumějí" tomu, zda soud údajem o tom, že "práva a povinnosti manželky zůstavitele jako majitele poštovního účtu" připadla "do výlučného vlastnictví manželce zůstavitele", míní, že zařazením tohoto účtu do výlučného vlastnictví manželky zůstavitele mají manželce zůstavitele náležet i finanční prostředky zůstavitele na tento účet následně připsané, protože to nevyplývá z hmotného práva a ani neexistovala mezi dědici zůstavitele žádná taková dohoda. Účastnice 2) a 3) navrhují, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že "I. Doplňuje se v dosavadním řízení vyhotovený seznam aktiv pozůstalosti o nárok zůstavitele na výplatu kupní ceny ve výši 500.000 Kč z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] za jím prodaný spoluvlastnický podíl o velikosti jedna čtvrtina věcí nemovitých zapsaných na listu vlastnictví [anonymizováno] vedeném pro [územní celek] a k.ú. [obec] pod [příjmení] u [stát. instituce], [stát. instituce], a sice pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa] v části [územní celek] na tomto pozemku stojící, dále pozemku p. [číslo] (zahrada) a pozemku p. [číslo] (zahrada) " a II. Stanovuje se, že: a) obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti činila původně 1.578.851,70 Kč a nově činí 500.000 Kč, celkem tedy 2.078.851,70 Kč, b) výše pasiv a dluhů činí 26.859 Kč, c) čistá hodnota pozůstalosti činila původně 1.551.992,70 Kč a nově činí 2.051.992,70 Kč

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, k němu oprávněnou osobou a proti takovému usnesení soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 28 z.ř.s. a § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání jsou opodstatněná, byť z jiných než uvedených důvodů.

7. Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle ustanovení § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z.ř.s. nepřihlíží (srov. § 193 odst. 1 z.ř.s.). Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové tato aktiva pozůstalosti v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví a, je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení (srov. § 193 odst. 2 z.ř.s.). Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle ustanovení § 193 odst.2 z.ř.s., soud určí ve vyhlášce; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce (srov. § 193 odst.3 z.ř.s.).

8. Za majetek, který se objevil po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, se z pohledu ustanovení § 193 z.ř.s. považuje veškerý majetek, který nebyl (samozřejmě s výjimkou majetku v původním řízení "sporného" ve smyslu ustanovení § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z.ř.s.) předmětem projednání pozůstalosti v původním řízení, ačkoliv patřil do pozůstalosti. Za takový "neprojednaný" majetek se tedy pokládá nejen majetek, o němž soud při skončení původního pozůstalostního řízení nevěděl, ale také majetek, o němž soud v původním pozůstalostním řízení sice věděl, avšak při vydání rozhodnuti (usnesení) o dědictví podle ustanovení § 185 z.ř.s. k němu (chybně) nepřihlédl; okolnost, zda o takovém majetku patřícím do pozůstalosti v době vydání rozhodnutí (usnesení) o dědictví účastníci věděli (museli vědět), je přitom zcela nerozhodná. Ukáže-li se, že do pozůstalosti nepatřil žádný majetek, který by se objevil po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti (usnesení o dědictví), soud návrh na dodatečné projednání pozůstalosti zamítne, popřípadě, popřípadě bylo-li řízení o dodatečném projednání pozůstalosti soudem zahájeno bez návrhu, soud usnesením takové řízení zastaví.

9. O majetku, který se měl podle návrhu účastnic 2) a 3) objevit po právní moci usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 10.12.2020 č.j. 22 D 724/2020-45, vyšlo za řízení před soudem prvního stupně najevo, že zůstavitel (v rozsahu ideální 1/4), účastnice 2) (v rozsahu ideální 1/8) a účastnice 3) (v rozsahu ideální 1/8) byli spolu s dalšími osobami vlastníky nemovitosti v [katastrální uzemí], kterou prodali kupní smlouvou ze dne [datum]; kupní cena byla sjednána za "celou nemovitost" ve výši 6.250.000 Kč a bylo dohodnuto, že bude složena do advokátní úschovy nejpozději do 10 dnů od podpisu kupní smlouvy. Dne [datum] byla uzavřena též smlouva o advokátní úschově, v níž bylo mimo jiné sjednáno, že ze složené kupní ceny ve výši 6.250.000 Kč bude vyplaceno zůstaviteli 500.000 Kč na jeho účet, účastnici 2) 1.250.000 Kč na její účet a účastnici 3) 1.250.000 Kč na její účet; tyto částky byly na účty, které byly ve smlouvě o advokátní úschově přesně označeny, z advokátní úschovy vyplaceny dne [datum].

10. Protože zůstavitel zemřel dne [datum], je zřejmé, že v době své smrti měl podle dohody účastníků smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] právo na výplatu na označený účet; o tomto účtu bylo zjištěno, že zní "na jméno" účastnice 1), které také připadl podle vypořádání společného jmění zůstavitele a účastnice 1) provedeném v původním pozůstalostním řízení. V době smrti zůstavitele (ke dni [datum]) měly podle dohody účastníků smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] také účastnice 2) a 3) právo na výplatu (každá) částky 1.250.000 Kč. Bez ohledu na důvody, které vedly zůstavitele a ostatní účastníky smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] k rozdělení kupní ceny mezi zůstavitele, účastnici 2) a účastnici 3) a k určení místa výplaty sjednaných částek, je rovněž nepochybné to, že práva na jejich výplatu zanikla splněním, k němuž došlo dne [datum]; tím byl současně splněn závazek na vyplacení (vypořádání) kupní ceny za prodanou nemovitost v [katastrální uzemí].

11. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31.12.2013 nestanoví současný občanský zákoník, že by se dědictví nabývalo smrtí zůstavitele. Pozůstalost proto nelze mechanicky ztotožňovat s majetkem, který zůstavitel vlastnil v době své smrti. Do pozůstalosti totiž patří také majetek, k němuž vlastnictví vzniklo až po smrti zůstavitele, má-li jeho nabytí původ v právních skutečnostech, jež nastaly ještě za života zůstavitele a které by mu bez dalšího patřilo, kdyby nezemřel. Majetek patřící do pozůstalosti je samozřejmě způsobilým předmětem právního jednání, a to také v době před skončením pozůstalostního řízení. Ten, kdo v této době spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu (srov. § 1678 odst. 1 NOZ), a na základě jím učiněných právních jednání se může změnit (a také se mění) rozsah a povaha majetku patřícího do pozůstalosti. Na rozsah a složení pozůstalosti mají nepochybně vliv také objektivní právní skutečnosti, které nastaly v době od smrti zůstavitele do skončení pozůstalostního řízení. Pro vypořádání zůstavitelova majetku a nabytí dědictví proto není rozhodný stav, jaký tu byl v době smrti zůstavitele, ale stav majetku, který tu je v době rozhodnutí o dědictví (v době vydání usnesení o dědictví) podle ustanovení § 185 z.ř.s. Na tomto závěru nic nemění ani to, že k potvrzení nabytí dědictví dochází (v souladu s ustanovením § 185 odst.1 z.ř.s.) "zpětně" ke dni vzniku dědického práva (dědické právo zpravidla vzniká smrtí zůstavitele), neboť tato fikce je pouze vyjádřením požadavku, že nakládání s pozůstalostí a změny v jejím rozsahu a obsahu jde i v době do skončení pozůstalostního řízení) ve prospěch nebo k tíži dědiců (těm, kterým dochází k potvrzení nabytí dědictví).

12. V projednávané věci z výše uvedeného vyplývá, že majetek (majetková práva) vzniklý v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] a smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] sice tvořil v době smrti zůstavitele aktiva pozůstalosti, avšak splněním, k němuž došlo dne [datum], tato práva zanikla. Tento majetek proto nemohl patřit v době, kdy bylo vydáno (a nabylo právní moci) usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 10.12.2020 č.j. 22 D 724/2020-45, do pozůstalosti, a tudíž se nemohl objevit po právní moci tohoto rozhodnutí o dědictví; předpoklady k dodatečnému projednání dědictví podle ustanovení § 193 z.ř.s. nebyly splněny. Protože soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv zjistil rozhodné skutkové okolnosti, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že návrh účastnic 2) a 3) na dodatečné projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a o náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 128 z.ř.s. (§ 224 odst.1 a 2 o.s.ř.), neboť přiznání náhrady nákladů některým z účastníků proti ostatním neodůvodňují okolnosti případu a ani k tomu nejsou žádné důvody hodné zvláštního zřetele. O odměně, náhradě hotových výdajů a náhradě za daň z přidané hodnoty notářky Mgr. [jméno] [příjmení] jako pověřené soudní komisařky, na které má nárok podle ustanovení § 107 odst. 1 z.ř.s., bude rozhodnuto samostatným usnesením soudu prvního stupně.

Poučení o opravném prostředku: