o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. září 2021 č. j. 5 C 87/2021-265,

1. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, který byl u ní zaměstnán na pozici vyššího soudního úředníka, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Jako důvod výpovědi uvedla "organizační opatření předsedkyně Okresního soudu v Písku vydané dne 24. 2. 2020 pod č. j. 22 Spr 304/2020.

2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Písku dne [datum] domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnil zejména tím, že - ačkoliv žalovaná uvedla, že důvodem organizačního opatření, kterým byla zrušena jedna pozice vyššího soudního úředníka, souvisí s odchodem jedné ze soudkyň na mateřskou dovolenou - jeho skutečným cílem bylo "ukončení pracovního poměru žalobce, který je u žalované generačně nejstarším, a s ohledem na dobu, po kterou jeho pracovní poměr u žalované trvá, patří mezi zaměstnance, na něž jsou vynakládány vyšší finanční prostředky". Postrádá příčinnou souvislost mezi Organizačním opatřením a odchodem jedné ze soudkyň na mateřskou dovolenou, když jejím odchodem se stává nadbytečnou jedna pozice asistenta soudce; přesto však bylo zrušeno místo vyššího soudního úředníka, a to za situace, kdy u ní působí o 66 % více asistentů než je předepsaný tabulkový počet, a ke dni [datum] byli přijati 3 noví zaměstnanci, z toho jedna vyšší soudní úřednice. Žalobce má za to, že "jediným kritériem" pro zrušení jeho pracovní pozice byl jeho "kalendářní i služební věk". Výpověď proto považuje za porušení zásady rovného zacházení a diskriminaci žalobce na základě věku.

3. Žalovaná namítala, že žalobci, který u ní pracoval jako vyšší soudní úředník, odpadla v souvislosti se změnou právní úpravy značná část pracovní náplně, spočívající ve zhlédnutí posuzovaného v řízení o svéprávnosti, a že asistent soudce [titul]. [jméno] [příjmení] odchodem jedné ze soudkyň na mateřskou dovolenou ([titul]. [jméno] [příjmení]) ztratil "značnou část své pracovní náplně". Žalovaná proto provedla organizační změnu, spočívající ve snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, a přistoupila k přerozdělení pracovní náplně mezi zaměstnance, v důsledku čehož ztratila potřebu žalobce zaměstnávat jako vyššího soudního úředníka. Odmítla názor žalobce, že by přijaté organizační opatření bylo jen "fiktivní", a zdůraznila, že sice ke dni [datum] přijala novou vyšší soudní úřednici, ale jako náhradu za odcházející, když výběrové řízení na tuto pozici proběhlo již na konci roku 2019. V lednu 2020 také ještě neměla informaci o těhotenství jedné ze soudkyň, a proto obě tyto události spolu nesouvisí. Tvrzení žalobce o jeho diskriminaci z důvodu věku žalovaná odmítla s odůvodněním, že žalobce netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by ji dokládaly; nebyl přitom významný ani žalobcův kalendářní ani služební věk, ani prostředky, které na něj byly vynakládány, když žalovaná zaměstnává i další zaměstnance s dlouhou praxí. Při výběru nadbytečného zaměstnance žalovaná volila mezi místem asistenta soudce a vyššího soudního úředníka a rozhodla se pro zrušení místa vyššího soudního úředníka, protože asistent soudce s povinným právním vzděláním vykonává náročnější a kvalifikovanější práci než vyšší soudní úředník.

4. Poté, co bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2021 č. j. 31 Nc 1389/2020-87 rozhodnuto, že soudci Okresního soudu v Písku [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] jsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 3. 2021 č. j. Ncd 18/2021-100 přikázal věc podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. Okresnímu soudu v Příbrami.

5. Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 9. 9. 2021 č. j. 5 C 87/2021-265 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 11 837 Kč k rukám zástupkyně žalované. Z výsledků dokazování dovodil, že žalovaná rozhodla o organizační změně, kterou zrušila "místo jednoho vyššího soudního úředníka" ke dni [datum], že tuto organizační změnu se žalobcem "řádně projednala", a že "v rozhodné době, kdy bylo přijato organizační opatření, nebyl přijat žádný nový pracovník na místo vyššího soudního úředníka tak, jak tvrdil žalobce". Protože "výběr nadbytečného zaměstnance je zcela na zaměstnavateli", protože soudu "v rámci řízení o neplatnosti výpovědi nepřísluší tento výběr přezkoumávat, ledaže by se rozhodnutí o organizační změně s druhem práce dle pracovní smlouvy pro nadbytečnost propuštěného zaměstnance míjelo", a protože žalobce "nesplnil důkazní povinnost ohledně existence možné diskriminace", když se "jedná pouze o tvrzení, které nezakládá vyvratitelnou domněnku vedoucí k respektování § 133 o. s. ř., nemůže být žaloba důvodná.

6. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání. Namítá, že jeho žaloba "nesměřovala k posuzování pracovní náplně žalobce a ostatních zaměstnanců a toho, kdo z nich má být propuštěn", ale k tomu, že došlo k "záměrnému zvýšení počtu zaměstnanců s následným propuštěním žalobce". Soud prvního stupně měl přihlédnout k tomu, že byl přijat nový zaměstnanec na pozici vyššího soudního úředníka za situace, kdy dlouhodobě docházelo ke "snižování agendy Nc", a že množství práce a nápad se nezměnily odchodem soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení] na mateřskou dovolenou, ale z jiných důvodů; navíc, nová vyšší soudní úřednice nastoupila ke dni [datum], kdy již žalovaná věděla o těhotenství soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalobce dále namítá, že tu chybí příčinná souvislost mezi nadbytečností žalobce a organizační změnou, protože druh práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával, pro ni byl i nadále potřebný, pouze měl být vykonáván v rámci jiného organizačního uspořádání, jakož i to, že výpověď z pracovního poměru byla "předčasná", když organizační změny nastaly teprve dnem [datum] (v souvislosti s odchodem [titul]. [jméno] [příjmení] na mateřskou dovolenou), a nikoliv již dnem [datum], k němuž byla zrušena žalobcova pracovní pozice. Žalobce uznává právo zaměstnavatele rozhodnout o tom, který zaměstnanec je nadbytečný, ale nesmí při tom být postupováno diskriminačně. Žalobce navrhl, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby sám žalobě vyhověl v plném rozsahu.

7. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Uvedla, že nástup nové vyšší soudní úřednice ke dni [datum] nijak nesouvisel s organizačním opatřením žalované a následným propuštěním žalobce. K organizačnímu opatření vedlo otěhotnění soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení], která tuto skutečnost oznámila předsedkyni soudu teprve začátkem února 2020.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, k němu oprávněnou osobou a proti takovému rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

9. Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce patří podle ustálené judikatury soudů to, že zaměstnavatel nebo příslušný orgán přijal rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným. Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem "vyhlášeno" nebo jiným způsobem zveřejněno. Takové rozhodnutí však musí být přijato před podáním výpovědi a zaměstnanec s ním musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (srov. například též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1130/97).

10. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je - jak rovněž dovodila ustálená judikatura soudů - charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 733/2003)

11. Zaměstnanec nemusí být pro zaměstnavatele vždy nadbytečným již v době podání výpovědi (srov. dikci ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce "stane-li se zaměstnanec nadbytečným"). Protože platnost právního jednání (včetně právního jednání směřujícího k rozvázání pracovního poměru) je třeba posuzovat v okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy bylo právní jednání učiněno, rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek nadbytečnost konkrétního zaměstnance, musí být přijato před podáním výpovědi. Má-li být takové rozhodnutí skutečnou příčinou nadbytečnosti zaměstnance, musí zaměstnavatel - jak rovněž dovodila ustálená judikatura soudů - dát výpověď v takovém okamžiku, aby pracovní poměr skončil na základě této výpovědi (uplynutím výpovědní doby) nejdříve v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost přijatých organizačních změn. V případě, že by pracovní poměr skončil dříve (před tím, než se u zaměstnavatele příslušné organizační změny skutečně realizovaly), totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Jestliže pracovní poměr skončí na základě výpovědi podané podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce až po dni, v němž u zaměstnavatele nastaly přijaté organizační změny, nemá to samozřejmě na platnost výpovědi vliv, neboť v takovém případě bylo rozhodnutí o organizační změně příčinou nadbytečnosti zaměstnance (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1797/97, který byl uveřejněn pod R 54/1999).

12. V projednávané věci bylo již před soudem prvního stupně nesporné, že žalobce pracoval u žalované podle pracovní smlouvy ze dne [datum], naposledy (po dobu 19 let) jako vyšší soudní úředník; rozvrhem práce ve znění účinném od 1. 2. 2020 byl zařazen do soudních oddělení [číslo] byla mu stanovena tato působnost: "Úkony podle z. č. 121/2008 Sb. - samostatně EXE - soud. exek. - věci napadlé do senátu [číslo] rozhodování ve věcech rejstříku Nc exekuční a EXE dle pokynu soudce, včetně dosud napadlých věcí rejstř. Nc exe. a EXE soudní odd. [číslo] Nc exe. - EVET, zastupuje (1) dohled nad oddělením EXE (§ 6 v. k. ř.), dle § 9 v. k. ř. dozoruje [titul]. [jméno] [příjmení], zastupuje (1) P a Nc - v opatrovnických věcech - řízení ve věcech jmenování opatrovníka - dle pokynu soudce úkony v agendě L, zastupuje (4) ". Soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení], která byla rozvrhem práce zařazena jako předsedkyně senátu (samosoudkyně) do soudního oddělení [číslo] oznámila začátkem února 2020 předsedkyni soudu, že nastoupí ke dni [datum] na mateřskou dovolenou a že ode dne [datum] až do nástupu na mateřskou dovolenou bude čerpat "řádnou" dovolenou. Dne [datum] přijala předsedkyně soudu na poradě vedení soudu Organizační opatření č. j. 22 Spr 304/2020, v němž se uvádí, že "s ohledem na to, že stav evidenční (10 soudců) odpovídá plánovanému počtu soudců (rovněž 10 soudců) nelze" po odchodu [titul]. [jméno] [příjmení] na mateřskou dovolenou "očekávat jmenování dalšího soudce ani při dlouhodobé nepřítomnosti jmenované soudkyně tudíž nelze předpokládat ani plné využití asistenta" [titul]. [jméno] [příjmení]; bylo proto rozhodnuto "pro dosažení větší efektivity práce a s ohledem na systemizaci počtu pracovních míst, kterou zdejší soud výrazně překračuje", a "popsané změny" přijmout organizační opatření, kterým se "ruší místo jednoho vyššího soudního úředníka s účinností od [datum], a to Ing. [jméno] Suchny", a podle kterého "asistent [titul]. [jméno] [příjmení] s účinností od [datum] bude vykonávat vyjma funkce asistenta (1/2 úvazku u [titul]. [příjmení]) i funkci vyššího soudního úředníka". V Organizačním opatření ze dne 24. 2. 2020 č. j. 22 Spr 304/2020 se současně uvádí, že činnosti žalobce podle rozvrhu práce spočívající v "P a Nc - v opatrovnických věcech - úkony v řízení ve věcech jmenování opatrovníka - dle pokynu soudce, úkony v agendě L" převezme k [datum] asistent [titul]. [jméno] [příjmení] a že ostatní činnosti žalobce budou "přerozděleny mezi stávající vyšší soudní úředníky, případně asistenty podle rozvrhu práce účinného k [datum].

13. Dokazováním před soudem prvního stupně bylo dále zjištěno, že obsah Organizačního opatření předsedkyně soudu ze dne 24. 2. 2020 č. j. 22 Spr 304/2020 byl dne 28. 2. 2020 projednán se žalobcem a že dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce; jako důvod výpovědi uvedla "organizační opatření předsedkyně Okresního soudu v Písku vydané dne 24. 2. 2020 pod. č. j. 22 Spr 304/2020.

14. Z rozvrhu práce žalované účinného od 1. 4. 2020, rozvrhu práce žalované účinného od 1. 5. 2020 a z rozvrhu práce účinného od 18. 5.2020 bylo zjištěno, že v soudním oddělení [číslo] v němž působila jako předsedkyně senátu (samosoudkyně) [titul]. [jméno] [příjmení], byl ode dne [datum] "zastaven nápad ve všech agendách, vyjma úkonů v rámci dosažitelnosti", že ode dne [datum] převzali dnem [datum] činnosti žalobce asistent [titul]. [jméno] [příjmení] (činnosti týkající se soudního oddělení [číslo]) a vyšší soudní úřednice [jméno] [příjmení] (ostatní činnosti žalobce) a že ke dni [datum] se "nevyřízené věci agendy P a Nc, které příslušely ke dni [datum] k vyřízení [titul]. [jméno] [příjmení] a jsou dosud nevyřízené", přidělují jiným soudcům podle stanoveného algoritmu" a soudcům uvedeným v "Doplňku k Rozvrhu práce od [datum].

15. I když se v Organizačním opatření předsedkyně soudu ze dne 24. 2. 2020 č. j. 22 Spr 304/2020 uvádí, že organizační opatření, kterým se "ruší místo jednoho vyššího soudního úředníka s účinností od [datum], a to Ing. [jméno] Suchny", a podle kterého "asistent [titul], [jméno] [příjmení] s účinností od [datum] bude vykonávat vyjma funkce asistenta (1/2 úvazku asistent [titul]. [příjmení]) i funkci vyššího soudního úředníka", bylo přijato ke dni [datum] též "pro dosažení větší efektivity práce", z obsahu tohoto Organizačního opatření nevyplývá a ani nebylo za řízení tvrzeno nebo by jinak vyšlo najevo nic o tom, jaké skutečnosti by u žalované vyžadovaly právě ode dne [datum] dosažení větší efektivity práce, než jaká tu byla v době do [datum]. Takovéto skutečnosti nevyplývají ani z toho, že žalovaná "výrazně překračovala" systemizaci počtu pracovních míst, neboť tento stav sám o sobě nijak nevyžadoval snížení počtu zaměstnanců na pozici vyššího soudního úředníka. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutá organizační opatření byla vyvolána "popsanými změnami", které spočívaly jednak v tom, že soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení] působící v soudním oddělení [číslo] měla nastoupit od [datum] na mateřskou dovolenou a že ještě před jejím nástupem hodlala ode dne [datum] čerpat řádnou dovolenou, jednak v tom, že z důvodu očekávané "dlouhodobé nepřítomnosti" [titul]. [jméno] [příjmení] nebylo možné "předpokládat plné využití asistenta" [titul]. [jméno] [příjmení], když by nadále vykonával svou pozici pouze u soudce [titul]. [jméno] [příjmení] "na 1/2 úvazek".

16. Rozhodnutí o tom, že [titul]. [jméno] [příjmení] bude kromě funkce asistenta (na 1/2 úvazku u soudce [titul]. [jméno] [příjmení]) vykonávat s účinností ode dne [datum] rovněž funkci vyššího soudního úředníka, neboť při "dlouhodobé nepřítomnosti" soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení] (u níž působil jako asistent rovněž na 1/2 úvazku) nelze "předpokládat plné jeho využití" jako asistenta soudce, a že [titul]. [jméno] [příjmení] převezme s účinností od [datum] činnosti, které vykonával v soudním oddělení [číslo] dosud žalobce jako vyšší soudní úředník, nemohlo mít za následek nadbytečnost žalobce ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Uvedený závěr je dán v první řadě tím, že "dlouhodobá nepřítomnost" soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení] nezačala již dnem [datum], ale teprve nejdříve dnem nastoupení řádné dovolené [titul]. [jméno] [příjmení] ([datum]), nejspíše však až dnem, kterým byly "nevyřízené věci" [titul] [jméno] [příjmení] (ze soudního oddělení [číslo]) přiděleny k vyřízení jiným soudcům (do jiných soudních oddělení), a kterým tak došlo k fakticky k ukončení činnosti soudního oddělení [číslo] ještě před nástupem [titul] [jméno] [příjmení] na mateřskou dovolenou, tedy až dnem [datum]. Navíc, opatření zaměstnavatele směřující k "plnému využití" některého ze zaměstnanců a spočívající v tom, že mu budou (v zájmu jeho "plného využití") předány činnosti dosud vykonávané jiným zaměstnancem, nepředstavuje organizační změnu, která by mohla mít na následek nadbytečnost takového jiného zaměstnance ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce.

17. Rozhodnutí o tom, že se s účinností ode dne [datum] ruší "místo jednoho vyššího soudního úředníka", a to žalobce, nemůže být v příčinné souvislosti s "dlouhodobou nepřítomností" soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení], neboť její "dlouhodobá nepřítomnost" nezačala již dnem [datum], ale - jak uvedeno již výše - teprve nejdříve dnem nastoupení řádné dovolené [titul]. [jméno] [příjmení] ([datum]), nejspíše však až dnem, kterým byly "nevyřízené věci" [titul]. [jméno] [příjmení] (ze soudního oddělení [číslo]) přiděleny k vyřízení jiným soudcům (do jiných soudních oddělení), a kterým tak došlo k fakticky k ukončení činnosti soudního oddělení [číslo] ještě před nástupem [titul]. [jméno] [příjmení] na mateřskou dovolenou, tedy až dnem [datum]. Bez povšimnutí rovněž nemůže zůstat to, že rozhodnutí o zrušení žalobcova místa jako vyššího soudního úředníka doprovázelo současně přijaté rozhodnutí o tom, že funkci vyššího soudního úředníka bude ode dne [datum] vykonávat (kromě funkce asistenta soudce [titul]. [jméno] [příjmení] na 1/2 úvazek) nově [titul]. [jméno] [příjmení], jakož ani okolnost, že po převedení působnosti žalobce v soudním oddělení [číslo] na [titul]. [jméno] [příjmení] (agendy "P a Nc - v opatrovnických věcech - úkony v řízení ve věcech jmenování opatrovníka - dle pokynu soudce, úkony v agendě L") se práce žalobce nedotýkala ani "dlouhodobá nepřítomnost" soudkyně [titul]. [jméno] [příjmení] z důvodu řádné a mateřské dovolené ode dne [datum], ani faktické ukončení činnosti soudního oddělení [číslo] ke dni [datum].

18. Z uvedeného vyplývá, že žalobce se nestal pro žalovanou nadbytečným zaměstnancem, neboť rozhodnutí žalované o zrušení žalobcem zastávaného pracovního místa vyššího soudního úředníka nebylo následkem (v příčinné souvislosti) žalovanou přijaté organizační změny (její realizací u žalované), a že tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru výpovědí podanou žalovanou dopisem ze dne [datum] nebyly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce Krajský soud v Praze jako soud odvolací proto rozsudek soudu prvního stupně, který sice má dostatek důvodů, aby jej bylo možné přezkoumat, avšak spočívá na nesprávném právním posouzení věci, změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobě o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] vyhověl.

19. Žalobce měl ve věci před soudy obou stupňů plný úspěch, a proto má ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo, aby mu žalovaná nahradila náklady řízení před soudem prvního stupně a náklady odvolacího řízení, potřebné k účelnému uplatňování práva.

20. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení odvolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny za zastupování advokátem má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 nebo 149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] [číslo] Sb. dnem [datum] zrušena. Odvolací soud za této situace určil pro účely náhrady nákladů řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem v řízení před soudem prvního stupně ve výši 15 000 Kč a v odvolacím řízení ve výši 15 000 Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady spočívající v paušální částce náhrad (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) a v odvolacím řízení ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč), jakož i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ze žaloby ve výši 2 000 Kč a soudního poplatku z odvolání ve výši 2 000 Kč a na náhradě za daň z přidané hodnoty za řízení před soudem prvního stupně ve výši 3.822 Kč a za odvolací řízení ve výši 3.696 Kč.

21. Žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v celkové výši 22 022 Kč a odvolacího řízení v celkové výši 21 296 Kč žalobci zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení o opravném prostředku: